Poštolka rudonohá
 Poštolka rudonohá | |
|---|---|
 Dospělý samec poštolky rudonohé | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 zranitelný[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | sokoli (Falconiformes) |
| Čeleď | sokolovití (Falconidae) |
| Rod | poštolka (Falco) |
| Binomické jméno | |
| Falco vespertinus (Linnaeus, 1766) | |
 Rozšíření poštolky rudonohé
hnízdiště
migrace
zimoviště
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Poštolka rudonohá (Falco vespertinus) je malý druh dravého ptáka z čeledi sokolovitých.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Velikosti poštolky obecné, délka těla 28–34 cm, rozpětí křídel 65–76 cm. Samec je celý modrošedý, s červenými kalhotkami a podocasními krovkami a stříbřitě šedými letkami. Samice má spodinu rezavou bez proužkování, hřbet šedý s tmavým proužkováním a hlavu žlutavě bílou. Mladí ptáci se podobají ostříži lesnímu.[2][3]
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Souvislý areál rozšíření sahá od západní Ukrajiny, Běloruska a Ruska východně po 120. poledník na Sibiři. Ostrůvkovitě hnízdí i v některých dalších státech Evropy. Tažný druh, zimuje v jižní Africe.[4] Hnízdí v otevřené krajině s lesíky, ve stepích a v údolích kolem řek.[3]
Výskyt v Česku[editovat | editovat zdroj]
V České republice poštolka rudonohá dříve hnízdila, poslední hnízdění bylo prokázáno v roce 1973 u Grygova na Olomoucku. Od té doby bývají pozorováni jednotliví ptáci nebo páry i v hnízdním období (především na jižní Moravě), další hnízdění však doloženo nebylo[5] až do roku 2019, kdy jeden pár zahnízdil u Hrdibořic v okrese Prostějov.[6]
Hnízdění[editovat | editovat zdroj]
Hnízdí většinou v koloniích ve starých hnízdech krkavcovitých ptáků (např. havranů), vzácně i samostatně.[2] Snůška čítá 3–4(–5) nažloutlých nebo rezavých, hustě tmavě skvrnitých vajec o rozměrech 36,8 × 29,2 mm, jejichž inkubace trvá 22–23 dnů. Sedí oba ptáci. Mláďata krmí zpočátku pouze samice, která na hnízdě porcuje potravu přinášenou samcem, později oba rodiče. Vzletnosti dosahují ve věku 26–28 dnů a pohlavně dospívají po 1. roce věku.[7]
Potrava[editovat | editovat zdroj]
Loví hlavně hmyz, méně i drobné obratlovce. Kořisti se zmocňuje na zemi i ve vzduchu.[7]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
- ↑ a b SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. S. 94.
- ↑ a b SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2. vyd. Plzeň: Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7. S. 116.
- ↑ CEPÁK, Jaroslav, a kol. Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Aventinum, 2008. ISBN 978-80-86858-87-6.
- ↑ ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7. S. 432.
- ↑ BOHÁČ, Ondřej. První prokázané hnízdění poštolky rudonohé (Falco vespertinus) v České republice od roku 1973. Sylvia [online]. 2019 [cit. 2019-11-24]. Dostupné online.
- ↑ a b HUDEC, Karel, a kol. Fauna ČR. Ptáci 2. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu poštolka rudonohá na Wikimedia Commons 
Taxon Falco vespertinus ve Wikidruzích
