Poštolka rudonohá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxPoštolka rudonohá
alternativní popis obrázku chybí
Poštolka rudonohá (dospělý samec)
Stupeň ohrožení podle IUCN
Téměř ohrožený
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád sokoli (Falconiformes)
Čeleď sokolovití (Falconidae)
Rod poštolka (Falco)
Binomické jméno
Falco vespertinus
(Linnaeus, 1766)
Rozšíření poštolky rudonohé
Rozšíření poštolky rudonohé
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poštolka rudonohá (Falco vespertinus) je malý druh dravého ptáka z čeledi sokolovitých.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Samice poštolky rudonohé
Falco vespertinus

Velikosti poštolky obecné (délka těla 28–34 cm, rozpětí křídel 65–76 cm). Samec je celý modrošedý, s červenými kalhotkami a podocasními krovkami a stříbřitě šedými letkami. Samice má spodinu rezavou bez proužkování, hřbet šedý s tmavým proužkováním a hlavu žlutavě bílou. Mladí ptáci se podobají ostříži lesnímu.[2][3]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Souvislý areál rozšíření sahá od západní Ukrajiny, Běloruska a Ruska východně po 120. poledník na Sibiři. Ostrůvkovitě hnízdí i v některých dalších státech Evropy. Tažný druh, zimuje v jižní Africe.[4] Hnízdí v otevřené krajině s lesíky, ve stepích a v údolích kolem řek.[3]

Výskyt v Česku[editovat | editovat zdroj]

V České republice poštolka rudonohá dříve hnízdila, poslední hnízdění bylo prokázáno v roce 1973 u Grygova na Olomoucku. Od té doby bývají pozorováni jednotliví ptáci nebo páry i v hnízdním období (především na jižní Moravě), další hnízdění však doloženo nebylo.[5] Každoročně hnízdí poštolka rudonohá na Ostravsku ( pozorování v letech 2010 až 2013)

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Hnízdí většinou v koloniích ve starých hnízdech krkavcovitých ptáků (např. havranů), vzácně i samostatně.[2] Snůška čítá 3-4 (-5) nažloutlých nebo rezavých, hustě tmavě skvrnitých vajec o rozměrech 36,8 x 29,2 mm, jejichž inkubace trvá 22-23 dnů. Sedí oba ptáci. Mláďata krmí zpočátku pouze samice, která na hnízdě porcuje potravu přinášenou samcem, později oba rodiče. Vzletnosti dosahují ve věku 26-28 dnů a pohlavně dospívají po 1. roce věku.[6]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Loví hlavně hmyz, méně i drobné savce. Kořisti se zmocňuje na zemi i ve vzduchu.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.1. Dostupné online. [cit. 2017-06-11]
  2. a b SVENSON, L. a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha : Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. S. 94.  
  3. a b SVENSSON, L. a kol.. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2.. vyd. Praha : Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7.  
  4. CEPÁK, J. a kol.. Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky. Praha : Aventinum, 2008. ISBN 978-80-86858-87-6.  
  5. ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha : Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7. S. 432.  
  6. a b HUDEC, K. a kol.. Fauna ČR. Ptáci 2. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]