Moták lužní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxMoták lužní
alternativní popis obrázku chybí
Moták lužní (vpředu samec, vpravo samice, v pozadí mladý pták)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád dravci (Accipitriformes)
Čeleď jestřábovití (Accipitridae)
Rod moták (Circus)
Binomické jméno
Circus pygargus
(Linnaeus, 1758)
Rozšíření motáka lužního
Rozšíření motáka lužního
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Moták lužní (Circus pygargus) je středně velký dravec z čeledi jestřábovitých.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Dospělý samec motáka lužního v letu

Menší než káně lesní (délka těla 39–50 cm, rozpětí křídel 96–116 cm). Od podobného motáka pilicha se ve všech šatech liší delšími a užšími křídly. Samec se liší tmavými proužky na loketních letkách, viditelnými zespodu i shora. Rozlišování samic a mladých ptáků je obtížnější.[2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Má evropsko-turkestánský typ rozšíření, sahající od Pyrenejského poloostrova východně po střední Sibiř.[3] Je tažný, zimuje v Africe. Jeho stavy silně kolísají a od 19. století se vesměs snižují, zmenšuje se také areál výskytu.[4] Hnízdí v otevřené krajině (rašeliniště, vřesoviště, pole).[5]

Výskyt v Česku[editovat | editovat zdroj]

V České republice hnízdí pravidelně teprve od 40. let 20. století. Přestože jeho početnost od té doby roste, stále patří mezi vzácné druhy. Hnízdí roztroušeně v různých oblastech Čech, ve větším počtu na jižní Moravě, Olomoucku a ve Slezsku. V letech 20012003 byla jeho početnost odhadována na 80-120 párů (ve srovnání s 5-10 páry v letech 19731977).[6]

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Ihned po návratu na hnízdiště předvádějí oba ptáci složité svatební lety. Většinou jsou monogamní, ale jsou známy i případy bigamie. Hnízdo je na zemi. Ročně mívá 1 snůšku po 4-5 (2-6) šedavě bílých, občas řídce rezavě nebo světle hnědě skvrnitých vejcích o rozměrech 41,7 x 32,5 mm. Jejich inkubace trvá 27-30 dní, mláďata dosahují vzletnosti nejdříve ve věku 28 dnů. Inkubaci vajec i většinu hnízdní péče obstarává výhradně samice, kterou samec krmí a které také předává potravu pro mláďata.[4]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

V potravě převládají drobní hlodavci, ale požírá i ptáky, obojživelníky, plazy a hmyz.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-23]
  2. SVENSSON, L. a kol.. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2.. vyd. Praha : Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7.  
  3. CEPÁK, J. a kol.. Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky. Praha : Aventinum, 2008. ISBN 978-80-86858-87-6.  
  4. a b c HUDEC, K. a kol.. Fauna ČR. Ptáci 2. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7.  
  5. SVENSON, L. a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha : Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. S. 86.  
  6. ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha : Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]