Poštolka jižní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxPoštolka jižní
alternativní popis obrázku chybí
Poštolka jižní (vpravo samec, vlevo a dole samice)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád sokoli (Falconiformes)
Čeleď sokolovití (Falconidae)
Rod poštolka (Falco)
Binomické jméno
Falco naumanni
(Fleischer, 1818)
Rozšíření poštolky jižní (žlutě hnízdiště, modře zimoviště)
Rozšíření poštolky jižní (žlutě hnízdiště, modře zimoviště)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poštolka jižní (Falco naumanni) je malý druh dravého ptáka z čeledi sokolovitých.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Je velmi podobná poštolce obecné, liší se hlasem, kratšími křídly, kratším ocasem a světlými drápy. Samec má hnědý hřbet bez tmavého skvrnění, modravé křídelní pole, modrou hlavu s šedými tvářemi (bez vousu), tečkování na spodině menší a řidší. Spodina křídla je světlá s tmavými špičkami. Samice je od samice poštolky obecné rozlišitelná jen velmi obtížně.

Způsob života, rozšíření, ochrana[editovat | editovat zdroj]

Hnízdí v koloniích ve městech, na útesech, zříceninách aj.

Vyskytuje se a hnízdí v několika regionech jižní Evropy, na řadě z nich je tato poštolka ohrožena, v Bulharsku dokonce populace zcela zanikla[2], a tak probíhají reintrodukční programy, např. právě v Bulharsku.[3] Do těchto ochranářských aktivit se v roce 2017 zapojila také česká Zoo Praha[2], která se již delší dobu zapojuje také do aktivit na ochranu supa mrchožravého ve stejné oblasti.

Na území Česka hnízdila před druhou světovou válkou, od té doby zaletuje jen výjimečně.[4][5]

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Vejce velikosti 34x29mm. Je menší než poštolka obecná 29–31 cm, rozpětí křídel 63-72 cm. Hlas je velmi odlišný od hlasu poštolky obecné – nezvučně hlubší až syčivé kijh kijh nebo če če če. V rozrušení gígik, kíchit nebo několikrát opakované kí-eee, s vyšší první slabikou.

Chov v zoo[editovat | editovat zdroj]

Poštolka jižní patří k vzácně chovaným druhům. V Evropě ji pravděpodobně chová jen 14 institucí.[6] V Česku ji z licencovaných zoo chová jen Zoo Praha, a to od roku 2017. Ke konci roku 2017 totiž bylo z chovné stanice v bulharské Stare Zagoře dovezeno osm párů. Právě s tímto zařízením pražská zoo spolupracuje na ochraně supů a rozvoji tamních reintrodukčních projektů.[3] V roce 2018 se podařil první tamní odchov.[6] V únoru 2019 putovala tato mláďata do Staré Zagory právě pro vypuštění do volné přírody Bulharska.[2] V květnu 2019 se v pražské zoo narodila další tři mláďata.[7]

V Zoo Praha je tento druh k vidění ve voliéře Africké skály v dolní části zoo, a to např. společně se supy mrchožravými.

V historii chovala tento druh z českých zoo také Zoo Liberec.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
  2. a b c Zoo Praha vyslala do Bulharska chovný pár nejvzácnějších evropských supů a mláďata poštolek jižních. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-02-25]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b Výroční zpráva 2017. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-02-20]. Dostupné online. (česky) 
  4. SVENSON, L. a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. S. 94. 
  5. Pozorování poštolky jižní v ČR na stránkách FK ČSO
  6. a b c www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2019-02-20]. Dostupné online. 
  7. Přírůstky. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2019-06-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]