Poštolka jižní
 Poštolka jižní | |
 Poštolka jižní (vpravo samec, vlevo a dole samice) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
|---|---|
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše |
živočichové (Animalia) |
| Kmen |
strunatci (Chordata) |
| Podkmen |
obratlovci (Vertebrata) |
| Třída |
ptáci (Aves) |
| Podtřída |
letci (Neognathae) |
| Řád |
sokoli (Falconiformes) |
| Čeleď |
sokolovití (Falconidae) |
| Rod |
poštolka (Falco) |
| Binomické jméno | |
|
Falco naumanni (Fleischer, 1818) | |
 Rozšíření poštolky jižní (žlutě hnízdiště, modře zimoviště)
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Poštolka jižní (Falco naumanni) je malý druh dravého ptáka z čeledi sokolovitých.
Obsah
Popis[editovat | editovat zdroj]
Je velmi podobná poštolce obecné, liší se hlasem, kratšími křídly, kratším ocasem a světlými drápy. Samec má hnědý hřbet bez tmavého skvrnění, modravé křídelní pole, modrou hlavu s šedými tvářemi (bez vousu), tečkování na spodině menší a řidší. Spodina křídla je světlá s tmavými špičkami. Samice je od samice poštolky obecné rozlišitelná jen velmi obtížně.
Způsob života, rozšíření, ochrana[editovat | editovat zdroj]
Hnízdí v koloniích ve městech, na útesech, zříceninách aj.
Vyskytuje se a hnízdí v několika regionech jižní Evropy, na řadě z nich je tato poštolka ohrožena, v Bulharsku dokonce populace zcela zanikla[2], a tak probíhají reintrodukční programy, např. právě v Bulharsku.[3] Do těchto ochranářských aktivit se v roce 2017 zapojila také česká Zoo Praha[2], která se již delší dobu zapojuje také do aktivit na ochranu supa mrchožravého ve stejné oblasti.
Na území Česka hnízdila před druhou světovou válkou, od té doby zaletuje jen výjimečně.[4][5]
Samec s nápadně světlou spodinou křídel
Samice s patrnými světlými drápy
Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
Vejce velikosti 34x29mm. Je menší než poštolka obecná 29–31 cm, rozpětí křídel 63-72 cm. Hlas je velmi odlišný od hlasu poštolky obecné – nezvučně hlubší až syčivé kijh kijh nebo če če če. V rozrušení gígik, kíchit nebo několikrát opakované kí-eee, s vyšší první slabikou.
Chov v zoo[editovat | editovat zdroj]
Poštolka jižní patří k vzácně chovaným druhům. V Evropě ji pravděpodobně chová jen 14 institucí.[6] V Česku ji z licencovaných zoo chová jen Zoo Praha, a to od roku 2017. Ke konci roku 2017 totiž bylo z chovné stanice v bulharské Stare Zagoře dovezeno osm párů. Právě s tímto zařízením pražská zoo spolupracuje na ochraně supů a rozvoji tamních reintrodukčních projektů.[3] V roce 2018 se podařil první tamní odchov.[6] V únoru 2019 putovala tato mláďata do Staré Zagory právě pro vypuštění do volné přírody Bulharska.[2] V Zoo Praha je tento druh k vidění ve voliéře Africké skály v dolní části zoo, a to např. společně se supy mrchožravými.
V historii chovala tento druh z českých zoo také Zoo Liberec.[6]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
- ↑ a b c Zoo Praha vyslala do Bulharska chovný pár nejvzácnějších evropských supů a mláďata poštolek jižních. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-02-25]. Dostupné online. (česky)
- ↑ a b Výroční zpráva 2017. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-02-20]. Dostupné online. (česky)
- ↑ SVENSON, L. a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. S. 94.
- ↑ Pozorování poštolky jižní v ČR na stránkách FK ČSO
- ↑ a b c www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2019-02-20]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu poštolka jižní ve Wikimedia Commons 
Taxon Falco naumanni ve Wikidruzích
