Sup bělohlavý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxSup bělohlavý
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
Málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád dravci (Accipitriformes)
Čeleď jestřábovití (Accipitridae)
Rod sup (Gyps)
Binomické jméno
Gyps fulvus
(Hablizl, 1783)
Oblasti celoročního rozšíření supa bělohlavého
Oblasti celoročního rozšíření supa bělohlavého
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sup bělohlavý (Gyps fulvus) je velký jestřábovitý dravec. Je velký 95 - 110 cm, rozpětí křídel má 230 - 265 cm. Žije v Asii, Africe, Evropě. Žije hlavně v horách a vyskytoval se také v Alpách. Supi bělohlaví pátrají v malých hejnech po zdechlinách. Nad jídlem vydrží kroužit i hodiny, aby se pak dostali k jídlu a spolu i s jinými zvířaty (např. hyenami) pak jedí zbylé maso. Živí se pouze masem a vnitřnostmi; kosti nechávají ležet. Ty pak rozbíjejí supi mrchožrouti a orlosupi. Zatímco většina supů má krk holý, olysalý, supi bělohlaví mají krk porostlý jemným bílým peřím. Hnízdí ve skalách, samice snášejí obyčejně jen jedno vejce.

Mláďata zůstávají v hnízdě do věku 4 měsíců a oba rodiče je krmí. Když mláďata povyrostou, létají s rodiči, ale nejedí tvrdé maso – musí počkat až rodiče sní tvrdé povrchní maso a až pak se mohou pustit do jídla. Supi se řadí mezi orlí řád jestřábovití mrchožraví. Jsou velmi čistotní a dlouhé krky jim umožňují prostrčit hlavu i do těch nejmenších míst nebo otvorů v mršině. Nevadí jim žádné maso, pochutnají si i na plesnivém, díky bakteriím v jejich žaludku.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.1. Dostupné online. [cit. 2017-06-14]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]