Sup bělohlavý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxSup bělohlavý
alternativní popis obrázku chybí
Sup bělohlavý
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád dravci (Accipitriformes)
Čeleď jestřábovití (Accipitridae)
Rod sup (Gyps)
Binomické jméno
Gyps fulvus
(Hablizl, 1783)
Oblasti celoročního rozšíření supa bělohlavého
Oblasti celoročního rozšíření supa bělohlavého
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sup bělohlavý (Gyps fulvus) je velký druh dravce a mrchožrouta z čeledi jestřábovitých (Accipitridae). Své jméno si vysloužil díky bílému peří, které pokrývá i krk, jenž je u většiny druhů supů holý. Může být vysoký 95–110 cm a jeho rozpětí křídel dosahuje délky 230–270 cm. Dospělý kus může vážit až 11 kg. Nevykazuje žádný pohlavní dimorfismus, samec se od samice na první pohled neliší.  

Vyskytuje se především v jihozápadní palearktické oblasti, prakticky od Španělska po Indii. Severně se dostává až do střední Evropy, jižním směrem je k vidění až v severní Africe. Mezi jeho oblíbené stanoviště patří hornaté oblasti a proto osídlil i rozsáhlé Alpské pohoří. V malých hejnech pátrá na těchto vyvýšených místech po zdechlinách. Do vzdálenosti až jednoho kilometru dokáže zachytit typický pach vycházející z mrtvého těla.[2] Než se odhodlá k hostině, vydrží nad mršinou kroužit i několik hodin. Na to reagují například hyeny (Hyaenidae), pro něž je krouživý let supa bělohlavého znamením, že se v jeho blízkosti nachází potrava. Druh se živí pouze masem a vnitřnostmi. Kosti nepozře, na ně se specializuje například sup mrchožravý (Neophron percnopterus) nebo orlosup bradatý (Gypaetus barbatus). V nouzi, z nedostatku uhynulých zvířat, loví sup bělohlavý oslabená či nemocná zvířata, nebo může dojít až k tragické události; ve Francii sežral vyhladovělý sup tělo ženy, která se během tůry po Pyrenejích zabila pádem z útesu.[2]

K hnízdění si vybírá skalnaté dutiny. Samice snáší zpravidla jedno vejce. Mláďata zůstávají v hnízdě asi do stáří čtyř měsíců a stará se o ně obě pohlaví. Když mláďata povyrostou, drží se v blízkosti rodičů a doprovázejí je v letu. Dochází-li ke krmení, nepozřou mláďata tvrdé maso a tak vyčkávají, než jej z potravy rodiče odstraní. Dlouhé krky jim umožňují prostrčit hlavu i do těch nejmenších otvorů v mršině. Díky žaludečním bakteriím bez problému pozřou i silně shnilé maso prorostlé plísní.

Mezinárodní svaz ochrany přířody (IUCN) označil druh za málo dotčený. Na rozloze větší jak 20 milionu km² se roztroušeně vyskytuje více jak půl milionu supů bělohlavých.[3][4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
  2. a b LALLANILLA, Marc; MAY 7, Live Science Contributor |; ET, 2013 11:07am. Why Vultures Devoured Hiker's Body in Minutes. Live Science [online]. [cit. 2019-03-12]. Dostupné online. 
  3. Data Zone (Gyps fulvus). BirdLife International [online]. 2019 [cit. 2019-03-12]. Dostupné online. 
  4. BirdLife International. Gyps fulvus (Griffon Vulture). www.iucnredlist.org [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2017 [cit. 2019-03-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]