Sup bělohlavý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Sup bělohlavý

Gyps fulvus - 01.jpg
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: dravci (Falconiformes)
Čeleď: jestřábovití (Accipitridae)
Rod: sup (Gyps)
Binomické jméno
Gyps fulvus
(Hablizl, 1783)
Oblasti celoročního rozšíření supa bělohlavého
Oblasti celoročního rozšíření supa bělohlavého

Popis[editovat | editovat zdroj]

Sup bělohlavý (Gyps fulvus) je velký jestřábovitý dravec. Je velký 95-110 cm, rozpětí křídel má 230-265 cm. Žije v Asii, Africe, Evropě. Žije hlavně v horách a vyskytoval se také v Alpách. Supi bělohlaví pátrají v malých hejnech po zdechlinách. Nad jídlem vydrží kroužit i hodiny, aby se pak dostali k jídlu a spolu i s jinými zvířaty (např. hyenami) pak jedí zbylé maso. Živí se pouze masem a vnitřnostmi a kosti nechávají ležet. Ty pak rozbíjejí supi mrchožrouti a orlosupi. Zatímco většina supů má krk holý, olysalý, aby si zbytečně nepotřísnili krví opeření, supi bělohlaví mají krk porostlý jemným bílým peřím. Hnízdí ve skalách, samice snášejí obyčejně jen jedno vejce.

Mláďata zůstávají v hnízdě do věku 4 měsíců a oba rodiče je krmí. Když mládata povyrostou létají s rodiči, ale nejedí tvrdé maso musí počkat až rodiče sní tvrdé povrchní maso a až pak se mohou pustit do jídla. Supi se řadí mezi orli řad jestřábovití mrchožraví. Jsou velmi čistotní a dlouhé krky mají k tomu aby mohly prostrčit hlavu i do těch nejmenčích mís nebo dir v mršině. Nevadí jim žádné maso pochutnají si i na plesnivém kousku masa díky bakteriím v jejich žaludku.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu