Aveyron
Souřadnice: 44°15′ s. š., 2°42′ v. d.
| Aveyron | |
|---|---|
_01.jpg) | |
 znak  vlajka | |
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město | Rodez |
| Souřadnice | 44°15′ s. š., 2°42′ v. d. |
| Rozloha | 8 735 km² |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 271 200 (2007) |
| Hustota zalidnění | 31 obyv./km² |
| Správa regionu | |
| Stát |  Francie |
| Region | Languedoc-Roussillon Midi-Pyrénées |
| Prefektura | Rodez |
| Podprefektury | Millau, Villefranche-de-Rouergue |
| Druh celku | Departement |
| Podřízené celky | Arrondissementy (3) Kantony (23) Obce (285) |
| Vznik | 4. března 1790 |
| Prezident generální rady | Arnaud Viala |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | FR-12 |
| Oficiální web | aveyron |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Aveyron je francouzský departement ležící v regionu Okcitánie. Nazývá se podle řeky Aveyron. Hlavní město je Rodez.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Aveyron je jedním z 83 departementů vytvořených během Francouzské revoluce 4. března 1790 aplikací zákona z 22. prosince 1789.
Jazyk
[editovat | editovat zdroj]Původním jazykem obyvatelů Aveyronu je okcitánština.[1][2]
Sýry
[editovat | editovat zdroj]Nejvýznamnějším sýrem Aveyronu je Roquefort. V departementu se vyrábí také Laguiole, Tomme de Brebis a Bleu de Causses.
Nejvýznamnější města
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Související články
[editovat | editovat zdroj]Seznam obcí v departementu Aveyron
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Aveyron na Wikimedia Commons - Galerie Aveyron na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Aveyron v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální web místní prefektury Archivováno 20. 3. 2007 na Wayback Machine.
- Oficiální web generální rady
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Aimé Vayssier. Dictionnaire patois de l’Aveyron (A-Greda), (Gredo-Z). Documents per l’estudi de la lenga occitana (ISSN 2117-9271) n°35 et 35. París: Institut d'estudis occitans. s. d.
- ↑ Joseph Pierre Durand de Gros. Études de philologie et linguistique aveyronnaises. Documents per l’estudi de la lenga occitana (ISSN 2117-9271) n°45. París: Institut d'estudis occitans. s. d.
