Přeskočit na obsah

Alpes-Maritimes

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alpes-Maritimes (06)
Azurové pobřeží v Nice
Azurové pobřeží v Nice
Alpes-Maritimes (06) – vlajka
Vlajka
Alpes-Maritimes (06) – znak
Znak
Geografie
Hlavní městoNice
Souřadnice43°50′ s. š., 7°10′ v. d.
Rozloha4 299 km²
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel1 114 579 (2022)
Hustota zalidnění259,3 obyv./km²
Správa regionu
StátFrancieFrancie Francie
RegionProvence-Alpes-Côte d’Azur
PrefekturaNice
PodprefekturyGrasse
Druh celkuDepartement
Podřízené celkyArrondissementy (2)
Kantony (27)
Obce (163)
Vznik23. června 1860
Prezident generální radyCharles-Ange Ginésy (LR)[1]
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2FR-06
Oficiální webwww.departement06.fr
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alpes-Maritimes (doslovně „přímořské Alpy“; okcitánsky Aups Maritims, italsky Alpi Marittime) je francouzský departement ležící v regionu Provence-Alpes-Côte d’Azur na pobřeží Středozemního moře u hranic s Itálií. Hlavní město je Nice. Žije zde přibližně 1,13 milionu[2] obyvatel.

V posledních desetiletích se departement stal jednou z nejatraktivnějších turistických destinací na světě, kde se na Azurovém pobřeží nacházejí známá letoviska jako Nice, Grasse, Cannes, Antibes, Menton, Èze, Roquebrune-Cap-Martin nebo Sainte-Agnès, stejně jako několik alpských lyžařských středisek. Departement také zcela obklopuje Monacké knížectví. Hovoří se zde nejen francouzsky, ale též okcitánsky a ligursky. Obyvatelé departementu jsou nazýváni Maralpins (muži) a Maralpines (ženy). Oblast je známou baštou pravice, po volbách v roce 2021 obsadili 45 z 54 křesel v lokální radě zástupci strany Les Républicains.[3]

Geografie

[editovat | editovat zdroj]
Vallée des Merveilles

Departement hraničí s Itálií a Monakem. Na pobřeží Středozemního moře se nachází Francouzská Riviéra, vnitrozemí vyplňují Přímořské Alpy s nejvyšším vrcholem Monte Gelàs (3 143 m n. m.). Klima přechází od středomořského po horské, je zde 300 slunečných dní v roce, ale také po Korsice nejvyšší počet bouřek na francouzském území.[4]

Míra zalesnění činí 60,9 %, což je mírně nad průměrem departementu a výrazně nad celkovým průměrem regionu Provence-Alpes-Côte d’Azur, který činí 39,4 %.

Administrativní dělení

[editovat | editovat zdroj]
Vlajka departementu

Departement se dělí na dva arrondissementy (Grasse a Nice), 27 kantonů a 163 obcí.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

V době římské nadvlády zde existovala provincie Alpes Maritimae, zřízená císařem Augustem roku 14 př. n. l. Plnohodnotnou římskou provincií se oblast stala v polovině 1. století n. l., jejímž hlavním městem bylo nejprve Cemenelum (dnešní Cimiez, předměstí severně od Nice) a následně Embrun. Ve svém největším rozsahu roku 297 n. l. sahala provincie na sever až k Digne-les-Bains a Briançonu.

V roce 1108 vzniklo Hrabství Nice, které roku 1388 získal italský rod Savojských.

Od zřízení během Velké francouzské revoluce roku 1793 až 1814 bylo území francouzským departementem, Vídeňský kongres jej následě navrátil Savojsku. V roce 1860 vyjednal Camillo Benso Cavour, jeden z hlavních architektů italského sjednocení se Sardinským královstvím, svou podporu Napoleona III. výměnou za Savojsko a Hrabství Nice, jak stanovila Turínská smlouva. Anexe oblasti byla potvrzena ve dnech 15. a 16. dubna 1860 plebiscitem, kdy 30 712 mužských voličů v 89 obcích hrabství poprvé hlasovalo v rámci všeobecného mužského volebního práva. Možnost „Ano“ pro připojení k Francii zvolilo 83,8 % registrovaných voličů 99,2 % odevzdaných hlasů.

Nový departement Alpes-Maritimes se skládal z bývalého Hrabství Nice, rozděleného na arrondissement Nice a arrondissement Puget-Théniers (oba existovaly již v původním departementu z let 1793–1814), a z části departementu Var, který vytvořil arrondissement Grasse. Hrabství Nice ovšem nezahrnovalo obce Tende a La Brigue, jež tehdy zůstaly součástí součastí Sardinského království a byly připojeny později. Z hospodářských důvodů byl roku 1926 arrondissement Puget-Théniers sloučen do arrondissementu Nice. Od té doby má departement dva arrondissementy.

Roku 1947, v souladu s Pařížskou mírovou smlouvou a po referendu, v němž se obyvatelé vyslovili pro připojení k Francii, byly k departementu připojeny obce Tende a La Brigue (a rovněž části obcí ve vysokých údolích Vésubie a Tinée, například obec Isola), které nebyly Francii postoupeny roku 1860.

Politika

[editovat | editovat zdroj]

Od konce druhé světové války departement Alpes-Maritimes obecně volí pravicové strany. Při volbách do Národního shromáždění má departement celkem devět obvodů. Po předčasných parlamentních volbách v roce 2022 jsou tři obvody zastoupeny členy pravicové strany Republikáni (LR)m, tři členy centristické strany Obnova (REM) a tři členy pravicové strany Unie pravice pro republiku (UDR). Z pěti senátorů, kteří zastupují departement v horní komoře parlamentu, jsou čtyři pravicoví (LR) a jeden levicový (Socialistická strana, PS). Z celkového počtu 54 departementních radních je 52 přidruženo k pravicové koalici a dva tvoří levicovou opozici.

V prezidentských volbách ve Francii roku 2022 získala v prvním kole v Alpes-Maritimes nejvíce hlasů Marine Le Penová z Národního sdružení, zatímco ve druhém kole zvítězil úřadující prezident Emmanuel Macron z Obnovy.

V 80. a 90. letech 20. století se departement potýkal s rozsáhlými korupčními problémy regionálních politiků, což vedlo k několika trestním odsouzením, během nichž byl odsouzen mimo jiné starosta Nice Jacques Médecin, starosta Cannes Michel Mouillot a také starosta Antibes Pierre Merli, který byl v roce 1995 obžalován z podvodu s nemovitostmi a odsouzen o čtyři roky později.

Národní shromáždění

[editovat | editovat zdroj]

Po volbách do Národního shromáždění 2024 zastupují v Národním shromáždění departement Alpes-Maritimes následující politici:

Volební obvod Člen[5] Stranická příslušnost
1. volební obvod Éric Ciotti UDR
2. volební obvod Lionel Tivoli Národní sdružení
3. volební obvod Bernard Chaix UDR
4. volební obvod Alexandra Masson Národní sdružení
5. volební obvod Christelle d’Intorni UDR
6. volební obvod Bryan Masson Národní sdružení
7. volební obvod Éric Pauget Les Républicains
8. volební obvod Alexandra Martin Les Républicains
9. volební obvod Michèle Tabarot Les Républicains

Největší města

[editovat | editovat zdroj]
Sídlo departementu v NIce

Počty obyvatel jsou uvedeny k roku 2022:[6]

Hospodářství

[editovat | editovat zdroj]

Dominantním odvětvím jsou služby, turisty přitahují pláže i lyžařská střediska. Kromě cestovního ruchu a služeb zde má poměrně vysokou úroveň také firemní výzkum a služby vyšší úrovně. Zemědělství má jen malý podíl na celkovém hospodářství, stejně tak průmysl, který se však diverzifikoval do činností s vysokou technologickou hodnotou. Poměrně významný je stavební a veřejnoprávní sektor. Hospodářství je velmi citlivé na změny v národní a mezinárodní ekonomice. Míra nezaměstnanosti činí 9,1 %.

Podle Eurostatu byl roku 2008 hrubý domácí produkt na hlavu 30 700 eur, což řadí Alpes-Maritimes na třinácté místo ve Francii.[7] Na území departementu se nachází technologický park Sophia Antipolis, sídlí zde firma Mandelieu, která vyrábí satelity a kosmické lodě.[8] Rozvíjí se také parfémový průmysl v Grasse, či letecký průmysl v Cannes.

Turismus

[editovat | editovat zdroj]
Ulice města v historickém centru Nice jsou oblíbenou turistickou lokalitou
Přímořské letovisko Villefranche-sur-Mer

Pobřeží

[editovat | editovat zdroj]

Přítomnost Středozemního moře a francouzských Alp v mírném podnebí podpořila převládající hospodářskou činnost – cestovní ruch, který v departementu Alpes-Maritimes přímo zajišťuje na 64 000 pracovních míst. Jen ve městě Nice představuje turismus 12 až 13 % celého francouzského turistického trhu. Hlavní město Azurového pobřeží je pátým nejlidnatějším městem Francie a disponuje také druhým největším letištěm v zemi (Letiště Nice Côte d’Azur), hned po pařížských letištích Roissy, Orly a Le Bourget. Ročně projde terminály v Nice téměř 13,5 milionu cestujících.

Pobřežní oblast, kde žije většina obyvatelstva, patří k nejnavštěvovanějším částem světa a nabízí řadu atraktivit:

Vnitrozemí nedaleko rušné Riviéry je vhodné pro širokou škálu outdoorových sportů – cyklistiku, horská kola, lyžování, pěší turistiku, horolezectví, canyoning, kanoistiku, rafting, rybolov, jízdu na koni, speleologii nebo návštěvy lanových parků. Nachází se zde i první podzemní via ferrata na světě. K mezinárodně vyhlášeným lokalitám pro paragliding a závěsné létání patří např. Col-de-Bleyne, Gourdon, Gréolières a Lachens.

Národní park Mercantour

Horské oblasti

[editovat | editovat zdroj]

V horských oblastech hrají významnou roli zimní sporty a pěší turistika. Nejvýznamnějšími středisky jsou Saint-Étienne-de-Tinée (Auron), Beuil, Péone (Valberg), Saint-Martin-Vésubie, Isola, Gréolières, Peïra-Cava, Col de Turini a Turini-Camp d’Argent v pohoří Authion. Na území obce Saint-Martin-Vésubie se rozkládá také Národní park Mercantour, který je oblíbeným turistickým cílem.

Panorama horského a lyžařského střediska Valberg

Kultura

[editovat | editovat zdroj]
Festival citrónů (La Fête du Citron) v Mentonu, 2013

Festivaly

[editovat | editovat zdroj]
  • Filmový festival v Cannes, každoročně pořádaný festival filmu v Cannes
  • Marché du Film, veletrh pořádaný každoročně v rámci filmového festivalu v Cannes
  • Midem, každoročně pořádaný festival hudebního průmyslu v Cannes
  • Festival Pantiero, festival elektronické hudby konaný každý srpen v Cannes
  • Jazzový festival v Nice
  • Karneval v Nice
  • Festival Tomawok v Nice, červnový festival rockové hudby
  • Festival Jazz à Juan v Juan-les-Pins
  • Citrónový festival v Mentonu
Budova Picassova muzea v Antibes

Muzea

[editovat | editovat zdroj]

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

Podle departementu je pojmenován asteroid (100122) Alpes Maritimes.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alpes-Maritimes na anglické Wikipedii.

  1. ↑ http://france3-regions.francetvinfo.fr/provence-alpes-cote-d-azur/alpes-maritimes/nice/charles-ange-ginesy-est-nouveau-president-du-conseil-departemental-alpes-maritimes-1328555.html
  2. ↑ Populations de référence 2023. INSEE. 18. prosince 2025. Dostupné online.
  3. ↑ INFOGRAPHIE. Départementales 2021 dans les Alpes-Maritimes : découvrez la nouvelle composition du Conseil départemental. Franceinfo [online]. 2021-06-28 [cit. 2022-04-20]. Dostupné online.
  4. ↑ Les Alpes-Maritimes, 2ème département de France où il y a eu le plus d’orages en 2021. Nice Matin [online]. 2022-01-03 [cit. 2022-04-20]. Dostupné online.
  5. ↑ NATIONALE, Assemblée. Assemblée nationale ~ Les députés, le vote de la loi, le Parlement français. Assemblée nationale [online]. [cit. 2025-09-26]. Dostupné online. (francouzsky)
  6. ↑ Populations de référence 2022 − Commune de Nice (06088) | Insee. www.insee.fr [online]. [cit. 2025-09-26]. Dostupné online.
  7. ↑ Le contexte. Departement 06 [online]. [cit. 2022-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-04-20.
  8. ↑ Enquêtes et reportages. Christian Apothéloz [online]. [cit. 2025-09-26]. Dostupné online. (francouzsky)

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Alpes-Maritimes&oldid=25712233“