Ardensko
| Ardennes (08) | |
|---|---|
Budova prefektury departmentu v Charleville-Mézières | |
| Geografie | |
| Hlavní město | Charleville-Mézières |
| Souřadnice | 49°34′43″ s. š., 4°35′12″ v. d. |
| Rozloha | 5 229 km² |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 267 204 (2022) |
| Hustota zalidnění | 51,1 obyv./km² |
| Správa regionu | |
| Stát | |
| Region | Grand Est |
| Prefektura | Charleville-Mézières |
| Podprefektury | Rethel, Sedan, Vouziers |
| Druh celku | Departement |
| Podřízené celky | Arrondissementy (4) Kantony (19) Obce (447) |
| Vznik | 4. března 1790 |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | FR-08 |
| Oficiální web | cd08 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ardensko (francouzsky Ardennes) je francouzský departement ležící v regionu Grand Est v severovýchodní Francii u hranic s Belgií. Je pojmenován po Ardenách, které sem zasahují z Belgie a kterými protéká řeka Máza (Meuse). Hlavní město je Charleville-Mézières. V roce 2022 zde žilo přibližně 266 tisíc[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Departement je jedním z původních 83 departementů, vzniklých během velké francouzské revoluce dne 4. března 1790. Jméno získal podle pohoří Arden, které se v oblasti nacházejí. Departement v sobě zahrnuje území z bývalých provincií Champagne a Argonne a Sedanského knížectví. V roce 1793 se departement rozšířil o biskupství v Lutyši, oblast okolo města Couvin a hrabství Fagnolle, které byla součástí Svaté říše římské. Od roku 1795 byla připojena část vévodství Bouillon.

Po vítězství spojenců v bitvě u Waterloo 18. června 1815 odebrala druhá pařížská mírová smlouva departementu území, která byla připojena k Nizozemsku. Území zahrnovalo vévodství Bouillon, Couvin, Mariembourg, Fagnolle a Philippeville. Od června 1815 do listopadu 1818 byl departement obsazen pruskými jednotkami.
Dne 2. září 1870 se u Sedanu odehrála kapitulovace Napoleona III. v bitvě u Sedanu proti vojskům pruských států, koalice pod velením Helmutha von Moltkeho. Vilém I., král pruský, budoucí německý císař, a Otto von Bismarck sledovali bitvu z výšin nad Sedanem. Porážka fakticky znamenala konec Druhého císařství a zároveň zrod Třetí francouzské republiky dne 4. září 1870.
Během obou světových válek se region stal z důvodů strategické polohy opakovaně průchodem pro invazní armády, a to kvůli úzkému toku řeky Mázy a hlubokému údolí. Francouzské velení se domnívalo, že území je chráněno svým reliéfem a hustými lesy na severu departementu, a proto zanedbalo jeho obranu. V první světové válce se v departementu odehrála bitva v Ardenách, kdy se město Charleville-Mézières stalo sídlem štábu německého korunního prince. U Vouziers a dalších míst zde bojovaly československé legie, nedaleko téhož města byl sestřelen letoun Rolanda Garrose. Šlo o jediný francouzský departement, který byl při tomto konfliktu zcela okupován, s výjimkou severního Lotrinska (Moselle) a Alsaska, které byly od roku 1871 pod německou správou.
Za druhé světové války soustředila německá armáda svůj hlavní útok opět na tuto oblast, zejména na pravý břeh Mázy, symbolizovaný průlomem u Sedanu, který vedl francouzské jednotky do strategické pasti tzv. Žlutého plánu, navrženého generálem von Mansteinem a schváleného Adolfem Hitlerem.
Na území departementu končila Maginotova linie, její poslední pevnost, Fort Villy-la-Ferté, se nacházela asi pět kilometrů od Carignanu. Francouzský generální štáb totiž nechtěl pokračovat v budování obrané linie podél hranice s neutrální a přátelskou Belgií. Doufal také, že složitá geografie a hustý lesní porost zastaví postup německé armády. Po uzavření příměří v roce 1940 byly Ardeny během celé okupace nacistickou armádou vyhlášeny „zakázanou zónou“ (fakticky oblastí určenou k německému osídlení).
V roce 1944 se část bitvy v Ardenách odehrála rovněž na území tohoto departementu.
Největší města
[editovat | editovat zdroj]
Počty obyvatel jsou uvedeny k roku 2022:[2]
- Charleville-Mézières (45 634)
- Sedan (16 727)
- Rethel (7 435)
- Givet (6 356)
- Revin (5 795)
- Nouzonville (5 548)
- Bogny-sur-Meuse (4 947)
Administrativní dělení
[editovat | editovat zdroj]Sídlo
[editovat | editovat zdroj]Sídlo prefektury departementu a departementální rady Ardenska se nachází v Charleville-Mézières, třemi podprefekturami jsou Rethel, Sedan a Vouziers. Do roku 1926 bylo podprefekturou také Rocroi.[3]

Územní organizace
[editovat | editovat zdroj]Ardensko sestává ze 447 obcí, které jsou rozděleny do 19 kantonů a čtyř arrondisementů různé velikosti.
Největším arrondissementem departementu je Charleville-Mézières, zatímco nejmenším je Sedan, který je o přibližně o polovinu menší. Tyto dva arrondissementy, které zabírají severní část Arden, mají čtyři pětiny obyvatel departementu. Další dva arrondissementy s přibližně srovnatelnou rozlohou, Rethel a Vouziers, zabírají jižní část departementu, jsou ale velmi řídce osídlené.
Před vydáním Poincaréova dekretu dne 10. září 1926, který rušil mnoho podprefektur ve Francii, měl departement pět arrondissementů. Kromě čtyř výše zmíněných byl pátým arrondissement Rocroi – malé historické městečko na severozápadě departementu poblíž Belgie, které bylo zcela připojeno k arrondisementu Charleville-Mézières. Bývalý arrondissement Rocroi se skládal ze šesti kantonů, včetně čtyř na hranicích s Belgií, kterými byly Givet, Fumay, Revin, Rocroi, Rumigny a Signy-le-Petit.[4]
V rámci systému meziobecní spolupráce tvoří departement Ardensko městské společenství soustředěné kolem města-prefektury pod názvem Cœur d’Ardenne („Srdce Arden“). Kromě toho zahrnuje patnáct společenství obcí, mezi nimiž je v Sedanu nejvýznamnější sdružení Communauté de communes du Pays sedanais.
Politika
[editovat | editovat zdroj]Prezidentem generální rady od roku 2017 je Noël Bourgeois ze strany Les Républicains.[5]
Národní shromáždění
[editovat | editovat zdroj]Departement sestává ze tří volebních obvodů do Národního shromáždění. Po volbách do Národního shromáždění 2024 je složení politiků následující:
| Volební obvod | Člen | Stranická příslušnost | |
|---|---|---|---|
| 1. volební obvod | Flavien Termet | Národní sdružení | |
| 2. volební obvod | Pierre Cordier | Les Républicains | |
| 3. volební obvod | Jean-Luc Warsmann | Nezávislý | |
Prezidentské volby (2. kolo)
[editovat | editovat zdroj]| Volby | Vítězný kandidát | Strana | % | Druhý kandidát | Strana | % |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 2022 | Emmanuel Macron | Obnova | 43,34 | Marine Le Penová | RN | 56,66 |
| 2017[6] | Emmanuel Macron | Obnova | 50,73 | Marine Le Penová | RN | 49,27 |
| 2012 | François Hollande | PS | 51,89 | Nicolas Sarkozy | UMP | 48,11 |
| 2007 | Nicolas Sarkozy | UMP | 53,53 | Ségolène Royalová | PS | 46,47 |
| 2002[6] | Jacques Chirac | RPR | 75,92 | Jean-Marie Le Pen | RN | 24,08 |
| 1995[6] | Lionel Jospin | PS | 53,29 | Jacques Chirac | RPR | 46,71 |

Ekonomie
[editovat | editovat zdroj]Hospodářství departementu, které dříve spočívalo především na zemědělství (lesnictví a chov dobytka – zde pěstované plodiny mají slabší výnosy), je už více než století založeno na průmyslu a na sektoru služeb, ačkoliv podíl pracovních sil zaměstnaných ve službách je zde nižší než celostátní průměr. Na počátku 19. století byla tato oblast nejrozvinutější ve Francii v oboru zpracování kovů pomocí dřevěného uhlí. V departementu se sice nenašla ložiska uhlí (těžitelná byla pouze břidlice ve Fumay), přesto se zde rozvinul hutní průmysl (výroba šroubů, hřebíků, nýtů). Železnice s mnoha pobočnými tratěmi (Compagnie des chemins de fer des Ardennes, vlastněná rodinou Sellière, později sloučená s Compagnie de l'Est) urychlila na konci 19. století industrializaci v Charleville, Sedanu (kde mimo jiné fungovala také tramavjová doprava) a Revinu. Hospodářská krize během 70. let 20. století však urychlila úpadek hutní výroby v departementu, mnoho vysokých pecí a drobných dílen v Blagny, Vireux-Molhain, či Murtin-et-Bogny tak bylo nuceno ukončit svůj provoz.
Od počátku 21. století zde stále působí řada subdodavatelů pro železniční průmysl (například pro TGV) a automobilový průmysl (GMC, PSA Peugeot Citroën, Mercedes-Benz). V Murtin-et-Bogny působí oděvnická společnost Hermès. Na území departementu se také nachází jaderná elektrárna Chooz s několika reaktory, včetně prvního tlakovodního reaktoru (REP) ve Francii. Zemědělství se mezitím značně zintenzivnilo s využitím průmyslových postupů (pěstuje se zejména pšenice, kukuřice a cukrová řepa).
Z Paříže (nádraží Est) jezdí přímé vlaky TGV do Charleville-Mézières (jízdní doba 1 hodina 35 minut), do Sedanu a také do Remeše, odkud je možné pokračovat osobními vlaky do Charleville-Mézières.
Vybudována byla také silniční osa ve tvaru písmene „Y“, tvořená dálnicí A4 (Paříž–Remeš), dálnicí A34 a napojením na Lille a Brusel, přičemž k napojení na dálniční okruh Charleroi je třeba využít belgickou silnici N5. Podobně pro spojení s dálnicí směrem na Lucemburk a Kolín nad Rýnem je nutné využít část dálnice na belgickém území. Zlepšení pozemního spojení (TGV a dálnice A34) zajišťuje výhodnou blízkost Paříže, Remeše, Met a belgických měst jako Lutych, Charleroi či Brusel.
Každý rok v září se v Sedanu koná významný veletrh, druhý největší v regionu, který každoročně navštíví přibližně 250 000 návštěvníků.
Turismus
[editovat | editovat zdroj]
V departementu se nachází několik památek, které každoročně přitahují mnoho návštěvníků, například hrad v Sedanu (nejnavštěvovanější placená atrakce departementu s průměrně 60 000 návštěvníky ročně), pevnost Charlemont v Givetu, pevnost u Les Ayvelles a opevněné město Rocroi. V departementu se nachází také mnoho opevněných kostelů a středověkých památek. Rozsáhlou přírodní památkou je Ardennský les a tzv. „Zelená cesta“ (cyklostezka spojující obec Montcy-Notre-Dame u Charleville-Mézières s Givetem podél údolí řeky Mázy).
Kulturní turistika vzkvétá díky mnoha hudebním festivalům (Le Cabaret Vert, festival Douzy'k, Aymon Folk Festival), muzeím (například Muzeum Arden) a zámkům, stejně jako rostoucímu zájmu o průmyslové dědictví regionu. K růstu tohoto typu turistiky přispělo i založení Regionálního přírodního parku Arden dne 21. prosince 2011.
V regionu je běžné, že si zde převážně Belgičané a Nizozemci pořizují chaty, protože ceny jsou zde výrazně nižší než v jejich zemích. Nicméně v roce 2020 tvořily rekreační objekty pouze 3,5 % zdejšího dostupného bytového fondu.[7]
Kultura
[editovat | editovat zdroj]Pověsti a legendy
[editovat | editovat zdroj]Regon byl odedávna zemí legend díky svým skalám, řekám, jezerům a temným hustým lesům. Známý je příběh Čtyř synů Aymonových, rytířů na koni Bajardovi, kterým pomáhal kouzelník Maugis – jeho jméno se uchovalo v názvu vesnice Noyers-Pont-Maugis z doby Karla Velikého.[8]
Literatura
[editovat | editovat zdroj]Shakespearova hra Jak se vám líbí (1599) se odehrává v Ardennském lese – fiktivním prostředí inspirovaném jak francouzskými Ardenami, tak lesy u Stratfordu nad Avonou v Anglii, kde se Shakespeare narodil.
Román Yvese Gibeaua Les gros sous (Velké peníze, 1953) se odehrává v oblasti na jihozápadě departementu.
Ardeny jsou také dějištěm románu Juliena Gracqa Un balcon en forêt (Balkon v lese), vydaného v roce 1958. Ten se stal předlohou stejnojmenného filmu Michela Mitraniho z roku 1979 s Jacquesem Villeretem. Příběh vychází ze spisovatelových zážitků z vojenské služby na začátku druhé světové války.
Region tvoří kulisu i pro dílo ardennského spisovatele André Dhôtela (1900–1991), zejména jeho román Le Pays où l’on n’arrive jamais (Země, kam se nikdy nedojde).
Kinematografie
[editovat | editovat zdroj]Různorodá přírodní prostředí departementu (údolí Mázy, hranice mezi Francií a Belgií, ardennská plošina, lesy atd.) lákají filmaře a televizní tvůrce už od 60. a 70. let 20. století. V regionu se točily např. tyto snímky:
- Le Train (Vlak, 1973) s Jeanem-Louisem Trintignantem a Romy Schneiderovou byl částečně natáčen v údolí Mázy
- Maigret chez les Flamands (Maigret u Vlámů, 1976), podle románu Georgese Simenona, který dobře znal okolí Lutychu. Televizní adaptace s Jeanem Richardem v hlavní roli byla natáčena v Givetu.
- Les Patates (Brambory, 1969), film Clauda Autant-Lary s Pierrem Perretem byl natáčen v obci Bourg-Fidèle
- Les Enfants du Pays (Děti vlasti, 2006), film režiséra Pierra Javauxe s Michelem Serraultem v hlavní roli. Děj se odehrává v malé vesnici ztracené v ardennském lese v květnu 1940, kde pět senegalských pěšáků, odříznutých od svého pluku, narazí na starého muže se dvěma malými dětmi, kteří zůstali sami po exodu obyvatel.
- Silence dans la vallée (Ticho v údolí, 2007), dokument Marcela Trillata o likvidaci železáren v Nouzonville, které koupili američtí investoři a vybrali z nich finance. Podobný osud potkal roku 2000 i podnik Cellatex v Givetu.
Osobnosti spojené s regionem
[editovat | editovat zdroj]- Robert de Sorbon (1201–1274), kněz, zakladatel francouzské univerzity, narozen v obci Sorbon
- Guillaume de Machaut (1284–1370), básník a skladatel, narozen v Machaultu
- Turenne (1611–1675), Maršál Francie, narozen v Sedanu
- Jean-Nicolas Corvisart (1755–1821), doktor a vědec, narozen v Dricourtu poblíž Vouziers
- Felix LaBauve (1809–1879), americký osadník, velitel komunity v Mississippi
- Hippolyte Taine (1828–1893), filozof a historik, člen Francouzské akademie, narozen ve Vouziers
- Arthur Rimbaud (1854–1891), básník, narozen v Charleville
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ardennes (department) na anglické Wikipedii.
- ↑ Populations de référence 2023. INSEE. 18. prosince 2025. Dostupné online.
- ↑ Populations de référence 2022 − Ces données sont disponibles sur toutes les communes de France hors Mayotte, ainsi que pour les arrondissements, départements et régions | Insee. www.insee.fr [online]. [cit. 2025-09-22]. Dostupné online.
- ↑ Le SPLAF - Historique des Ardennes. splaf.free.fr [online]. [cit. 2025-09-22]. Dostupné online.
- ↑ Le SPLAF - Ardennes. splaf.free.fr [online]. [cit. 2025-09-22]. Dostupné online.
- ↑ Noël Bourgeois élu président du Conseil départemental des Ardennes - ici. ici, le média de la vie locale [online]. 2017-10-16 [cit. 2025-10-30]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ a b c L'INTÉRIEUR, Ministère de. Présidentielles. http://www.interieur.gouv.fr/Elections/Les-resultats/Presidentielles [online]. [cit. 2025-09-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-07-14. (francouzsky)
- ↑ Logement en 2020 − Recensement de la population – Résultats pour toutes les communes, départements, régions, intercommunalités... | Insee. www.insee.fr [online]. [cit. 2025-09-22]. Dostupné online.
- ↑ LAMBOT, Jean-Pierre. L'Ardenne. [s.l.]: Editions Mardaga 180 s. Dostupné online. ISBN 978-2-87009-316-0. (francouzsky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ardensko na Wikimedia Commons
Galerie Ardensko na Wikimedia Commons- Oficiální web místní prefektury (francouzsky)
- Oficiální web generální rady (francouzsky)