Sahel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sahel zobrazený na mapě

Sahel je název území severní Africe na jižním okraji Sahary, kterou odděluje od afrických tropických pralesů. Zahrnuje pás semiaridních travnatých pastvin (stepí a savan), táhnoucích se napříč kontinentem podél 13. rovnoběžky od západu k východu, na území Mauritánie, Senegalu, Mali, Burkiny Faso, Nigeru, Čadu, Súdánu a Etiopie.

O Sahelu se zmiňuje i Al Gore ve svém dokumentu Nepříjemná pravda; říká v něm, že při dalších projevech globální změny klimatu hrozí jeho dezertifikace.

Původ slova[editovat | editovat zdroj]

Výraz „Sahel“ pochází z arabského slova „sáhil“, to je pobřeží, což znamená okraj pevniny, velkého počátku a definitivního konce.

Klima[editovat | editovat zdroj]

Je zde suché podnebí, ročně naprší 100–500 mm, a to v pravidelných až 3 měsíce trvajících obdobích dešťů. Suchomilná vegetace umožňuje pastevní chov dobytka. V důsledku katastrofálního sucha, které v posledních letech[kdy?] zasáhlo Sahel, se zhoršily životní podmínky v této oblasti. Pro Sahel byl vypracován dlouhodobý plán rozvoje ve spolupráci států Sahelu a mezinárodních organizací (Africká unie, OSN).

V přechodné zóně na okraji Sahary kolísá roční úhrn dešťových srážek od 150 mm na severu až po 610 mm na vlhčím jihu. V důsledku ohřívání oceánů od počátků 20. století se pozměnilo schéma srážek. Od 60. let 20. století se Sahel přesunul jižně a zůstala zde vyprahlá plocha. Plochy zeleně vyschly a stáda dobytka se neměla kde pást. Oblast dešťů dnes nesahá tak daleko na sever, jako v letech 1930-1960. Zmizením vegetace na severu Sahelu se začaly objevovat rozsáhlé písečné duny. Tyto duny pronikly až do některých vesnic. V důsledku globálního oteplování vědci předpokládají, že dešťové srážky budou méně časté a spolehlivé, nelze ale ani vyloučit, že se v různou dobu a na různých místech budou objevovat prudké i mírné deště.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]