Sahel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sahel zobrazený na mapě

Sahel je název území severní Africe na jižním okraji Sahary, kterou odděluje od afrických tropických pralesů. Zahrnuje pás semiaridních travnatých pastvin (stepí a savan), táhnoucích se napříč kontinentem podél 13. rovnoběžky od západu k východu, na území Mauritánie, Senegalu, Mali, Burkiny Faso, Nigeru, Čadu, Súdánu a Etiopie.

O Sahelu se zmiňuje i Al Gore ve svém dokumentu Nepříjemná pravda; říká v něm, že při dalších projevech globální změny klimatu hrozí jeho dezertifikace.

Původ slova[editovat | editovat zdroj]

Výraz „Sahel“ pochází z arabského slova „sáhil“, to je pobřeží, což znamená okraj pevniny, velkého počátku a definitivního konce.

Klima[editovat | editovat zdroj]

Je zde suché podnebí, ročně naprší 100–500 mm, a to v pravidelných až 3 měsíce trvajících obdobích dešťů. Suchomilná vegetace umožňuje pastevní chov dobytka. V důsledku katastrofálního sucha, které v posledních letech[kdy?] zasáhlo Sahel, se zhoršily životní podmínky v této oblasti. Pro Sahel byl vypracován dlouhodobý plán rozvoje ve spolupráci států Sahelu a mezinárodních organizací (Africká unie, OSN).

V přechodné zóně na okraji Sahary kolísá roční úhrn dešťových srážek od 150 mm na severu až po 610 mm na vlhčím jihu. V důsledku ohřívání oceánů od počátků 20. století se pozměnilo schéma srážek. Od 60. let 20. století se Sahel přesunul jižně a zůstala zde vyprahlá plocha. Plochy zeleně vyschly a stáda dobytka se neměla kde pást. Oblast dešťů dnes nesahá tak daleko na sever, jako v letech 1930-1960. Zmizením vegetace na severu Sahelu se začaly objevovat rozsáhlé písečné duny. Tyto duny pronikly až do některých vesnic. V důsledku globálního oteplování vědci předpokládají, že dešťové srážky budou méně časté a spolehlivé, nelze ale ani vyloučit, že se v různou dobu a na různých místech budou objevovat prudké i mírné deště.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]