Dezertifikace

Poušť na místě, odkud ustoupilo vysychající Aralské jezero

Území ohrožená dezertifikací

Dezertifikace je proces degradace území na pouště a polopouště. Příkladem dezertifikace může být rozšiřování Sahary (oblast Sahelu) nebo vysychání Aralského jezera. S desertifikací se potýká i Čína, která proti rozšiřování pouště Gobi zahájila rozsáhlý projekt – tzv. Velkou zelenou zeď. V roce 1996 vstoupila v platnost Úmluva OSN o boji proti desertifikaci, kterou ratifikovala naprostá většina zemí světa.

Příčiny

Dezertifikace může být způsobena různými globálními klimatickými jevy, přirozenými i člověkem vyvolanými, jakož i přímou lidskou činností v dané oblasti či v oblastech těsně sousedících, například:

• změnou lokálního klimatu
  • změna teploty v oblasti
  • změna srážkového či odtokového režimu oblasti
• zásahem do přírodních procesů probíhajících v dané oblasti
  • velké snížení vsaku v důsledku zemědělství
    • rovnoběžné orání polí monokultur zemědělských plodin způsobí, že voda proteče a nezastaví ji ani nižší vegetace
    • zmizí vegetace pro zamořením kontaminanty nebo vyčerpáním minerálních látek z půdy
  • těžba např. dřeva apod. naruší místní ekosystém.

Společným prvkem všech příčin je přetěžování míry, do které se spodní vody, půda a zeleň dokáží obnovovat.

Řešení

Problému desertifikace se dlouhodobě věnuje např. zimbabwský vědec Allan Savory, výsledky jehož práce boří mýtus, že za dezertifikaci mohou četná stáda dobytka – podle jeho názoru, naopak, jejich trus a jimi udusaná nižší vegetace vytváří biologicky rozloženou vrstvu příznivou pro novou zeleň. V Burkině Faso se uplatňují levné jednoduché metody jako zaï, drobné kompostovací jámy umožňující výsadbu stromů.

Odkazy

Související články

• Sucho
• Podzemní voda
• Eroze

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu dezertifikace na Wikimedia Commons
• Environmental TEDtalk - Allan Savory: How to reverse climate change by greening the world's desserts

Portály: Geografie | Životní prostředí