Přelidnění

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
V některých zemích (např. Indie) přibývá ve městech obyvatelstva tak rychle, že stávající infrastruktura nedostačuje a lidé si staví vlastní nuzná obydlí hned za stávající zástavbou. Rychlý růst obyvatelstva zde posiluje ještě prudká a živelná urbanizace.
Celkový počet obyvatel Země v čase
Tempo růstu od roku 1950 (červeně) a prognóza budoucího růstu (modře)

Přelidnění (u lidské populace) a odpovídající přemnožení (u jakékoli populace) je stav, kdy prostředí neposkytuje dostatek zdrojů pro obživu populace.

Historický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Lidská populace pravděpodobně nepřesáhla počet 10 milionů v době před neolitickou revolucí (tj. před zemědělstvím).[1] Ve 4. století n.l. bylo v Římské říši 56 miliónů obyvatel.[2] Světová populace pak také soustavně roste zhruba od roku 1400; nejvýznamnější růst byl zaznamenán po roce 1960, a to hlavně díky pokrokům v medicíně a zemědělství. To také znamenalo, že se otázka přelidnění dostala na pořad dne a začali ji řešit jak demografové, tak i vědci. Jako riziko pro budoucnost byl problém přelidnění popularizován během 70. letech i v oblasti science fiction, nicméně se stabilizací růstu obyvatelstva ve vyspělých zemích nastal úpadek zájmu. Přelidnění se tak mělo stát problémem především v rozvíjejících se zemích, které neprošly, nebo teprve procházely tzv. demografickou revolucí. Mnohé země také hlavně v minulosti přijímaly různá opatření, aby zabrzdily prudký nárůst vlastního obyvatelstva. Nejznámějším takovým opatřením je čínská politika jednoho dítěte.

Celosvětový trend však směřuje k rychlému poklesu porodnosti - zatímco v roce 1990 byla úhrnná světová plodnost 3,24 dítěte na ženu, v roce 2009 to bylo již jen 2,47 dítěte na ženu, přičemž k prosté reprodukci je třeba 2,1 dítěte na ženu. Proto někteří odborníci předpokládají, že se do roku 2060 světová populace stabilizuje a začne klesat.[3]

Příčiny[editovat | editovat zdroj]

Příčinou přelidnění může být nárůst plodnosti, pokles úmrtnosti, zvýšená imigrace nebo vyčerpání zdrojů.

Následky[editovat | editovat zdroj]

Únosná kapacita Země souvisí s měrou následků. Větší populace dopadá více na spotřebovávání zdrojů. Metaanalýza navíc ukázala, že nejsou propagovány nejúčinnější způsoby v boji proti klimatickým změnám (například snižování počtu dětí), ale spíše neefektivní způsoby investování (výměna žárovek za úsporné).[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. TELLIER, Luc-Normand. Urban World History: An Economic and Geographical Perspective. [s.l.]: PUQ 650 s. Dostupné online. ISBN 9782760522091. (anglicky) 
  2. POPULATION ESTIMATES OF THE ROMAN EMPIRE IN AGE OF CONSTANTINE (306-337) AND THEODOIUS I (379-395) WESTERN EMPIRE [online]. www.tulane.edu [cit. 2016-05-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-26. 
  3. SPIEGEL STAFF. The Great Contraction: Experts Predict Global Population Will Plateau [online]. SPIEGEL ONLINE, 2011-11-03 [cit. 2016-05-08]. Dostupné online. 
  4. https://phys.org/news/2017-07-effective-individual-tackle-climate-discussed.html - The most effective individual steps to tackle climate change aren't being discussed

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]