Mezopotamská nížina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mezopotamská nížina
بلاد الرافدين
Babylón

Délka 500 km
Rozloha 150 000 km²

Nadřazená jednotka Arabská deska
Sousední
jednotky
Horní Mezopotámie, Íránská vysočina, Perský záliv, Arabský poloostrov
Podřazené
jednotky
Al-Bádija l-Džanúbíja, Baní Sa'íd, Baní Rikáb

Světadíl Asie
Stát Irák Irák
Kuvajt Kuvajt
Írán Írán
Horniny říční usazeniny
Povodí Eufrat, Tigris
Souřadnice

Mezopotamská nížina neboli Dolní Mezopotámie je aluviální nížina, která se rozkládá především na území Iráku, ale zasahuje i do Íránu a Kuvajtu. Byla vytvořena středním a dolním tokem řek Eufrat a Tigris a také jejich společným tokem Šatt al-Arab, ústícím do Perského zálivu. Ostatní místní toky jsou krátké a málo vodné, ústí často do bezodtokých pánví a v letním období vysychají a vytvářejí tak typická vádí. Říční síť je zde slabě vyvinuta.

Nížina má protáhlý tvar ze severozápadu k jihovýchodu. Po severovýchodní straně se z ní prudce zvedá pohoří Zagros, součást Íránské vysočiny. Přechod na jihozápadní straně je mnohem pozvolnější, vystupují zde skloněné plošiny Arabské platformy, úrodné půdy mizí a začíná poušť.

Nížina dostala jméno podle historicky významného území Mezopotámie. Jižní část je původně bažinatájezery, místy však byly bažiny vysušeny a přeměněny na zemědělskou krajinu. Pěstují se zde obilniny, bavlník a palma datlová. Těží se zde ropa.

Nad Bagdádem (nebo přesněji, nad městy Hít na Eufratu a Samarrá na Tigrisu) na ni navazuje Horní Mezopotámie, arabsky též zvaná Al-Džazíra („ostrov“).