Arabský poloostrov
Arabský poloostrov شبه الجزيرة العربية | |
---|---|
Nejvyšší bod | 3666 m n. m. (Nabí Šu'ajb) |
Délka | 2300 km |
Šířka | 1100 – 2000 km |
Rozloha | 3 237 500 km² |
Nadřazená jednotka | Arabská deska |
Sousední jednotky | Malá Asie, Mezopotamská nížina, Perský záliv, Arabské moře, Rudé moře, Sinajský poloostrov |
Podřazené jednotky | Arabský štít (Hidžáz, Hadramaut), Negevská poušť, Syrská poušť, Rub al-Chálí |
Světadíl | Asie |
Stát | Saúdská Arábie Jemen Omán Spojené arabské emiráty Katar Bahrajn Kuvajt Irák Jordánsko |
Politické a geografické vymezení Arabského poloostrova | |
Horniny | žula |
Povodí | Jordán, Eufrat, Wādī al-Masīlah |
Souřadnice | 23° s. š., 47°30′ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Arabský poloostrov (arabsky شبه الجزيرة العربية, Šibh al-Džazíra al-carabija) nebo také Arábie je největší poloostrov na světě.[1] Nachází se v jihozápadní Asii a sousedí se severní Afrikou. Oblast je součástí Středního východu a v současnosti hraje důležitou geopolitickou roli zejména díky svým bohatým zásobám ropy.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Poloostrov má rozlohu 3 237 500 km² a jeho převážnou část zaujímají kamenité a písečné pouště. Na západě vystupuje pohoří Hidžáz, které na jihu přechází v Jemenské hory, kde leží i nejvyšší hora celého poloostrova Nabí Šu'ajb (3 666 m). Střed a jihovýchod vyplňuje poušť Rub al-Chálí (česky: „Pustá končina“).
Geografické vymezení
[editovat | editovat zdroj]Z geografického pohledu tvoří jihozápadní hranici Rudé moře, u jižního výběžku je to průliv Bab-al-Mandab a Adenský záliv, na jihovýchodě omývá jeho břehy Arabské moře, na severovýchodě Ománský záliv a dále na sever pokračuje Hormuzský průliv a Perský záliv. Na pevnině probíhá severní hranice územím Iráku, jihovýchodní Sýrií a Jordánskem.
Politické vymezení
[editovat | editovat zdroj]Z politického hlediska jsou do oblasti Arábie zahrnuty následující státy:
Populace
[editovat | editovat zdroj]V oblasti vymezené politickými hranicemi žilo počátkem roku 2011 podle odhadů asi 63,7 milionu obyvatel.[2] Od konce 20. století výrazně narůstá počet zahraničních přistěhovalců. Ve Spojených arabských emirátech představují původní arabští obyvatelé pouze 19 procent populace.[3] Ve městech žije téměř 64% obyvatel poloostrova. Mezi největší a nejdůležitější města patří:
Kultura
[editovat | editovat zdroj]Z kulturního hlediska je součástí tzv. arabského světa. Arabové jsou zde dominujícím etnikem, stejně jako je islám převažujícím náboženstvím. Nacházejí se zde svatá místa islámu Mekka a Medína. Největším velkoměstem je Rijád, hlavní město Saúdské Arábie.
Kuchyně
[editovat | editovat zdroj]Pro arabskou kuchyni je typické hojné používání koření, jako např. tymián, koriandr, kmín či bobkový list. Mezi další typické suroviny patří především zelenina, máslo, jogurt a bílý sýr, které jsou často doplňkem k telecímu, hovězímu a kuřecímu masu. V období Ramadánu se mezi dvěma jídly nejčastěji konzumují sladkosti a čerstvé ovoce.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ČEMAN, Róbert. Rekordy – Neživá příroda. Bratislava: MAPA Slovakia, 1999. 191 s. ISBN 80-88716-30-6. S. 122.
- ↑ Central Intelligence Agency [online]. CIA World Factbook [cit. 2011-07-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-27. (anglicky)
- ↑ Central Intelligence Agency [online]. CIA World Factbook [cit. 2011-07-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-04. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ZEMÁNEK, Petr. Písemnictví starého Předního východu. Starověké písemnictví Levanty. Svazek I. Praha: ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ, 2011. ISBN 978-80-7298-442-8. XVI. kapitola: Písemnictví Arabského poloostrova od počátků do asi 3. stol. př. Kr., s. 540-550.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Galerie Arabský poloostrov na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Arabský poloostrov na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Arabský poloostrov ve Wikislovníku
- (česky) Černé zlato Archivováno 17. 6. 2013 na Wayback Machine. – geologie Arabského poloostrova
- Arabská kuchyňa | Chefparade
1100–750 | miliony let zpět | 600–550 | 200 | 0 | ||||||||||||||||||||
Světadíly: | ↗ | Arábie | ||||||||||||||||||||||
↗ | Madagaskar | |||||||||||||||||||||||
↗ | Indie | |||||||||||||||||||||||
↗ | Kongo | ↓ | ↗ | Afrika | → | Afrika | ||||||||||||||||||
↗ | Patagonie | ↓ | ↗ | Sibiř | ↓ | ↗ | Atlantika | → | Jižní Amerika | |||||||||||||||
Atlantika | ↘ | ↗ | Západní Arábie | ↓ | ↗ | Baltika | ↘ | ↗ | Austrálie | |||||||||||||||
Ur | → | Rodinie | → | Východní Gondwana | → | Protogondwana | → | Pannotie | → | Laurentie | → | Euramerika (Laurussie) | → | Pangea | → | Gondwana | → | Antarktida | → | Antarktida | ||||
Arktida | → | Nena | ↗ | ↘ | Západní Gondwana | → | Protolaurasie | ↗ | ↘ | Gondwana | ↗ | ↘ | Laurasie | → | Laurentie | → | Severní Amerika | |||||||
Baltika | ↗ | ↘ | Baltika | ↗ | ↓ | Avalonie | ↘ | Eurasie | ||||||||||||||||
↘ | Laurentie | ↗ | ↓ | Severní Čína | ||||||||||||||||||||
↘ | Sibiř | ↗ | ↓ | Jižní Čína | ||||||||||||||||||||
Oceány: | Mirovia | Prototethys, Paleotethys | Panthalassa | ↘ | Tethys |