Arabský svět

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Arabský svět je ta část Afriky a Asie, kde žije převážně arabské obyvatelstvo. Jejich sjednocujícím prvkem je islám; většina těchto obyvatel jsou muslimové, i když různých škol.

Státy, které tvoří arabský svět

Země[editovat | editovat zdroj]

Arabský svět lze rozdělit na bohatý východ, který má příjmy z ropy, a chudý západ, představující sever Afriky. Mezi oběma územími se nachází Levanta, tedy arabské země východního Středomoří, kromě Izraele. Ve všech zemích arabského světa žije okolo 300 milionů lidí, mluvících jedním jazykem – arabštinou, ovšem v různých nářečích. Celková rozloha této oblasti je srovnatelná s rozlohou španělsky mluvící části Jižní Ameriky.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Členové arabské ligy

Koncem 50. let vznikl pokus o politické sjednocení arabského světa do státu s názvem Sjednocená arabská republika (SAR, UAR), který v letech 1958-1961 tvořil Egypt a Sýrie. Jako organizace, která usměrňuje politiku arabských zemí, vznikla Arabská liga, která má dnes sídlo v Káhiře. Káhira měla také být centrem SAR. Členy této, původně kompaktní jednotky, měly být Sýrie, Egypt a Palestina, protože jejich poloha je předurčuje k vedení arabské vůle po sjednocení. Egyptský prezident Násir však zahájil radikální socialistické reformy, včetně znárodňování, centralizace a zrušení politických stran. To vyvolalo v Syrii velký odpor a po převratu roku 1961 Syrie ze svazku vystoupila a pokus tak zkrachoval.

Sjednocovací snahy v arabském světě tímto fiaskem neskončily, spíše se stáhly do ústraní. Dnes tato idea není dost dobře proveditelná, už jen kvůli rozdrobenosti a názorové odlišnosti obyvatelů jednotlivých arabských států. Tendence postupné unifikace stále živí některé frakce, hlavně nacionalisticky laděná hnutí v neklidných oblastech středního Východu. Obecně leží podpora na Saúdské Arábii, která na to má, mimo jiné, finanční prostředky. Problém sjednocení arabského etnika tkví z velké části v rovině ideologické - jde o různá etnika, která sice věří ve společný původ, nicméně odlišnosti (jak jazykové, tak kulturní) jsou značné. Na počátku myšlenky sjednocení byla idea panislamismu, tedy státního celku, který by obsahoval 100 % muslimů. Velkolepý plán se od počátku jevil mnohým jako neproveditelná utopie (rozšíření islámu na nesouvislé území od Maroka po Indonésii).

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Emire Khidayer, Arabský svět - jiná planeta? Praha: Mladá Fronta 2011

Související články[editovat | editovat zdroj]