Francouzské středohoří

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Francouzské středohoří
Massif Central
Francouzské středohoří, Puy de Sancy
Massif Central

Nejvyšší bod1 886 m n. m. (Puy de Sancy)
Rozloha83 000 km²

Nadřazená jednotkaHercynská pohoří
Sousední
jednotky
Pyreneje, Akvitánská pánev, Pařížská pánev, Rhônská nížina
Podřazené
jednotky
Dore, Cantal, Cevenny, Velké vápencové plošiny

SvětadílEvropa
StátFrancieFrancie Francie
Mapa Francouzského středohoří
Mapa Francouzského středohoří
Map
Horninyžula, rula, svor, vápenec, migmatit, amfibolit
PovodíRhôna
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Francouzské středohoří neboli Centrální masív (francouzsky Massif Central) je rozsáhlá vysočina (83 000 km²)[1] a blokové pohoří, zaujímající velkou část střední a jižní Francie západně od řeky Rhôny. Zasahuje na území krajů Limousin, Auvergne, Rhône-Alpes, Languedoc-Roussillon a Midi-Pyrénées. Jeho nynější podoba je výsledkem rozsáhlé vulkanické činnosti ve třetihorách a téměř všechny hlavní vrcholy jsou vyhaslé sopky.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Na západě a severu jsou svahy Centrálního masivu velmi pozvolné, zatímco na východě a jihu jsou výrazné a příkré. Vnitřní část masivu pak tvoří řada horských hřbetů, vrchovin, také ale pánví, kotlin a hlubokých a těsných údolí.[2][3]

Členění

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Centrální masiv je tvořený především krystalinikem. Hlavní složky tvoří žuly a jiné hlubinné vyvřelé horniny. Za druhé metamorfované horniny, hlavně ruly, svory, migmatity a amfibolity. Místy se zachovaly prvohorní sedimenty. Stavbu Centrálního masivu výrazně ovlivnily tektonické pohyby a sopečná činnost v třetihorách. Nejvyšší části současného masivu tvoří zbytky vulkánů a stratovulkánů.[3]

Hlavní vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VOTÝPKA, Jan. Fyzická geografie Evropy. Praha : Univerzita Karlova, 1994. 256 s. ISBN 80-7066-931-4. S. 164 - 165.
  2. Universum, všeobecná encyklopedie. 2. díl. 1. české vydání. Odeon, Praha 2000. ISBN 80-207-1062-0. S. 61.
  3. a b c KRÁL, Václav. Fyzická geografie Evropy. Praha: Academia, 1999. ISBN 80-200-0684-2. S. 74 - 78.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]