Havran polní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Havran polní

Havran polní
Havran polní
Stupeň ohrožení podle IUCN
Málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: pěvci (Passeriformes)
Čeleď: krkavcovití (Corvidae)
Rod: havran (Corvus)
Binomické jméno
Corvus frugilegus
Linnaeus, 1758
Rook range map.PNG
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Havran polní (Corvus frugilegus) je velký krkavcovitý pták.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Je velký přibližně jako vrána, dorůstá 45–47 cm, váží 200–625 g a v rozpětí křídel měří 81 – 94 cm.[2] Tělo má celé porostlé tmavým peřím, které má v jasném slunečním světle charakteristický kovově modrý nádech. Nápadné jsou na jeho těle také tzv. kalhotky (odstávající opeření na končetinách) a silný, šedohnědě zbarvený zobák, jehož kořen je u dospělých ptáků světlý a neopeřený, čímž jej lze dobře odlišit od jiných středoevropských krkavcovitých pěvců. Mladí ptáci však mají až zhruba do šestého měsíce života kořen zobáku opeřený.

Rozšíření a početnost[editovat | editovat zdroj]

Mapka s rozšířením havrana polního (červeně).

Havran polní má velmi rozsáhlý areál rozšíření a náleží k nejrozšířenějším a nejpočetněji zastoupeným evropským krkavcovitým ptákům (pouze evropská populace čítá asi 20–35 000 000 jedinců[3]). Vyskytuje se prakticky v celé Evropě s výjimkou severní části Skandinávie a Islandu a v širokém pásu od západní Asie až po východní pobřeží Japonska. V letech 18621874 byl introdukován také na Nový Zéland, kde se však v současné době vyskytuje již vzácně.[4] Je převážně tažný, v zimě se však obvykle stěhuje pouze na kratší vzdálenosti.

Pravidelně a místy i v poměrně hojném počtu se po celý rok vyskytuje také v České republice, nejpočetněji je na našem území zastoupen v zimě, kdy se do střední Evropy hromadně stahují ptáci z východní a severovýchodní Evropy. Každým rokem tak v České republice zimuje přibližně dva až čtyři milióny jedinců. Počet hnízdících ptáků je pak odhadována na 2 600 – 3 600 párů.[5] Všechna hnízdiště havranů v České republice se nacházejí převážně v Polabské nížině v rozmezí od dolní Ohře až po Pardubice. Jako nejstarší známá hnízdící kolonie je obvykle považována kolonie u Pátku nad Ohří, kde jsou první záznamy o hnízdících havranech doloženy již z počátku 19. století.[6] Během následujícího století však prodělala populace havrana polního v celé Evropě výrazné výkyvy početnosti, způsobené zejména používáním pesticidů, preparátů na bázi rtuti a pronásledováním ze strany člověka,[7] které nakonec v Červeném seznamu České republiky vedly až k jeho zařazení mezi zranitelné druhy.[2][8]

Etologie[editovat | editovat zdroj]

Letící havran

Náleží mezi silně společenské ptáky. V mimohnízdním období se vyskytuje v početných hejnech. Na společných nocovištích se mnohdy shromažďují i celé desetitisíce ptáků.[5] Je typickým všežravcem, vyhledává převážně žížaly, hmyz i jeho larvy a odpadky, v menší míře požírá i ovoce a ptačí vejce, dokáže ulovit i menší savce.[9][10] Několikrát byl již zaznamenán i u mořského pobřeží, kde loví převážně vodní hmyz a korýše. Přes zimu s oblibou navštěvuje skládky a centra měst.

Havran polní je poměrně hlučný druh. Často se ozývá hlubokým „kráá-kráá“, „kro“ nebo krátkým „gag“.[2][5]

Hnízdí v koloniích.[10] Objemné a neupravené hnízdo z větví staví zpravidla na vrcholech stromů a během dubna až května do něj klade 3-5 světle hnědých, 39,1 × 27,9 mm[8] velkých vajec s tmavými skvrnami. Na jejich inkubaci, která trvá přibližně 16-18 dnů, se podílí pouze samice; samec na vejcích nesedí, ale po celé inkubační období shání pro samici potravu. Mláďata jsou opeřena po 32-33 dnech a pohlavně dospívají již kolem 1. roku života. Průměrná délka života havrana polního ve volné přírodě činí více jak 15 let, zatím nejstarší volně žijící jedinec se dožil celých 22 let.[11]

Havran polní a člověk[editovat | editovat zdroj]

Havrani jsou zpět - obraz od Alexeje Savrasova z roku 1871.

Podobně jako např. krkavec, kavka nebo vrána má i havran polní významné zastoupení v lidovém folklóru. Již od dávných dob často vystupuje v dobové literatuře a malířství a v minulosti byl obecně považován za symbol smůly, zkázy, blížícího se zimního období a chudoby. Podle jiných pověr havrani dokáží svým výrazným krákáním předpovědět déšť[12] nebo dokonce blížící se smrt.[13] V současné době[kdy?] je pro svou oblibu navštěvovat obilná pole a v početných hejnech požírat právě dozrálou úrodu považován spíše za škůdce a v mnoha oblastech je proto pronásledován.

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

Havran polní se vyskytuje celkem ve 3 poddruzích:[2]

  • C. f. frugilegus - Evropa a západní Asie.
  • C. f. pastinator - zbývající část Asie.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rook (bird) na anglické Wikipedii.

  1. IUCN Red List 2015.4. 29. listopadu 2015. Dostupné online.
  2. a b c d http://www.biolib.cz/cz/taxon/id8984/
  3. http://www.iucnredlist.org/details/146656
  4. Heather, B. a Robertson, H. (2005): The Field Guide to the Birds of New Zealand, Viking.
  5. a b c Dungel J., Hudec, K. (2001): Atlas ptáků České a Slovenské republiky; str. 218. Academia, Praha. ISBN 978-80-200-0927-2
  6. http://www.ifauna.cz/rubriky/clan_show.php?id=3827&r=4
  7. http://www.env.cz/ris/ais-ris-info-copy.nsf/6d13b004071d0140c12569e700154acb/9fc6203eac60e42bc1256994006f6443?OpenDocument
  8. a b http://www.prirodainfo.cz/karta.php?cislo=394.00
  9. Mullarney, K., Svensson, L., Zetterstrom, D., & Grant, P.J. (1999): Collins Bird Guide. HarperCollins Publishers Ltd, Londýn.
  10. a b Lack, P. (1986): The Atlas of Wintering Birds in Britain and Ireland. T. & A. D. Poyser Ltd, Calton.
  11. http://www.priroda.cz/lexikon.php?detail=853/
  12. Greenoak, F. (1979): All the birds of the air; the names, lore and literature of British birds. Book Club Associates, Londýn.
  13. Bruce Wilmore, S. (1977): Crows, jays, ravens and their relatives. David a Charles (publikovatelé) Ltd, Londýn.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]