Havran polní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxHavran polní
alternativní popis obrázku chybí
Havran polní
Stupeň ohrožení podle IUCN
Málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád pěvci (Passeriformes)
Čeleď krkavcovití (Corvidae)
Rod havran (Corvus)
Binomické jméno
Corvus frugilegus
Linnaeus, 1758
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Havran polní (Corvus frugilegus) je velký krkavcovitý pták.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Je velký přibližně jako vrána, dorůstá 45–47 cm, váží 200–625 g a v rozpětí křídel měří 81 – 94 cm.[2] Tělo má celé porostlé tmavým peřím, které má v jasném slunečním světle charakteristický kovově modrý nádech. Nápadné jsou na jeho těle také tzv. kalhotky (odstávající opeření na končetinách) a silný, šedohnědě zbarvený zobák, jehož kořen je u dospělých ptáků světlý a neopeřený, čímž jej lze dobře odlišit od jiných středoevropských krkavcovitých pěvců. Mladí ptáci však mají až zhruba do šestého měsíce života kořen zobáku opeřený.

Rozšíření a početnost[editovat | editovat zdroj]

Havran polní má velmi rozsáhlý areál rozšíření a náleží k nejrozšířenějším a nejpočetněji zastoupeným evropským krkavcovitým ptákům (pouze evropská populace čítá asi 20–35 000 000 jedinců[3]). Vyskytuje se prakticky v celé Evropě s výjimkou severní části Skandinávie a Islandu a v širokém pásu od západní Asie až po východní pobřeží Japonska. V letech 18621874 byl introdukován také na Nový Zéland, kde se však v současné době vyskytuje již vzácně.[4] Je převážně tažný, v zimě se však obvykle stěhuje pouze na kratší vzdálenosti.

Pravidelně a místy i v poměrně hojném počtu se po celý rok vyskytuje také v České republice, nejpočetněji je na našem území zastoupen v zimě, kdy se do střední Evropy hromadně stahují ptáci z východní a severovýchodní Evropy. Každým rokem tak v České republice zimuje přibližně dva až čtyři milióny jedinců. Počet hnízdících ptáků je pak odhadována na 2 600 – 3 600 párů.[5] Všechna hnízdiště havranů v České republice se nacházejí převážně v Polabské nížině v rozmezí od dolní Ohře až po Pardubice. Jako nejstarší známá hnízdící kolonie je obvykle považována kolonie u Pátku nad Ohří, kde jsou první záznamy o hnízdících havranech doloženy již z počátku 19. století.[6] Během následujícího století však prodělala populace havrana polního v celé Evropě výrazné výkyvy početnosti, způsobené zejména používáním pesticidů, preparátů na bázi rtuti a pronásledováním ze strany člověka,[7] které nakonec v Červeném seznamu České republiky vedly až k jeho zařazení mezi zranitelné druhy.[2][8]

Etologie[editovat | editovat zdroj]

Letící havran

Náleží mezi silně společenské ptáky. V mimohnízdním období se vyskytuje v početných hejnech. Na společných nocovištích se mnohdy shromažďují i celé desetitisíce ptáků.[5] Je typickým všežravcem, vyhledává převážně žížaly, hmyz i jeho larvy a odpadky, v menší míře požírá i ovoce a ptačí vejce, dokáže ulovit i menší savce.[9][10] Několikrát byl již zaznamenán i u mořského pobřeží, kde loví převážně vodní hmyz a korýše. Přes zimu s oblibou navštěvuje skládky a centra měst.

Havran polní je poměrně hlučný druh. Často se ozývá hlubokým „kráá-kráá“, „kro“ nebo krátkým „gag“.[2][5]

Hnízdí v koloniích.[10] Objemné a neupravené hnízdo z větví staví zpravidla na vrcholech stromů a během dubna až května do něj klade 3-5 světle hnědých, 39,1 × 27,9 mm[8] velkých vajec s tmavými skvrnami. Na jejich inkubaci, která trvá přibližně 16-18 dnů, se podílí pouze samice; samec na vejcích nesedí, ale po celé inkubační období shání pro samici potravu. Mláďata jsou opeřena po 32-33 dnech a pohlavně dospívají již kolem 1. roku života. Průměrná délka života havrana polního ve volné přírodě činí více jak 15 let, zatím nejstarší volně žijící jedinec se dožil celých 22 let.[11]

Havran polní a člověk[editovat | editovat zdroj]

Havrani jsou zpět - obraz od Alexeje Savrasova z roku 1871.

Podobně jako např. krkavec, kavka nebo vrána má i havran polní významné zastoupení v lidovém folklóru. Již od dávných dob často vystupuje v dobové literatuře a malířství a v minulosti byl obecně považován za symbol smůly, zkázy, blížícího se zimního období a chudoby. Podle jiných pověr havrani dokáží svým výrazným krákáním předpovědět déšť[12] nebo dokonce blížící se smrt.[13] V současné době[kdy?] je pro svou oblibu navštěvovat obilná pole a v početných hejnech požírat právě dozrálou úrodu považován spíše za škůdce a v mnoha oblastech je proto pronásledován.

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

Havran polní se vyskytuje celkem ve 3 poddruzích:[2]

  • C. f. frugilegus - Evropa a západní Asie.
  • C. f. pastinator - zbývající část Asie.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rook (bird) na anglické Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN 2017.1. Dostupné online. [cit. 2017-06-10]
  2. a b c d http://www.biolib.cz/cz/taxon/id8984/
  3. http://www.iucnredlist.org/details/146656
  4. Heather, B. a Robertson, H. (2005): The Field Guide to the Birds of New Zealand, Viking.
  5. a b c Dungel J., Hudec, K. (2001): Atlas ptáků České a Slovenské republiky; str. 218. Academia, Praha. ISBN 978-80-200-0927-2
  6. http://www.ifauna.cz/rubriky/clan_show.php?id=3827&r=4
  7. http://www.env.cz/ris/ais-ris-info-copy.nsf/6d13b004071d0140c12569e700154acb/9fc6203eac60e42bc1256994006f6443?OpenDocument
  8. a b http://www.prirodainfo.cz/karta.php?cislo=394.00
  9. Mullarney, K., Svensson, L., Zetterstrom, D., & Grant, P.J. (1999): Collins Bird Guide. HarperCollins Publishers Ltd, Londýn.
  10. a b Lack, P. (1986): The Atlas of Wintering Birds in Britain and Ireland. T. & A. D. Poyser Ltd, Calton.
  11. http://www.priroda.cz/lexikon.php?detail=853/
  12. Greenoak, F. (1979): All the birds of the air; the names, lore and literature of British birds. Book Club Associates, Londýn.
  13. Bruce Wilmore, S. (1977): Crows, jays, ravens and their relatives. David a Charles (publikovatelé) Ltd, Londýn.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]