Semeno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Semena)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Stavba semene: a) osemení, b) endosperm, c) děložní lístky, d) stonkový článek podděložní (hypokotyl)
Tento článek je o rozmnožovacím systému rostlin. O semenu (spermatu) živočichů pojednává článek ejakulát.

Semeno je rozmnožovací orgán semenných rostlin, vzniklý z oplozeného vajíčka (ovum). Může však vzniknout i bez oplodnění (jev zvaný apomixe čili partenogeneze).

Je obaleno osemením a obsahuje zárodek, většinou s živným pletivem (endospermem). Vajíčka vyrůstají na placentě v semeníku. Slouží k rozmnožení rostliny, přečkání nepříznivého období a také k šíření druhu na delší vzdálenosti.

Anatomie[editovat | editovat zdroj]

Semeno má nejčastěji kulovitý tvar. I když se semena různých skupin rostlin velmi liší, základní stavba bývá podobná. Semeno bývá obaleno osemením, suchým blanitým pouzdrem, které vzniká z vaječných obalů. V jednom pólu semena může být patrná jizvička (na obrázku by byla nahoře), která je pozůstatkem po otvoru klovém u vajíčka. V druhém pólu je pupek (na obrázku by byl dole), jenž vzniká z chalazy, cévního svazku v poutku vajíčka.

Na vnitřní stranu osemení navazuje většinou endosperm, vnitřní živné pletivo, které vzniká ze zárodečného vaku. Obsahuje škrob a vyživuje zárodek (embryo), který se nachází uprostřed semene.

Embryo má anatomickou stavbu, která již přibližně odpovídá budoucímu rozvržení orgánů v rostlině. Má buď jednu dělohu (u jednoděložných rostlin), nebo dvě dělohy (u dvouděložných). V dělohách se poprvé objeví i chlorofyl a vznikají z nich děložní lístky. Dělohy někdy obsahují živiny (bílkoviny, škrob, olej). Mezi děložními lístky je u dvouděložných vzrostný vrchol. Jednoděložné rostliny mají také vzrostný vrchol, ale je umístěn vedle dělohy. Dělohy vyrůstají z takzvaného hypokotylu a pod ním je základ budoucího kořínku.

Šíření semen[editovat | editovat zdroj]

Někdy se okřídlená semena efektivně šíří větrem; semeno Alsomitra macrocarpa z čeledi tykvovitých

Současně s růstem semene roste i plod, který vzniká z pestíku, případně i jiných květních částí. Plod obsahuje jedno nebo více semen, která se šíří někdy společně (pukavé plody), někdy zvlášť.

Šíření semen je stejně rozmanité jako šíření pylu po opylení. Existuje několik způsobů, jak se semeno přenáší z mateřské rostliny na nové stanoviště, zejména větrem, hmyzem, ptáky, savci nebo vodou. Bližší informace o transportu semen v plodech najdete v článku plod.

Jedním ze způsobů šíření semen je mechanismus kadidelnice. Což znamená, že semena jsou uložena na dně poháru, který je seshora otevřený a semena jsou za větrného počasí větrem vyvívána a rozptylována po okolí. To zabezpečuje, že se semena rozptýlí do větší vzdálenosti.

Klíčení semene[editovat | editovat zdroj]

Za příhodných podmínek začne semeno klíčit. Začne přijímat vodu a bobtnat. Osemení pukne a zárodek vyrůstá vzrostným vrcholem napřed. K urychlení klíčení a odstranění dormance se používá i přírodních způsobů, jako je například máčení semen v čajovém výluhu.[1]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zahradníkův trik: máčení semínek v bylinkovém čaji. iReceptář.cz [online]. 04.02.210 [cit. 5. 1. 2022]. Dostupné z: http://www.ireceptar.cz/zahrada/choroby-a-skudci/zahradnikuv-trik-maceni-seminek-v-bylinkovem-caji/

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČERNOHORSKÝ, Zdeněk. Základy rostlinné morfologie. 6., uprav. vyd., v SPN 4. vyd. Ilustrace Hana Střihavková. Praha: Státní pedagogické nakl., 1964. 216 s. Učebnice pro vysoké školy.
  • REISENAUER, Roman, ed. et al. Co je co?: příručka pro každý den. 1. [díl]. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Pressfoto, 1982. 714 s.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]