Okres Prostějov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Prostějov
Kraj Olomoucký kraj
Sídlo okresu
(do r. 2002)
Prostějov
Zeměpisné souřadnice
Rozloha 777,32 km²
Počet obyvatel 108 587 (2019)[1]
Hustota zalidnění 139,7 ob./km²
Počet obcí 97,
z toho 5 měst a 6 městysů
Počet POÚ 3
Počet ORP 2
LAU 1 CZ0713
ISO 3166-2 CZ-713
SPZ do r. 2001 PV
Pozice na mapě
Okres Prostějov – poloha v rámci kraje a ČR
OpenStreetMap: mapová data
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Okres Prostějov je okres na jihozápadě Olomouckého kraje. Sídlem jeho dřívějšího okresního úřadu bylo statutární město Prostějov, které je obcí s rozšířenou působností. Kromě jeho správního obvodu okres obsahuje ještě obvod obce s rozšířenou působností Konice (sever okresu). Jižní část prostějovského obvodu je spravována též pověřeným obecním úřadem Němčice nad Hanou.

V rámci kraje sousedí okres na severovýchodě s okresem Olomouc a na východě s okresem Přerov. Dále pak sousedí na jihu a západě s okresy Vyškov a Blansko (Jihomoravský kraj), na severozápadě s okresem Svitavy (Pardubický kraj) a na jihovýchodě s okresem Kroměříž (Zlínský kraj).

Specifický hákovitý tvar okresu je způsoben obcházením vojenského újezdu Březina, který patří do okresu Vyškov.

Charakteristika okresu[editovat | editovat zdroj]

Prostějovsko se rozkládá v samém středu Moravy a tvoří jádro moravské oblasti Haná. Díky zdejší úrodné půdě zde dominuje zemědělství; kdysi významný textilní průmysl již upadl. K roku 2019 měl okres rozlohu 770 km², z toho 70 % tvořila zemědělská půda a jen necelých 20 % lesy.[2] Západní část okresu vyplňuje Drahanská vrchovina a východní část zvlněný Hornomoravský úval. Podnebí je zde teplé s mírnou zimou, ve vyšších polohách na západě o něco vlhčí a chladnější.[2] Nejvyšším bodem okresu jsou Skalky (735 m n.m.) na západní hranici, ve východní rovinaté části dominuje Velký Kosíř (442 m), jemuž se žertovně přezdívá „Hanácké Mont Blanc“.[2]

Vodopisně náleží území do povodí Moravy, především prostřednictvím říčky Romže, která protéká od severozápadu celým okresem. Od soutoku s Hloučelou v Prostějově se nazývá také Valová. Po severovýchodní hranici okresu teče Blata, jižní okraj odvodňuje Haná a západní okraj patří do povodí Punkvy. Největší vodní plochou v okrese je vodní nádrž Plumlov na Hloučele.

Administrativně se okres člení na dva správní obvody obcí s rozšířenou působností (Konice a Prostějov), které se dále člení na tři správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (Konice, Němčice nad Hanou a Prostějov). Zdaleka největším městem je Prostějov (44 tisíc obyvatel)[2], žádné další sídlo nemá ani 3000 obyvatel.

Hlavním silničním tahem okresu je dálnice D46, jižní částí pak vede dálnice D1 se souběžnou silnicí I/47. Hlavním silničním uzlem je Prostějov, kde se s D46 křižuje silnice II/150 (někdejší silnice I/18) a dále odsud vybíhají silnice II/366, II/367, II/377, II/433, II/434 a II/449. V Konici se II/366 kříží se silnicemi II/373 a II/448.

Železniční osou Prostějovska je větev tratě č. 270 Olomouc–Prostějov–Nezamyslice (dříve značená jako 301), která v Nezamyslicích navazuje na páteřní trať č. 300 Brno–Přerov. V Prostějově z trati 270 odbočuje trať 306 (dříve 271) do Dzbelu (přes Konici), z níž v Kostelci na Hané odbočuje trať 307 (dříve 273) směr Senice na Hané a Červenka.

Na území okresu se nachází národní přírodní památky Hrdibořické rybníky, Kosířské lomy, Růžičkův lom, Státní lom a Za Hrnčířkou a dalších 31 přírodních památek a 13 přírodních rezervací. Kromě řady jiných tudy prochází mezinárodní cyklotrasa „Jantarová stezka“, v obci Skalka se nachází lázně s alkalicko-sirnatými prameny a kromě řady kulturních památek v Prostějově (např. Národního domu) lze navštívit např. zámky Konice, Čechy pod Kosířem se známým parkem nebo Plumlovský zámek, u nějž je i oblíbená přehrada.

Seznam obcí a jejich částí[editovat | editovat zdroj]

Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.

Alojzov • Bedihošť • Bílovice-Lutotín (Bílovice • Lutotín) • Biskupice • Bohuslavice • Bousín (Repechy) • Brodek u Konice (Lhota u Konice) • Brodek u Prostějova (Sněhotice) • Březsko • Budětsko (Slavíkov • Zavadilka) • Buková • Čehovice • Čechy pod Kosířem • Čelčice • Čelechovice na Hané (Kaple • Studenec) • Dětkovice • Dobrochov • Dobromilice • Doloplazy (Poličky) • Drahany • Držovice • Dřevnovice • Dzbel • Hačky • Hluchov • Horní Štěpánov (Nové Sady • Pohora) • Hradčany-Kobeřice (Hradčany • Kobeřice) • Hrdibořice • Hrubčice (Otonovice) • Hruška • Hvozd (Klužínek • Otročkov • Vojtěchov) • Ivaň • Jesenec • Kladky • Klenovice na Hané • Klopotovice • Konice (Čunín • Křemenec • Ladín • Nová Dědina • Runářov) • Kostelec na Hané • Koválovice-Osíčany (Koválovice u Tištína • Osíčany) • Kralice na Hané (Kraličky) • Krumsín • Laškov (Dvorek • Kandia • Krakovec) • Lešany • Lipová (Hrochov • Seč) • Ludmírov (Dětkovice • Milkov • Ospělov • Ponikev) • Malé Hradisko (Okluky) • Mořice • Mostkovice • Myslejovice (Kobylničky • Křenůvky) • Němčice nad Hanou • Nezamyslice (Těšice) • Niva • Obědkovice • Ohrozim • Ochoz • Olšany u Prostějova (Hablov) • Ondratice • Otaslavice • Otinoves • Pavlovice u Kojetína (Unčice) • Pěnčín • Pivín • Plumlov (Hamry • Soběsuky • Žárovice) • Polomí • Prostějov (Čechovice • Čechůvky • Domamyslice • Krasice • Prostějov • Vrahovice • Žešov) • Prostějovičky • Protivanov • Přemyslovice (Štarnov) • Ptení (Holubice • Ptenský Dvorek) • Raková u Konice • Rakůvka • Rozstání (Baldovec) • Seloutky • Skalka • Skřípov • Slatinky • Smržice • Srbce • Stařechovice (Služín) • Stínava • Stražisko (Maleny • Růžov) • Suchdol (Jednov • Labutice) • Šubířov (Chobyně) • Tištín • Tvorovice • Určice • Víceměřice • Vícov • Vincencov • Vitčice • Vranovice-Kelčice (Kelčice • Vranovice) • Vrbátky (Dubany • Štětovice) • Vrchoslavice (Dlouhá Ves) • Vřesovice • Výšovice • Zdětín • Želeč

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. a b c d Charakteristika okresu Prostějov [online]. Český statistický úřad [cit. 2019-09-22]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]