Hloučela
Hloučela | |
---|---|
Hloučela u Lipovského mlýna | |
Základní informace | |
Délka toku | 33,9 km |
Plocha povodí | 129,0 km² |
Průměrný průtok | pod VD Plumlov 0,58 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Hydrologické pořadí | 4-12-01-045 |
Pramen | |
u obce Buková na Drahanské vrchovině 49°31′56,93″ s. š., 16°48′39,93″ v. d. | |
Ústí | |
do Valové v Prostějově 49°28′33,4″ s. š., 17°8′50,3″ v. d. | |
Protéká | |
Česko (Olomoucký kraj - Plumlov, Prostějov) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Morava, Valová | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hloučela (na horním toku až po Plumlovskou přehradu nazývaná též Okluka) je říčka v Olomouckém kraji. Délka toku je 33,9 km. Plocha povodí měří 129,0 km².
Název
[editovat | editovat zdroj]Název Hloučela je českého původu a znamená "hlučivá, hlučná, ráda hlučící."[1]
Průběh toku
[editovat | editovat zdroj]Pramení v lesích Drahanské vrchoviny, v západní části okresu Prostějov, severně od obce Buková, kterou však neprotéká. Dále pokračuje kolem obce Lipová až k Lipovskému mlýnu, kde se k ní přidává první významnější pravostranný přítok - říčka Zábrana. Poté se vine kolem chatařské oblasti u vsi Seč do osady Okluky, na jejímž horním konci zásobí vodou rybník sloužící místnímu rekreačnímu středisku. Z Okluk kopíruje tok silnici až do Stínavy, kterou na jihozápadní straně obtéká. V minulosti však svými vodami zásobila zdejší dva mlýny. Za Stínavou vtéká do lesa vojenského výcvikového prostoru, kde se do ní zprava vlévá Repešský potok. U vsi Hamry zásobuje dva místní rybníky a teče dále přes Žárovice do Soběsuk, kde přijímá pravostranný přítok Osinu. Poté se pod Plumlovem vlévá do Podhradského rybníka, do kterého zleva též vtéká potok Roudník. Za výpustí Podhradského rybníka do ní zprava ústí potok Kleštínek a po několika stech metrech říčka vtéká do Plumlovské přehrady. Těsně pod ní se z říčky odděluje Čechovický náhon, který se zpět vlévá až za Prostějovem u Kralického háje. Samotný tok Hloučely pokračuje přes Mostkovice a Prostějov až do městské části Vrahovice, kde se stéká s přibližně stejně velkou říčkou Romží. Jejich společný tok, který se nazývá Valová, dále pokračuje jihovýchodním směrem k Uhřičicím, u kterých se zprava vlévá do řeky Moravy.
Vodní režim, stav znečištění
[editovat | editovat zdroj]Průměrný průtok pod VD Plumlov na 10,6 říčním kilometru činí 0,58 m³/s. Stoletá voda zde dosahuje 56 m³/s.
Během maxim, kterých dosahuje během tání sněhu v březnu a dubnu, vzniká v údolí říčky samovolné proudění mělké podzemní vody.[2]
Stav Hloučely je považován za ekologicky celkově nevyhovující na základě překročených hodnot více sledovaných parametrů [1]
Využití
[editovat | editovat zdroj]Prostějov
[editovat | editovat zdroj]V severní části města říčka meandruje lesoparkem, který je oblíbeným relaxačním místem Prostějovanů.
Vodáctví
[editovat | editovat zdroj]Hloučela bývá každoročně cílem vodáků, kteří při vypouštění Plumlovské přehrady pořádají závody.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Jeden z pramenů
-
Další z možných pramenů
-
Koryto potůčku kousek od pramene
-
První z ramen před soutokem
-
Druhé rameno před soutokem
-
Soutok obou ramen
-
Tok na horním konci přírodní rezervace Lipovské upolínové louky
-
Bezejmenný přítok v přírodní rezervaci Lipovské úpolínové louky
-
Tok na dolním koncí přírodní rezervace Lipovské úpolínové louky
-
Soutok Hloučely a bezejmenného potoka v lokalitě skautského tábora u Lipové
-
Soutok Hloučely a Zábrany
-
Hloučela u Lipovského mlýna
-
Rybník v Oklukách, který říčka napájí
-
Údolí říčky v osadě Okluky
-
Bývalý mlýn ve Stínavě
-
Rybník v Hamrech
-
Podhradský rybník v Plumlově
-
Výpusť Podhradského rybníka
-
Plumlovská přehrada
-
Toufarův mlýn v Domamyslicích
-
Čechovický náhon v Čechovicích
-
Soutok Romže a Hloučely ve Vrahovicích
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ KOPEČNÝ, František. Jména prostějovských říček. Štafeta. 1988, čís. 2, s. 18–19.
- ↑ DOLEŽAL, Petr. Vymezení hydrogeologického rajónu 1623 - Pliopleistocén Blaty. Brno, 2014 [cit. 2015-05-30]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Marek Slobodník. Dostupné online.