Červenka (okres Olomouc)
| Červenka | |
|---|---|
.JPG) Kaple sv. Pavlíny | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Litovel |
| Obec s rozšířenou působností | Litovel (správní obvod) |
| Okres | Olomouc |
| Kraj | Olomoucký |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°43′8″ s. š., 17°5′1″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 445 (2025)[1] |
| Rozloha | 11,30 km²[2] |
| Katastrální území | Červenka |
| Nadmořská výška | 236 m n. m. |
| PSČ | 784 01 |
| Počet domů | 424 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Obecní úřad Červenka Svatoplukova 16 784 01 Červenka epodatelna@obeccervenka.cz |
| Starostka | Renata Dvořáková |
| Oficiální web | www |
  Červenka | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 552186 |
| Kód části obce | 21032 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Červenka (německy Schwarzbach bei Olmütz) je obec v okrese Olomouc v Olomouckém kraji. Leží osmnáct kilometrů severozápadně od Olomouce a tři kilometry severně od Litovle. Leží na levém břehu potoka Čerlinky, který se u Tří Dvorů vlévá do bývalého ramene řeky Moravy. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]V prvním písemném dokladu z roku 1287 je vesnice jmenována německým jménem Schwarzbach („Černý potok“), které se v němčině užívalo až do 20. století. Česky je jméno vesnice doloženo až z roku 1616 jako Černá či Černé (písemný doklad je nejednoznačný). Lidově se do 20. století užívalo ve vsi samotné jméno Černé (v nářeční podobě Černý), v okolních vesnicích pak Černová. Původní jméno vesnice asi bylo Čermná nebo Čermné od přídavného jména čermný – "červený", podoba Černá/Černé (na níž je založeno i německé jméno) by pak vznikla nedbalou výslovností. Vesnice by pak byla pojmenována podle červené barvy půdy či zabarvení vody v některém místním vodním toku. V polovině 19. století se v písemných pramenech objevuje podoba Červinka, o něco později (nejpozději 1872) upravená na Červenka. Alois Vojtěch Šembera se pokusil zavést jméno Čermné.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z listiny krále Václava II. z roku 1287, která je uložená v litovelském archívu. Není však vyloučeno že zdejší území bylo osídleno už v pravěku či starověku. Původní obec se skládala z dvou částí – z Velké Červenky a z Malé Červenky, které obě měly původně tvar zástavby ulicového typu. Ty se později spojily v jeden celek.
Během první světové války byli z červenského nádraží odváženi vojíni k ruským hranicím na Halič. Z Červenky bylo povoláno 176 branců, mužů ve věku 18 až 50 let.
V ranních hodinách 16. března 2020, v době, kdy se Česká republika potýkala s pandemií covidu-19, rozhodli hygienici, s ohledem na prudký nárůst pacientů s tímto onemocněním, o uzavření měst Uničova a Litovle spolu s jejich okolím. Policie oblast střežila a neumožnila nikomu do oblasti vstoupit, ani ji opustit. Jednou z takto zasažených obcí byla i Červenka.[5] Uzavření oblasti skončilo 30. března.[6]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Struktura
[editovat | editovat zdroj]Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 655 | 750 | 806 | 905 | 1 031 | 979 | 991 | 859 | 1 144 | 1 152 | 1 270 | 1 257 | 1 314 | 1 437 | 1 490 |
| Počet domů | 92 | 101 | 110 | 120 | 128 | 145 | 174 | 208 | 228 | 230 | 278 | 319 | 339 | 385 | 424 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Mezi lety 1850–1975 byla Červenka obcí v okrese Litovel (1850–1950) a později v okrese Olomouc. Od 1. ledna 1976 do 23. listopadu 1990 patřila jako část města k Litovli a od 24. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí, ale Tři Dvory už zůstaly součástí Litovle. V letech 1960–1975 k obci patřily Tři Dvory.[9]
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 19. ledna 2007.[10]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Místní nádraží je poměrně důležitou stanicí na trati Česká Třebová – Přerov (součást 3. železničního koridoru), prošlo v letech 2006–2008 rekonstrukcí. Odbočuje zde regionální dráha na Litovel, Senici na Hané a Prostějov.
Průmysl
[editovat | editovat zdroj]- HOPAX s.r.o. Hlavní výrobní oblasti jsou svařované konstrukce strojů včetně opracování, ocelové konstrukce průmyslových hal a jejich montáž, ocelové konstrukce podpěrných konstrukcí pro technologická zařízení a ocelové konstrukce jeřábů. Vše včetně provádění povrchových úprav, kamionová autodoprava.
- AQ s.r.o. Výroba reprosoustav
- Morávek a Král s.r.o. Dřevoobrábění a zpracování dřeva, výroba dřevěných obalů
- Lachnit – LERZ, s.r.o. Společnost zabývající se výrobou elektrických rozvaděčů a zařízení nízkého napětí, elektroinstalací, elektromontážemi, zámečnickou výrobou, kovoobráběním a práškovým barvením kovových předmětů
- DUNAJ – Ostrava CZ s.r.o. Prodej a úprava brambor a zeleniny, výroba polotovarů
- Papmont, spol. s.r.o. Externí montáže, rekonstrukce a opravy strojů a zařízení pro papírenský průmysl a celulózu
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svatého Alfonse – Základní kámen byl položen v roce 1860 a vysvěcení kostela proběhlo v roce 1862. Kostel je 37,5 metrů dlouhý, 12 metrů široký a 13 metrů vysoký. Po stranách kostela jsou přistavěny 4 kaple.
- Kaple svaté Pavlíny – Byla postavena v roce 1798 uprostřed bývalé návsi, dnešní ulice Svatoplukova.
- Mariánský sloup – Je z roku 1756. Původně stál východně od obce na rozcestí polních cest. Socha Panny Marie byla v devadesátých letech ze sloupu odcizena. V roce 2008 byl sloup přemístěn, odborně ošetřen a na hlavici usazena darovaná soška Panny Marie.
- Klášter – Rakouský arcivévoda Maxmilián d'Este nechal v roce 1847 postavit vedle nádraží malý zámeček, který sloužil jako jeho osobní čekárna na vlak. V roce 1859 ho daroval řádu redemptoristů. V roce 1950 byl klášter násilně zrušen, od roku 1960 až do současnosti je budova využívána jako domov důchodců.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Jan Igor Karger (1887–1977), československý legionář, generál československé armády
- František Flasar (1903–1989), malíř a štukatér
- František Dvořák (1920–2015), historik umění
- Oldřich Kylar (1922–1974), válečný pilot[11][12]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
Kostel svatého Alfonse
Zámek, později klášter, dnes domov pro seniory
Nádraží
_(5).jpg)
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 962 s. S. 163–164.
- ↑ KRATOCHVÍL, Luboš; ČTK. Hygienici zavřeli Litovel, Uničov a 19 obcí. V izolaci je 24 tisíc lidí. iDNES.cz [online]. 2020-03-16 [cit. 2020-03-16]. Dostupné online.
- ↑ TAŠEVSKÁ, Barbora; KOTVALOVÁ, Lucie; ČTK. Skončila mimořádná opatření na Olomoucku. Lidé se mohou volně pohybovat, opět zde zastavují vlaky. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-03-30 [cit. 2020-04-01]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 67, 584.
- ↑ Udělené symboly – Červenka [online]. 2007-01-19 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Čeští RAFáci - Czech RAF Crew. www.rafaci.cz [online]. [cit. 2023-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Diskusní fórum modelářů • Zobrazit téma - Oldřich Kylar u 313 perutě RAF. www.modelforum.cz [online]. [cit. 2023-01-24]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- MOTLOVÁ, Jana, a kol. Obec Červenka. Brno: F.R.Z. agency, 2017. 204 s. ISBN 978-80-88131-23-6.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Červenka na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Červenka ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Červenka v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Červenka na Facebooku
- Červenka v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
