Domašov nad Bystřicí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Domašov nad Bystřicí
Celkový pohled z cesty do Města Libavé

Celkový pohled z cesty do Města Libavé

znak obce Domašov nad Bystřicíznak

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0712 545279
kraj (NUTS 3): Olomoucký (CZ071)
okres (NUTS 4): Olomouc (CZ0712)
obec s rozšířenou působností: Šternberk
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální výměra: 15,95 km²
počet obyvatel: 503 (1. 1. 2014[1])
nadmořská výška: 510 m n. m.
PSČ: 783 06
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Náměstí 35
78306 Domašov nad Bystřicí
starosta / starostka: Ladislav Števanka
Oficiální web: http://www.domasovnadbystrici.cz
E-mail: ou@domasovnadbystrici.cz

Domašov nad Bystřicí
Red pog.png
Domašov nad Bystřicí
Zdroje k infoboxu a částem obce

Domašov nad Bystřicí (dříve též Domštát,[2] německy Domstadt či Domstadtl)[3] je obec ležící v okrese Olomouc. Jeho katastrální území má rozlohu 1386 ha.

Obec se nachází v údolí říčky Bystřičky, podél které také vede železniční trať číslo 310 z Olomouce do Opavy.

Název[editovat | editovat zdroj]

  • Česky Domašov nad Bystřicí (1919 Tomášov nebo Domštát), německy Domstadt či Domstadtl.

Historie[editovat | editovat zdroj]

starší pečeť obce

Poprvé je Domašov zaznamenán v listině z roku 1269[4] a v pozdější listině v roce 1274,[5] kde je uváděn v latinském tvar Domatsov. Podobný nejstarší český název uvádí listina z roku 1410, která uvádí tvar Domassov. V českých listinách a písemnostech se rovněž setkáváme s názvy Domaštat (1516), Thomštat (1771) nebo Tomášov (1850). V německých pramenech se objevují pojmenování Domstadt (1547), Domestat (1561), Domostat (1636) a Domastadtl (1751).[6] Názvy vycházejí z původní podoby Thomasstat, která se nachází v listině z roku 1323.[7] Domašov spolu s nedalekými Hraničními Petrovicemi a Bělou původně náležel jako léno Olomouckému biskupovi,[P 1] od kterého byl odkoupen v roce 1403 tehdejším majitelem šternberského panství Petrem z Kravař a v rámci kterého zůstal trvale součástí až do zániku patrimoniální správy v roce 1848, kdy se o dva roky později stal součástí vytvořeného okresu Šternberk, s výjimkou let 1938 – 1945, ve kterých došlo k jeho připojení k Německu a podřízení Landrátu ve Šternberku náležejícímu k Sudetské župě. V roce 1960 při reorganizaci státní správy a zániku některých menších okresů se připojil k okresu Olomouc.

Toto sídlo bylo původně důležitým střediskem na cestě z Olomouce do Slezska. Ze středověku se zde zachovaly zbytky tvrze na ostrohu ve vzdálenosti asi 120 metrů od kostela směrem ke hřbitovu. Tvrz svou funkcí sloužila nejen k ochraně kupecké cesty, ale zároveň jako odpočívadlo pro byzantské kupce, kteří touto cestou jezdili k Baltskému moři. Někdy v době, kdy se Domašov dostává do rukou Petra z Kravař a tím trvalou součástí panství Šternberk, je povýšen na město.[P 2] To souviselo mimo jiné s povahou tohoto sídla, jehož obyvatelé se ve středověku do značné míry zabývali hornictvím a zpracováním železné rudy. Až v pozdější době převládl ráz téměř zemědělský s menším podílem řemeslné výroby. Správu obce vykonával v zastoupení vrchnosti rychtář společně s purkmistrem a několika konšely (přísežnými). V roce 1548 získala obec městskou rychtu a správní moc přešla do rukou městské rady. V tomtéž roce je také poprvé zmíněna místní, později rychtářská, rodina Rosensprungů,[8] jejíž členové postupně obsazovali rychty v okolí a ve stoletích následujících se celý rod výrazně rozvětvil v dalších okolních obcích. V roce 1617 byla Domašovu propůjčena králem Matyášem městská práva a v roce 1626 tehdejší držitelé panství Jindřich Václav a Karel Friedrich vévodové Münsterberští, páni na Šternberku a Jevišovicích, osvobozují poddané v městečku Domašově nad Bystřicí od povinných robot za stanovený roční plat.[9] V roce 1636 dostal Domašov od vévody Silvia Würtemberského právo várečné a odúmrť.[P 3] Místní fojtství společně se statkem za fojta Michaela Bernarda[P 4] od téhož majitele panství získalo v prosinci 1659 výsady.[10] V roce 1690 bylo městečko osvobozeno od stavění sirotků. Ve dnech 29. a 30. června 1758 zde proběhla tzv. bitva u Domašova mezi rakouskými a pruskými vojsky. Rakušané pod velením generálmajora Ernsta Gideona von Laudon a generálmajora Josefa von Žiškovič napadli a rozprášili zásobovací konvoj pro pruskou armádu obléhající Olomouc, chráněnou silami generála Hanse Joachima von Ziethen, načež Fridrich II. opustil v důsledku těchto ztrát 2. července své pozice u moravské metropole.[11] Na paměť této události o sto let později nechalo na místě této události město Olomouc postavit tzv. Černý kříž. V roce 1791 byl postaven kostel svaté Anny na místě původního dřevěného kostelíka zříceného o rok dříve a osazen oltářem ze zrušeného kláštera Hradisko. Již na přelomu 18. a 19. století zde byla triviální, později obecná škola. 1. července 1872 byl zahájen provoz na Moravsko-slezské centrální dráze Olomouc – Opava, nynější staniční budova byla postavena v roce 1883. Konec devatenáctého a přelom dvacátého století je ve znamení postupného rozvoje průmyslu. Postaven byl mlýn a lihovar, později podnik na zpracování kyselek z místních pramenů a otevření kamenolomu. V roce 1921 byla v městečku založena menšinová česká škola. V roce 1949 došlo ke zřízení vojenského prostoru Libavá na sousedním katastru obce.

Domašov byl obcí téměř s čistě převládajícím německým etnikem. Výjimku tvoří pouze pár českých jmen uváděných v urbářích v průběhu šestnáctého století a poté až v roce 1930 provedené sčítání obyvatel, které uvádí, že v městečku Domašově žilo 1 149 obyvatel a z toho 84 Čechů. Ke kompletní výměně obyvatelstva dochází až po roce 1945, kdy vlivem vysídlení Němců z Československa přicházejí noví čeští dosídlenci, kteří však demograficky již původní stav obyvatel nenaplnili.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

V obci se nachází kostel sv. Anny postavený v roce 1791

Přírodní zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Jižním směrem od obce se nachází chráněný přírodní výtvor Kamenné proudy a k němu navazující naučná stezka.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. V roce 1269 je uvedeno, že největší část Domašova náleží dómskému děkanovi Budislavovi z Olomouce, v roce 1329 je již celý Domašov v majetku biskupa olomouckého.
  2. Literatura se v přesném určení roku často rozchází, došlo k tomu však zcela jistě v první dekádě století patnáctého.
  3. V červnu roku 1678 pak vyhotovení nejstaršího dochovaného moravského katastru – tzv. druhé lánové vizitace poznamenalo v Domašově nad Bystřicí 19 osedlých právovárečných hospodářů; MZA Brno; fond D 1 Lánové rejstříky, sign. L 96, fol. 27r.
  4. Také jako Bernarta či Bernerta.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2014-04-30. Dostupné online.  
  2. Ottův slovník naučný. Díl 7. Praha : J. Otto. Dostupné online. Heslo Domštát, s. 821.  
  3. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 609.  
  4. ŠEBÁNEK, Jindřich; DUŠKOVÁ, Sáša. Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae V/2. [s.l.] : [s.n.], 1981. Kapitola listina č. 599.  
  5. CDB V/2, č. 725.
  6. TUREK, Adolf. Místopisný rejstřík obcí severomoravského kraje. Díl I. A–L. Opava : [s.n.], 1974. S. 120.  
  7. CHYTIL, Josef. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VI. Brno : [s.n.], 1854. Kapitola listina č. 226, s. 167-169.  
  8. MZA Brno; fond G 10 Sbírka rukopisů Moravského zemského archivu, kniha č. 423, fol. 94-97.
  9. ZA Opava (pobočka Olomouc); fond Velkostatek Šternberk, I. listiny; karton 1, inv. č. 17. Ověřený opis (z opisu) města Uničova z 11.4.1841.
  10. ZA Opava (pobočka Olomouc); fond Velkostatek Šternberk, I. listiny; karton 1, inv. č. 30. Ověřený opis (z opisu) města Uničova z 11.4.1841.
  11. Otto Schier. Die Kämpfe bei Gundersdorf und Domstadtl am 28. und 30. Juni 1758. Zeitschrift des Deutschen Vereines für die Geschichte Mährens und Schlesiens. 1908, čís. 12.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]