Klášter Hradisko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o olomouckém klášteru. O tamní městské části pojednává článek Klášterní Hradisko.
Klášter Hradisko

Celkový pohled na klášter Hradisko od jihozápadu
Stát Česko
Kraj Olomoucký
Souřadnice
Kód památky 30199/8-1746 (PkMnMISSezObr)
Řád Řád premonstrátských řeholních kanovníků (premonstráti)
Založení 3. února 1078
Zrušení 18. srpna 1784

Klášter Hradisko je bývalý premonstrátský klášter v Olomouci. V literatuře se vyskytuje i pod názvem Klášterní Hradisko nebo Hradiště. V současnosti je využíván jako nemocnice.

Od roku 1995 je Klášter Hradisko podle nařízení vlády č. 262/1995 Sb. ze dne 16. srpna 1995 o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky zařazen mezi národní kulturní památky.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pohled na klášter v roce 1845
Klášter Hradisko - vstupní brána
Saturnova kašna na nádvoří
knihovna kláštera Hradisko

Severně od olomouckého hradu, na protějším levém břehu řeky Moravy, leží nízký skalnatý pahorek pojmenovaný Hradisko. Podle jedné z olomouckých pověstí zde v roce 1030 vybudoval hrad český kníže Břetislav poté, co unesl Jitku ze svinibrodského kláštera. O rané kolonizaci kopce svědčí i archeologické nálezy opuštěných hradišť v okolí kláštera. Kolem kláštera jsou také dodnes patrné zbytku valů.V roce 1077 dorazila na Hradisko na pozvání olomouckého údělníka Oty I. Olomouckého a jeho manželky Eufémie benediktinská kolonie, aby zde vybudovala klášter „na počest Spasitele a svatého prvomučedníka Štěpána“. Už po několika měsících vysvětil 3. února 1078 olomoucký biskup Jan na místě klášterní oratoř. Stalo se tak za přítomnosti obou fundátorů, ale i českého knížete Vratislava II. a břevnovského opata Meinharda a sázavského opata. Prvním opatem nového kláštera se stal mnich Jan. Podle barokní tradice přišel Jan i se svými spolubratry z břevnovského kláštera. První řeholníci mohli ale pocházet i z Uher.[pozn. 1] V den vysvěcení kláštera nechal Ota vystavit zakládací listinu, ve které potvrdil obdarování kláštera.[3] O dva dny později byla sepsána listina knížete Vratislava II., který donaci svého mladšího bratra potvrdil a rozšířil majetek kláštera o ves Uhersko v Čechách a troje popluží s oráči a deset koní.[4] Jedná se o první dvě donační privilegia v českých dějinách[5] a spolu s listinou pro staroboleslavský kostel jsou považovány za nejstarší listiny vydané v Česku.[6]

Výrazným mezníkem se v dějinách hradišťského kláštera stala druhá polovina čtyřicátých let 12. století, kdy byli benediktini z Olomouce vyhnáni (uchýlili se do opatovického kláštera) a na jejich místo uveden řád premonstrátů. Tato změna snad souvisela s vizitací legáta Guida v roce 1143 a šířeji s tehdejším trendem, kdy se premonstráti stali oporou církevní reformy a papežství, a proto jejich nástup v českých zemích provázela nevraživost vůči benediktinům.

Během mongolského vpádu v roce 1241 klášter podle tradice vyhořel a pravděpodobně byl poškozen i v roce 1253 během uherského vpádu Krále Bély IV. Poté ale následovala rychlá obnova, takže už v roce 1257 za opata Roberta byl vysvěcen kostel se šesti kaplemi.[7]

Dne 18. srpna 1784 byl klášter zrušen. V té době v klášteře žilo více než 70 bratří, kteří se z většiny věnovali duchovní správě. Jmění kláštera bylo vyčísleno na 1 913 339 zlatých.[8] Po zrušení kláštera byl v jeho budovách zřízen moravský generální seminář pro výchovu kněží.[9] Vícerektorem semináře byl v červenci 1787 jmenován Josef Dobrovský. V srpnu 1789 se Dobrovský stal rektorem semináře.[10] Po smrti císaře Josefa II. byl seminář zrušen a bývalý klášter byl předán armádě. Ta zde zřídila nejdříve fortifikační skladiště a v během napoleonských válek v roce 1800 francouzský zajatecký tábor. V roce 1802 byla v klášteře zřízena vojenská nemocnice. V ní v letech 19231930 působil jako přednosta oddělení spisovatel Jaroslav Durych, který v této době napsal například knihu Bloudění.[9] Od roku 1925 Durych také vykonával funkci prvního kronikáře vojenské nemocnice.[11]

  • 1429 – první vpád husitů
  • červen 1432 – druhý vpád husitů (táborská vojska), vypálení kromě kostela sv. Štěpána. Následovalo rozboření olomouckými měšťany.
  • obnova kláštera, také s přispěním krále Jiřího z Poděbrad
  • 1642 – obsazení Olomouce švédskými vojsky a rozboření kláštera. Nejcennější knihy odvezeny do Švédska jako válečná kořist.
  • 17. a 18. století – klášter získal barokní vzhled

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Architektonický návrh vytvořil Giovanni Pietro Tencalla. Tento barokní klášter má téměř čtvercový půdorys 100×115 m, čtyři křídla a čtyři nárožní věže a byl postaven na základech starého kláštera, který pravděpodobně zažil již první náznaky vzniku města Olomouce. Plány prelatury přepracoval pravděpodobně Domenico Martinelli a prelatura byla postavena v letech 1726–1736.

Na nádvoří je Saturnova kašna.

Výzdoba v interiérech:

Sousoší a reliéfy ve slavnostním sále vytvořil Josef A. Winterhalder:

Seznam opatů[editovat | editovat zdroj]

Opati benediktinského kláštera (1078–1150)[editovat | editovat zdroj]

  • 1078–1081 Jan
  • 1081–1116 Bermar
  • 1116–1127 Paulinus
  • 1138–1144 Deocarus

Opati premonstrátského kláštera (1150–1784)[editovat | editovat zdroj]

Viz zvl. článek Seznam opatů premonstrátského kláštera v Hradisku u Olomouce

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Pro uherský původ mnichů by mohla svědčit dikce zakládacího privilegia, které napodobuje zakládací listinu Kláštera Szad z roku 1067 a také uherský původ fundátorky kněžny Eufémie.[1] S uherským původem Eufémie pravděpodobně souviselo i v Česku nezvyklé zasvěcení kláštera svatému Štěpánovi.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BISTŘICKÝ, Jan. Zakládací listiny kláštera Hradiskou Olomouce a počátky české panovnické listiny. Vlastivědný věstník moravský. 1993, roč. 45, s. 131–136. ISSN 0323-2581.  
  2. KRZEMIEŃSKA, Barbara. Olomoučtí Přemyslovci a Rurikovci. Časopis Matice moravské. 1987, roč. 106, s. 259–267. ISSN 0323-052X.  
  3. ZAVORAL, Prokop. K zakládací listině hradišťského kláštera z roku 1078. Československý časopis historický. 1968, roč. 16, s. 275–283. ISSN 0045-6187.  
  4. Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae. Příprava vydání Gustav Friedrich. Svazek I. Praha : [s.n.], 1904–1907. S. 85–87, č. 80. (latinsky)  
  5. WIHODA, Martin. Benediktinská kapitola v dějinách kláštera Hradisko u Olomouce. In JAN, Libor; OBŠUSTA, Petr. Ve stopách sv. Benedikta : sborník příspěvků z konference Středověké kláštery v zemích Koruny české konané ve dnech 24.–25. května 2001 v Třebíči. Brno : Matice moravská, 2002. Dále jen Benediktinská kapitola v dějinách kláštera Hradisko u Olomouce. ISBN 80-86488-09-8. S. 33-35.
  6. FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha : Libri, 2005. 878 s. ISBN 80-7277-026-8. S. 513. Dále jen Encyklopedie moravských a slezských klášterů. 
  7. Encyklopedie moravských a slezských klášterů, s. 518.
  8. Encyklopedie moravských a slezských klášterů, s. 516.
  9. a b POTMĚŠIL, Jaroslav. Klášter Hradisko : populární průvodce po současném Hradisku u Olomouce. Praha : SSŘ FMO, 1992. 48 s. ISBN 80-85469-24-3. S. 9. Dále jen Klášter Hradisko. 
  10. FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 1. A–G. Praha : Academia, 1985. 900 s. ISBN 80-200-0797-0. S. 561.  
  11. Klášter Hradisko, s. 40.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BLINKA, František. Z historie kláštera Hradiska : vyprávění o klášteru Hradisko, jeho opatech a době, ve které žili. Olomouc : Danal, 2004. 104 s. ISBN 80-85973-39-1.  
  • Burian, V. 1978: Přehled literatury o klášteru Hradisko, in: Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci, s. 6–35.
  • Čižmář, Z. – Kohoutek, J. 1998: Předběžná zpráva o výzkumu kláštera Hradisko v Olomouci v roce 1996, Archaeologia Historica, s. 335–352.
  • Doležal, J. 2003: K etnické struktuře středověké kolonizace Drahanské vrchoviny, Archaeologia Historica 18, s. 123–173.
  • ELBEL, Petr. Hospodářské zázemí kláštera Hradiště u Olomouce v 11. a 12. století. In JAN, Libor; OBŠUSTA, Petr. Ve stopách sv. Benedikta : sborník příspěvků z konference Středověké kláštery v zemích Koruny české konané ve dnech 24.–25. května 2001 v Třebíči. Brno : Matice moravská, 2002. ISBN 80-86488-09-8. S. 29–38.
  • FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha : Libri, 2005. 878 s. ISBN 80-7277-026-8.  
  • KOHOUTEK, Jiří. Výzkum benediktýnského kláštera Hradisko u Olomouce. In JAN, Libor; OBŠUSTA, Petr. Ve stopách sv. Benedikta : sborník příspěvků z konference Středověké kláštery v zemích Koruny české konané ve dnech 24.–25. května 2001 v Třebíči. Brno : Matice moravská, 2002. ISBN 80-86488-09-8. S. 211–217.
  • MLČÁK, Leoš. Olomouc : Klášterní Hradisko : bývalá premonstrátská kanonie. Uherské Hradiště : Historická společnost Starý Velehrad, 2011. 57 s. ISBN 978-80-86157-34-4.  
  • POTMĚŠIL, Jaroslav. Klášter Hradisko : populární průvodce po současném Hradisku u Olomouce. Praha : SSŘ FMO, 1992. 48 s. ISBN 80-85469-24-3.  
  • PRUCEK, Josef. Šest kapitol z dějin kláštera Hradiska. Olomouc : Danal, 1999. 88 s.  
  • SUCHÁNEK, Pavel. K větší cti a slávě : umění a mecenát opatů kláštera Hradisko v 18. století. Brno : Barrister & Principal ; Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Seminář dějin umění, 2007. 374 s. ISBN 978-80-87029-11-4.  
  • WIHODA, Martin. Benediktinská kapitola v dějinách kláštera Hradisko u Olomouce. In JAN, Libor; OBŠUSTA, Petr. Ve stopách sv. Benedikta : sborník příspěvků z konference Středověké kláštery v zemích Koruny české konané ve dnech 24.–25. května 2001 v Třebíči. Brno : Matice moravská, 2002. ISBN 80-86488-09-8. S. 29–38.
  • WIHODA, Martin. Morava v době knížecí 906–1197. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 464 s. ISBN 978-80-7422-563-0.  
  • ZAVORAL, Prokop. K zakládací listině hradišťského kláštera z roku 1078. Československý časopis historický. 1968, roč. 16, s. 275–283. ISSN 0045-6187.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]