Jitka ze Schweinfurtu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jitka ze Schweinfurtu
Česká kněžna
Jitka ze Schweinfurtu
Manžel Břetislav I.
Narození před 1003
Nordgau?
Úmrtí 2. srpna 1058
Uhry
Pochována Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
Předchůdce Božena?
Následník Ida Wettinská
Dynastie Babenberkové
Otec Jindřich Nordgavský
Matka Gerberga (z Grabfeldu?)

Jitka (Judita) ze Schweinfurtu (někdy taky Jitka ze Svinibrodu) [1] (před 10032. srpna 1058) byla manželka Břetislava I. a česká kněžna. Jejím pradědem byl možná mocný bavorský vévoda Arnulf, současník svatého Václava.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Údajně krásná Jitka byla dcerou bavorského šlechtice, markraběte v Nordgau Jindřicha z rodu Babenberků a jeho choti Gerbergy, zřejmě hraběnky ze sousedního panství Grabfeldu. Její otec se po smrti císaře Oty III. postavil na stranu bavorského vévody, budoucího Jindřicha II. Příliš vděku se ovšem nedočkal a titul bavorského vévody od Jindřicha neobdržel. Markrabě se proti králi na čas vzbouřil, nakonec se ale usmířili.

Břetislav a Jitka[editovat | editovat zdroj]

Břetislav I. unáší Jitku z rodinného kláštera Babenberků ve Schweinfurtu (vyobrazení z latinského překladu Dalimilovy kroniky)

Dobré vztahy mezi Přemyslovci a Babenberky měly být stvrzeny sňatkem, o kterém se nejspíš jednalo kolem roku 1020. Markrabě východní marky Vojtěch tou dobou neměl dceru ve vhodném věku, a tak v úvahu přicházela jeho neteř Jitka. Syn českého kníže Oldřicha Břetislav byl ovšem nemanželského původu, což příliš nenapomáhalo vyhlídkám na sňatek s urozenou Jitkou.

Břetislav problém vyřešil sám, když ji zřejmě v roce 1021 unesl z rodinného kláštera. Vojtěch a zřejmě i Jitka o připravovaném únosu věděli, protože Břetislav ani nebyl za svůj tehdy těžký zločin potrestán. Nedlouho poté se s Jitkou oženil.

Ačkoliv první syn Spytihněv se narodil až asi o deset let později, což vedlo k hypotézám, že k únosu došlo až v roce 1029, je známo že Jitka svému muži porodila pět synů: Spytihněva, Vratislava, Konráda, Jaromíra a Otu. Je ovšem pravděpodobné, že mezi jejich dětmi byly i dcery a ani Spytihněv nemusel být prvorozeným synem, ale prvním přeživším.

Vyhnanství v Uhrách[editovat | editovat zdroj]

Po Břetislavově smrti v roce 1055 prý byla Jitka Spytihněvem II. v rámci vyřizování starých účtů vypovězena z Čech.[2] Spytihněv svou matku vyhnal ze země, pravděpodobně proto, že kdysi bránila jeho mladší bratry. Přestože se Juditin bratr Ota III. Švábský stal roku 1048 švábským vévodou, odešla vdova do Uher.[3] V Uhrách se měla podle kronikáře Kosmy údajně provdat za oslepeného bývalého krále Petra Orseola.

Jitka ze Schweinfurtu zemřela 2. srpna 1058. Její ostatky jsou uloženy v chrámu sv. Víta na Pražském hradě.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dříve se používalo české exonymum Svinibrod, dnes už je považováno za zastaralé.
  2. ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí : (1034-1198). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-905-8. S. 81. 
  3. Žemlička, str. 81.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Česká kněžna
Předchůdce:
Božena?
10341055
Jitka ze Schweinfurtu
Nástupce:
Ida Wettinská