Jitka ze Schweinfurtu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jitka ze Schweinfurtu
Česká kněžna
Jitka ze Schweinfurtu
Jitka ze Schweinfurtu
Manžel Břetislav I.
Manželkou panovníka asi 1021 - 1055
Narození před 1003
Nordgau?
Úmrtí 2. srpna 1058
Uhry
Pohřbena Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
Předchůdce Božena?
Následník Ida Wettinská
Dynastie Babenberkové
Otec Jindřich Nordgavský
Matka Gerberga (z Grabfeldu?)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jitka (Judita) ze Schweinfurtu (někdy taky Jitka ze Svinibrodu) [1] (před 10032. srpna 1058) byla manželka Břetislava I. a česká kněžna. Jitka byla sirotek a před svým sňatkem žila v klášteře, odkud byla Břetislavem unesena.

Život[editovat | editovat zdroj]

Původ[editovat | editovat zdroj]

Jejím pradědem byl pravděpodobně mocný bavorský vévoda Arnulf, současník svatého Václava. Krásná Jitka byla dcerou bavorského šlechtice, markraběte v Nordgau Jindřicha z rodu Babenberků a jeho choti Gerbergy, zřejmě hraběnky ze sousedního panství Grabfeldu. Její otec se po smrti císaře Oty III. postavil na stranu bavorského vévody, budoucího Jindřicha II. Příliš vděku se ovšem nedočkal a titul bavorského vévody od Jindřicha neobdržel. Markrabě se proti králi na čas vzbouřil, nakonec se ale usmířili.

Jitka již v dětství přišla o oba rodiče, nejprve zemřela její matka a v roce 1017 i její otec. Vlády se po otci ujal její bratr vévoda Ota Bílý. Ten poslal sestru do rodinného kláštera ve Schweinfurtu, kde jí bylo poskytnuto vzdělání určené pro urozené dívky.[2]

Únos Jitky[editovat | editovat zdroj]

Dobré vztahy mezi Přemyslovci a Babenberky měly být stvrzeny sňatkem, o kterém se nejspíš jednalo kolem roku 1020. Markrabě východní marky Vojtěch tou dobou neměl dceru ve vhodném věku, a tak v úvahu přicházela jeho neteř Jitka. Syn českého kníže Oldřicha Břetislav byl ovšem nemanželského původu, což příliš nenapomáhalo vyhlídkám na sňatek s urozenou Jitkou. Břetislav problém vyřešil sám, když ji zřejmě v roce 1021 unesl z rodinného kláštera. Vojtěch i Jitka o připravovaném únosu pravděpodobně věděli, protože Břetislav nebyl za svůj tehdy těžký zločin potrestán. Kosmas[3] popisuje únos Jitky takto:

…. Neboť jako když vlk obchází ovčín, hledaje, kudy by do něho vrazil, aby uloupil bělounkou ovečku, tak i hrdina Břetislav, když dostali v klášteře dovolení přenocovati, obhlíží jej pronikavým zrakem a bystrým duchem, rád by do klauzury mocí vrazil, ale neodvažuje se, nemaje s sebou tak značný počet bojovníků. Šťastnou náhodou však byl svátek a ejhle, Jitka, panna tisíckrát vytoužená, vyjde se svými družkami z kláštera. Byloť zvykem, že něžné dívky zvonívaly k nešporům uvnitř v kostele.

Jak ji spatřil smělý únosce, radostí nevěda o sobě, jako vlk, který z úkrytu vyrazí a uchvátí ovečku a pak, vědom si svého činu, svěsiv ocas utíká do vzdálené skrýše, tak i on, chytiv pannu, prchá a přihnav se k bráně, shledá, že je napjat přes ní řetěz, tlustší, než je mlýnský provaz, a cesta ven takto zatarasena. Ihned vytasiv ostrý meč, přeťal řetěz jako stéblo, a dodnes je viděti přeťatý článek na důkaz té prudké rány. Ostatní však jeho druhy, kteří o tom nic nevěděli a v stanech ještě zůstali, nepřátelé, udeřivše na ně, zjímali, jedněm oči vyloupali a nosy uřezali, jiným ruce a nohy uťali a jen kníže s několika málo muži a s unesenou pannou stěží unikl v noční temnotě. Unesena byla panna Jitka roku od narození Páně 1021….

Manželství[editovat | editovat zdroj]

Po krátké návštěvě u svého otce Oldřicha se Břetislav s Jitkou odebrali na Moravu, kde se cítili bezpečněji. Nedlouho po únosu se Břetislav s Jitkou oženil. První syn Spytihněv se narodil o deset let později, což vedlo k hypotézám, že k únosu došlo až v roce 1029. Je známo, že Jitka svému muži porodila pět synů: Spytihněva, Vratislava, Konráda, Jaromíra a Otu. Je pravděpodobné, že mezi jejich dětmi byly i dcery a ani Spytihněv nemusel být prvorozeným synem, ale prvním přeživším.

Jitka s Břetislavem prožila na tu dobu dlouhých 34 (podle jiných pramenů 26) let a sdílela s ním jeho vladařské úspěchy. Během jejich manželství vybudoval Břetislav z českého knížectví mocný státní útvar. Jitka mu byla nejen dobrou ženou, ale i politickou spojenkyní. Především ve vztazích s německými zeměmi, se kterými Břetislav byl často ve válce.

Vyhnanství v Uhrách[editovat | editovat zdroj]

Po Břetislavově smrti v roce 1055 byla Jitka svým synem Spytihněvem II. v rámci vyřizování starých účtů s německým obyvatelstvem vypovězena z Čech.[4] Spytihněv svou matku vyhnal ze země pravděpodobně proto, že kdysi bránila jeho mladší bratry a byla německého původu. Přestože se Juditin bratr Ota III. Švábský stal roku 1048 švábským vévodou, odešla vdova do Uher.[5] V Uhrách se měla podle kronikáře Kosmy provdat za oslepeného bývalého krále Petra Orseola. Jitka zemřela 2. srpna 1058. Její syn Spytihněv II. ji přežil pouze o tři roky. Jeho nástupce bratr Vratislav II. nechal převést ostatky své matky do Prahy. Uložil je do hrobu svého otce Břetislava v chrámu sv. Víta na Pražském hradě.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dříve se používalo české exonymum Svinibrod, dnes už je považováno za zastaralé.
  2. LIŠKA, Vladimír. Ženy českých vládců - rozluštěná tajemství. Praha: Nakladatelství XYZ, 2015. 255 s. 
  3. KOSMAS. Kronika česká. Praha: Svoboda, 1975. 
  4. ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí : (1034-1198). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-905-8. S. 81. 
  5. Žemlička, str. 81.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Česká kněžna
Předchůdce:
Božena?
10341055
Jitka ze Schweinfurtu
Nástupce:
Ida Wettinská