Hnojice
| Hnojice | |
|---|---|
 Obecní úřad v Hnojicích (rok 2005) | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Šternberk |
| Obec s rozšířenou působností | Šternberk (správní obvod) |
| Okres | Olomouc |
| Kraj | Olomoucký |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°42′59″ s. š., 17°13′27″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 646 (2025)[1] |
| Rozloha | 9,74 km²[2] |
| Katastrální území | Hnojice |
| Nadmořská výška | 227 m n. m. |
| PSČ | 785 01 |
| Počet domů | 199 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Hnojice 117 785 01 Šternberk ou.hnojice@seznam.cz |
| Starostka | Blanka Adamová |
| Oficiální web | www |
  Hnojice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 502405 |
| Kód části obce | 40169 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hnojice (německy Gnoitz[4]) jsou obec v okrese Olomouc v Olomouckém kraji. Leží na Hané, asi pět kilometrů západně od Šternberka. Žije zde 646[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Hnojici (v nejstarším dokladu z asi 1141 Gnoici ještě neprovedena pravidelná hlásková změna g > h), které bylo odvozeno od osobního jména (přezdívky) Hnój a jehož význam byl "Hnojovi lidé".[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z nedatované listiny vztahující se pravděpodobně k roku 1141,[6] kdy je uváděna jako majetek olomoucké kapituly. Koncem 14. století však už Hnojice patřily ke šternberskému panství, a to až do roku 1850, kdy se staly samostatnou obcí v politickém a soudním okrese Šternberk. K roku 1466 se také uvádějí jako městečko, ale po třicetileté válce z nich byla opět vesnice. Vždy šlo o národnostně českou ves, která po roce 1939 tvořila hraniční obec Protektorátu.[6]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 799 | 856 | 895 | 892 | 924 | 984 | 923 | 661 | 641 | 621 | 573 | 558 | 560 | 580 | 621 |
| Počet domů | 115 | 118 | 124 | 125 | 129 | 132 | 153 | 170 | 182 | 176 | 161 | 187 | 186 | 195 | 199 |
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 11. května 2001.[9]
Znak obce ve tvaru štítu je zeleně podbarven a jsou na něm kosmo položené vidle, šikmo přeložené stříbrným rýčem. Obojí vztyčené, stříbrné na zlatých násadách, provázené nahoře lilií a dole hvězdou, obojí zlaté.[10]
Společnost
[editovat | editovat zdroj]V obci se nachází dvě hospody a vinárna. Od roku 1882 v obci působí sbor dobrovolných hasičů. Samospráva obce od roku 2010 pravidelně vyvěšuje moravskou vlajku.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- kostel Nanebevzetí Panny Marie, postaven v letech 1807–1814
- kaple svatého Floriána
- fara z roku 1760 (výzdoba od J. K. Handkeho[6])
- socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1732
- socha Panny Marie Immaculaty z roku 1891
- kříž s Kalvárií
- pomník obětem první světové války od Juliuse Pelikána[6]
- smírčí kříž u cesty na Moravskou Huzovou
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
Náves s kostelem
Kaple svatého Floriána
Fara
.JPG)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 609.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 962 s. S. 266. (heslo chybně uvedeno jako Hnojnice).
- 1 2 3 4 KOUDELA, Miroslav. Hnojice. In: FIALA, Karel. Šternbersko napříč časem 1850–1945. 2. vyd. Šternberk: Občanské sdružení Šternbersko, 2008. ISBN 978-80-904013-1-0. S. 99.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Hnojice [online]. 2001-05-11 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Hnojice [online]. Heraldry of the World [cit. 2015-11-25]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hnojice na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Hnojice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
