Moravský Beroun

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Moravský Beroun
Znak obce Moravský Beroun
znak
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0712 597678
Kraj (NUTS 3) Olomoucký (CZ071)
Okres (LAU 1) Olomouc (CZ0712)
Obec s rozšířenou působností Šternberk
Pověřená obec Moravský Beroun
Historická země Morava
Katastrální výměra 51,22 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 2 985 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 525 m n. m.
PSČ 793 05
Zákl. sídelní jednotky 5
Části obce 5
Katastrální území 5
Adresa městského úřadu náměstí 9. května 4
79305 Moravský Beroun
Starosta Ing. Zdenka Szukalská
Oficiální web: www.morberoun.cz
Email: mesto@morberoun.cz
Moravský Beroun
Moravský Beroun
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Moravský Beroun (1869–1910 jen Beroun, též Beroun na Moravě; německy Bärn[2]) je moravské město ležící severovýchodně od Šternberka. Je významným turistickým střediskem Nízkého Jeseníku. Dříve náleželo k okresu Bruntál, k 1. lednu 2005 však přešlo pod okres Olomouc. Žije zde přibližně 3 000[1] obyvatel, katastrální výměra činí 5122 ha.

Okrajem města přes místní část Ondrášov prochází železniční trať číslo 310 z Olomouce do Opavy. Úzkorozchodná trať do Dvorců byla ve třicátých letech 20. století zrušena.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1339,[3] avšak původní ves byla založena již po roce 1269 při dolech na železnou rudu.[4] Od počátku 16. století město mělo horní právo, které bylo potvrzeno o 100 let později v roce 1635. Největší rozkvět Moravského Berouna nastal od poloviny 16. století, kdy se město stalo sídlem horního soudu. Od roku 1570 zde byly budovány hamry na zpracování vytěžené rudy.[4]

Stručný historický přehled[editovat | editovat zdroj]

  • 1577 – město dostalo právo konat dva výroční trhy, později získá město další privilegia
  • 1752 – vystavěna kaple na Křížovém vrchu (zbořena 1989, později nahrazena replikou)
  • 1758 – městem projíždí gen. Laudon před legendární bitvou u Guntramovic a u Domášova
  • 1779 – po velkém požáru město téměř celé zničeno
  • 1. 7. 1872 – zahájen provoz na železniční trati Olomouc - Krnov - Opava
  • 1822 – postaven první vodovod
  • 1841 – zahájen provoz pošty
  • 1859 – vybudována továrna na zápalky
  • 1867 – zahájen provoz nemocnice
  • 1895 – vznik 1. rakouské továrny na výrobu umělé kůže a voskových pláten
  • 1898 – zahájen provoz úzkorozchodné tratě Mor. Beroun - Dvorce (zrušena v roce 1933)
  • 1899 – vybudována škola
  • 1918 – město se hlásí k Sudetenlandu a vyzbrojuje 150 občanů na obranu proti ČR. Povstání bylo poraženo vojskem z Olomouce.
  • 1924 – pro rozlišení od města Beroun v Čechách dán přívlastek Moravský.[5]
  • 1935 – ve volbách vítězí Henleinova SdP
  • 5. května 1945 bylo město obsazeno sovětskou armádou

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Moravském Berouně.
  • Budova základní školy čp. 128, Moravský Beroun
  • Socha Panna Marie Immaculata (památková ochrana: KP), Moravský Beroun
  • Pomník členům Klubu přátel lesa, Moravský Beroun
  • Fara čp. 183 (památková ochrana: KP), Moravský Beroun
  • Hřbitov – hřbitov u kostela Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Moravský Beroun
  • Památník padlým Rudoarmějcům, Moravský Beroun
  • Naučná stezka Křížový a Kočičí vrch, Moravský Beroun
  • Městský dům, Školní 248/14 (památková ochrana: KP), Moravský Beroun
  • Kostel Povýšení svatého Kříže (památková ochrana: KP), Moravský Beroun
  • Trafostanice – zděná trafostanice na okraji zástavby obce, Moravský Beroun
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie (památková ochrana: KP), Moravský Beroun
  • Měšťanský dům, Masarykova 199/6 (památková ochrana: KP), Moravský Beroun
  • Dřevěný kříž – dřevěný misijní kříž u kostela Nanebevzetí Panny Marie, Moravský Beroun
  • Vila čp. 355 – památka místního významu architektonicky výrazná stavba, Moravský Beroun
  • Radnice na náměstí 9. května čp. 4 s charakteristickým arkádovým loubím, Moravský Beroun
  • Socha chemika – plastika symbolizující chemický charakter podniku Granitol, Moravský Beroun
  • Krucifix – kamenný kříž (památková ochrana: KP), Čabová
  • Socha Ecce homo, Čabová
  • Dům čp. 23, Ondrášov
  • Dům čp. 26, Ondrášov
  • Dům čp. 28, Ondrášov
  • Budova železniční vodárny v areálu železniční stanice Moravský Beroun, Ondrášov
  • Obytný dům čp. 49, Ondrášov
  • Výpravní budova železniční stanice čp. 50, Moravský Beroun, Ondrášov
  • Vila čp. 39 – zámeček, Ondrášov
  • Torzo kamenného kříže z roku 1907 před domem čp. 24, Ondrášov
  • Pomník obětem 2. světové války, Ondrášov
  • Plastika Pramen – pískovcová socha znázorňující pramen - zřídlo, Ondrášov
  • Kamenný kříž – Na pískovcovém soklu podoby skaliska žulový kříž s kovovým korpusem Ukřižovaného Krista, text: (UPOMÍNKA NA TRAGICKY ZEMŘELÉHO JANA BĚHALA ROLNÍKA Z DROŽDÍNA ZEMŘEL 5. VIII. 1945) Ondrášov
  • Vila čp. 61 – památka místního významu architektonicky výrazná stavba, Ondrášov
  • Lovecký zámeček – na Olomoucku ojedinělý příklad raného použití železa v architektuře jako konstrukčního materiálu. Objekt zakoupený v roce 1848 na průmyslové výstavě v Paříži, Nové Valteřice
  • Márnice – přízemní stavba márnice, součást jednotně řešeného hřbitova s ohradní zdí, Nové Valteřice
  • Hřbitov – Vesnický hřbitov s dochovanými náhrobky z 18. až 20. století, Nové Valteřice
  • Kamenný kříž – kamenická práce datovaná nápisem 1790, Nové Valteřice
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie – farní kostel se starším kamenným křížem, Nové Valteřice
  • Ohradní zeď hřbitova s bránou, stavebně řešeného v jednotné podobě, Nové Valteřice
  • Venkovní schodiště – kamenné venkovní schodiště před vstupem ke kostelu, Nové Valteřice
  • Kamenný pomník Franze Sendlera – jedna z prvních obětí 1. světové války, Nové Valteřice
  • Školní budova z roku 1884, postavená z iniciativy Johanna von Liechtensteina, Nové Valteřice
  • Kamenný kříž ve středu hřbitova, Moravský Beroun, Nové Valteřice
  • Dům čp. 10, Sedm Dvorů,
  • Silniční most – Kamenný silniční most přes železniční trať OlomoucKrnov, Sedm Dvorů
  • Dřevěný kříž u polní cesty, Sedm Dvorů
  • Kamenný klenbový železniční most přes Hrušový potok na trati Olomouc – Krnov, Sedm Dvorů
  • Budova hasičské zbrojnice, Sedm Dvorů
  • Kaple sv. Jana Nepomuckého – nemovitá kulturní památka, Sedm Dvorů
  • Pomník padlým ve 2. světové válce, Sedm Dvorů
  • krucifix – kamenný kříž, nemovitá kulturní památka, Sedm Dvorů
  • Skladiště 2 – budova skladiště v areálu železniční stanice Moravský Beroun, Sedm Dvorů
  • Kamenný kříž – kamenosochařská práce sakrálního charakteru datovaná rokem 1837 (KP), Sedm Dvorů
  • Železniční kamenný most – Technická památka železničního mostního stavitelství, Sedm Dvorů

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 608. 
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006.2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 658. 
  4. a b Nízký Jeseník. Šternberk, Moravský Beroun, Budišov nad Budišovkou. Turistická mapa 1 : 50 000. 6. vyd. Praha: Klub českých turistů - TRASA s. r. o., 2017. 
  5. LUTTERER, Ivan; MAJTÁN, Milan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména Československa. Praha: Mladá fronta, 1982. ISBN neuvedeno. S. 328. 1. vydání. 
  6. http://www.hanel.wbs.cz/Historie.html

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]