Moravský Beroun

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Moravský Beroun
Znak obce Moravský Beroun
znak
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0712 597678
Kraj (NUTS 3) Olomoucký (CZ071)
Okres (LAU 1) Olomouc (CZ0712)
Obec s rozšířenou působností Šternberk
Pověřená obec Moravský Beroun
Historická země Morava
Katastrální výměra 51,22 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 2 985 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 525 m n. m.
PSČ 793 05
Zákl. sídelní jednotky 5
Části obce 5
Katastrální území 5
Adresa městského úřadu náměstí 9. května 4
79305 Moravský Beroun
Starosta Ing. Zdenka Szukalská
Oficiální web: www.morberoun.cz
Email: mesto@morberoun.cz
Moravský Beroun
Moravský Beroun
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Moravský Beroun (1869–1910 jen Beroun, též Beroun na Moravě; německy Bärn[2]) je moravské město ležící severovýchodně od Šternberka. Je významným turistickým střediskem Nízkého Jeseníku. Dříve náleželo k okresu Bruntál, k 1. lednu 2005 však přešlo pod okres Olomouc. Žije zde přibližně 3 000[1] obyvatel, katastrální výměra činí 5122 ha.

Okrajem města přes místní část Ondrášov prochází železniční trať číslo 310 z Olomouce do Opavy. Úzkorozchodná trať do Dvorců byla ve třicátých letech 20. století zrušena.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1339.[3]

  • 1577 – město dostalo právo konat dva výroční trhy, později získá město další privilegia
  • 1752 – vystavěna kaple na Křížovém vrchu (zbořena 1989, později nahrazena replikou)
  • 1758 – městem projíždí gen. Laudon před legendární bitvou u Guntramovic a u Domášova
  • 1779 – po velkém požáru město téměř celé zničeno
  • 1. 7. 1872 – zahájen provoz na železniční trati Olomouc - Krnov - Opava
  • 1822 – postaven první vodovod
  • 1841 – zahájen provoz pošty
  • 1859 – vybudována továrna na zápalky
  • 1867 – zahájen provoz nemocnice
  • 1895 – vznik 1. rakouské továrny na výrobu umělé kůže a voskových pláten
  • 1898 – zahájen provoz úzkorozchodné tratě Mor. Beroun - Dvorce (zrušena v roce 1933)
  • 1899 – vybudována škola
  • 1918 – město se hlásí k Sudetenlandu a vyzbrojuje 150 občanů na obranu proti ČR. Povstání bylo poraženo vojskem z Olomouce.
  • 1924 – pro rozlišení od města Beroun v Čechách dán přívlastek Moravský.[4]
  • 1935 – ve volbách vítězí Henleinova SdP
  • 5. května 1945 bylo město obsazeno sovětskou armádou

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Moravském Berouně.

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 608. 
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006.2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 658. 
  4. LUTTERER, Ivan; MAJTÁN, Milan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména Československa. Praha: Mladá fronta, 1982. ISBN neuvedeno. S. 328. 1. vydání. 
  5. http://www.hanel.wbs.cz/Historie.html

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]