Moravský Beroun

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Moravský Beroun
Znak obce Moravský Beroun
znak
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0712 597678
Kraj (NUTS 3) Olomoucký (CZ071)
Okres (LAU 1) Olomouc (CZ0712)
Obec s rozšířenou působností Šternberk
Pověřená obec Moravský Beroun
Historická země Morava
Katastrální výměra 51,22 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 3 043 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 525 m n. m.
PSČ 793 05
Zákl. sídelní jednotky 5
Části obce 5
Katastrální území 5
Adresa městského úřadu náměstí 9. května 4
79305 Moravský Beroun
Starosta Ing. Zdenka Szukalská
Oficiální web: www.morberoun.cz
Email: mesto@morberoun.cz
Moravský Beroun
Moravský Beroun
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Moravský Beroun (1869–1910 jen Beroun, též Beroun na Moravě; německy Bärn[2]) je moravské město ležící severovýchodně od Šternberka. Je významným turistickým střediskem Nízkého Jeseníku. Dříve náleželo k okresu Bruntál, k 1. lednu 2005 však přešlo pod okres Olomouc. Žije zde 3 043[1] obyvatel, katastrální výměra činí 5122 ha.

Okrajem města přes místní část Ondrášov prochází železniční trať číslo 310 z Olomouce do Opavy. Úzkorozchodná trať do Dvorců byla ve třicátých letech 20. století zrušena.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1339.[3]

  • 1577 – město dostalo právo konat dva výroční trhy, později získá město další privilegia
  • 1752 – vystavěna kaple na Křížovém vrchu (zbořena 1989, později nahrazena replikou)
  • 1758 – městem projíždí gen. Laudon před legendární bitvou u Guntramovic a u Domášova
  • 1779 – po velkém požáru město téměř celé zničeno
  • 1. 7. 1872 – zahájen provoz na železniční trati Olomouc - Krnov - Opava
  • 1822 – postaven první vodovod
  • 1841 – zahájen provoz pošty
  • 1859 – vybudována továrna na zápalky
  • 1867 – zahájen provoz nemocnice
  • 1895 – vznik 1. rakouské továrny na výrobu umělé kůže a voskových pláten
  • 1898 – zahájen provoz úzkorozchodné tratě Mor. Beroun - Dvorce (zrušena v roce 1933)
  • 1899 – vybudována škola
  • 1918 – město se hlásí k Sudetenlandu a vyzbrojuje 150 občanů na obranu proti ČR. Povstání bylo poraženo vojskem z Olomouce.
  • 1924 – pro rozlišení od města Beroun v Čechách dán přívlastek Moravský.[4]
  • 1935 – ve volbách vítězí Henleinova SdP
  • 5. května 1945 bylo město obsazeno sovětskou armádou

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Moravském Berouně.

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 608.  
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 658.  
  4. LUTTERER, Ivan; MAJTÁN, Milan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména Československa. Praha : Mladá fronta, 1982. ISBN neuvedeno. S. 328. 1. vydání. 
  5. http://www.hanel.wbs.cz/Historie.html

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]