Hustopeče nad Bečvou
| Hustopeče nad Bečvou | |
|---|---|
.jpg) Renesanční zámek v Hustopečích nad Bečvou | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městys |
| LAU 2 (obec) | CZ0714 513768 |
| Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Hranice |
| Okres (LAU 1) | Přerov (CZ0714) |
| Kraj (NUTS 3) | Olomoucký (CZ071) |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°31′50″ s. š., 17°52′12″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 729 (2022)[1] |
| Rozloha | 23,91 km² |
| Nadmořská výška | 275 m n. m. |
| PSČ | 753 66 |
| Počet domů | 488 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 4 |
| Počet k. ú. | 4 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse | náměstí Míru 21 75366 Hustopeče nad Bečvou posta@ihustopece.cz |
| Starostka | Ing. Júlia Vozáková |
| Oficiální web: www | |
  Hustopeče nad Bečvou | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 513768 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hustopeče nad Bečvou jsou městys v okrese Přerov. Žije zde přibližně 1 700[1] obyvatel a jejich katastrální území má rozlohu 23.9 km2 (23,94 ha). Leží v nejvýchodnějším výběžku Olomouckého kraje, na půli cesty mezi Hranicemi a Valašským Meziříčím, na pravém břehu řeky Bečvy v nadmořské výšce 275 m. Prochází tudy železniční trať Hranice na Moravě - Púchov a mezinárodní silnice I/35.
Části městysu[editovat | editovat zdroj]
- Hustopeče nad Bečvou
- Hranické Loučky
- Poruba
- Vysoká
Název[editovat | editovat zdroj]
Původní jméno osady bylo Úsopeči a má dva možné výklady: buď bylo odvozeno od osobního jména Úsopek (v jeho první části je staré ús - "vous") a jméno osady pak znamenalo "Úsopekovi" (tedy Úsopekova rodina) nebo šlo o původně posměšné označení vsi lidí, kteří pekli vousy. Po připojení nářečního H- na počátek byla první část chápána jako odvozená od husto - "často", čímž došlo ke vložení vnitřního -t-.[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1201. O původním názvu koluje mnoho pověstí. Dne 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[4]
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Jan Ludvík Baillou (1731–1802), šlechtic
- Karel Heinrich z Baillou (1908–1945), baron
- Marie Brožová (1901–1987), herečka
- František Vahala (1881–1942), architekt
- František Rusek (1816-1895), obchodník[5]
- Julius Volek-Choráz[6]
Pamětihodnosti a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
- Zámek v Hustopečích nad Bečvou
- Kostel Povýšení svatého Kříže
- Pohřební kaple rodu von Baillou
- Větrný mlýn v místní části Poruba
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Kostel Povýšení sv. Kříže
-
Vlakové nádraží
-
Náměstí Míru
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 309.
- ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
- ↑ JOHNSON, Frank W. A history of Texas and Texans,. [s.l.]: Chicago, Dostupné online.
- ↑ Julius Volek-Choráz. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Page Version ID: 19877876.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Encyklopedické heslo Hustopeče v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Encyklopedické heslo Hustopeče (dodatek) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hustopeče nad Bečvou na Wikimedia Commons - Hustopeče nad Bečvou v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránka obce
