Hustopeče nad Bečvou
Hustopeče nad Bečvou | |
---|---|
Renesanční zámek v Hustopečích nad Bečvou | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | městys |
Pověřená obec | Hranice |
Obec s rozšířenou působností | Hranice (správní obvod) |
Okres | Přerov |
Kraj | Olomoucký |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°31′50″ s. š., 17°52′12″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 782 (2024)[1] |
Rozloha | 23,91 km²[2] |
Nadmořská výška | 272 m n. m. |
PSČ | 753 66 |
Počet domů | 488 (2021)[3] |
Počet částí obce | 4 |
Počet k. ú. | 4 |
Počet ZSJ | 4 |
Kontakt | |
Adresa úřadu městyse | náměstí Míru 21 75366 Hustopeče nad Bečvou posta@ihustopece.cz |
Starostka | Ing. Júlia Vozáková |
Oficiální web: www | |
Hustopeče nad Bečvou | |
Další údaje | |
Kód obce | 513768 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hustopeče nad Bečvou jsou městys v okrese Přerov. Žije zde přibližně 1 800[1] obyvatel a jejich katastrální území má rozlohu 23,91 km2 (2391 ha). Leží v nejvýchodnějším výběžku Olomouckého kraje, na půli cesty mezi Hranicemi a Valašským Meziříčím, na pravém břehu řeky Bečvy v nadmořské výšce 275 m. Prochází tudy železniční trať Hranice na Moravě - Púchov a mezinárodní silnice I/35.
Části městysu
[editovat | editovat zdroj]- Hustopeče nad Bečvou
- Hranické Loučky
- Poruba
- Vysoká
Od 1. července 1983 do 31. prosince 1991 k městysi patřily i Milotice nad Bečvou a Špičky.[4]
Název
[editovat | editovat zdroj]Původní jméno osady bylo Úsopeči a má dva možné výklady: buď bylo odvozeno od osobního jména Úsopek (v jeho první části je staré ús - "vous") a jméno osady pak znamenalo "Úsopekovi" (tedy Úsopekova rodina) nebo šlo o původně posměšné označení vsi lidí, kteří pekli vousy. Po připojení nářečního H- na počátek byla první část chápána jako odvozená od husto - "často", čímž došlo ke vložení vnitřního -t-.[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1201. O původním názvu koluje mnoho pověstí. Dne 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[6]
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Jan Ludvík Baillou (1731–1802), šlechtic
- Karel Heinrich z Baillou (1908–1945), baron
- Marie Brožová (1901–1987), herečka
- František Vahala (1881–1942), architekt
- František Rusek (1816-1895), obchodník[7]
- Julius Volek-Choráz
Pamětihodnosti a zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]- Zámek v Hustopečích nad Bečvou
- Kostel Povýšení svatého Kříže
- Pohřební kaple rodu von Baillou
- Větrný mlýn v místní části Poruba
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kostel Povýšení sv. Kříže
-
Vlakové nádraží
-
Náměstí Míru
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 335, 564.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 309.
- ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
- ↑ JOHNSON, Frank W. A history of Texas and Texans,. [s.l.]: Chicago, Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Encyklopedické heslo Hustopeče v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Encyklopedické heslo Hustopeče (dodatek) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hustopeče nad Bečvou na Wikimedia Commons
- Hustopeče nad Bečvou v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránka obce