Kojetín

Kojetín
	Masarykovo náměstí v Kojetíně
	ZnakVlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Kojetín
Obec s rozšířenou působností	Přerov; (správní obvod)
Okres	Přerov
Kraj	Olomoucký
Historická země	Morava
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°21′6″ s. š., 17°18′8″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	5 748 (2025)
Rozloha	31,09 km²
Nadmořská výška	200 m n. m.
PSČ	752 01
Počet domů	1 413 (2021)
Počet částí obce	3
Počet k. ú.	3
Počet ZSJ	3
Kontakt
Adresa městského úřadu	Masarykovo náměstí 20; Město; 752 01 Kojetín ; radnice@radnice.kojetin.cz
Starosta	Leoš Ptáček
Oficiální web	www.kojetin.cz
	Kojetín
Další údaje
Ocenění	Obec přátelská rodině
Kód obce	514055
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kojetín (hanácky Kojatin, německy Kojetein) je město v okrese Přerov v Olomouckém kraji. Žije zde přibližně 5 700^[1] obyvatel. Leží devět kilometrů severozápadně od Kroměříže a patnáct kilometrů jihozápadně od Přerova. Kojetín leží na pravém břehu řeky Moravy v nadmořské výšce 201 metrů.

Název

Jméno sídla bylo odvozeno od osobního jména Kojeta, mladší podoby původního Kojata. Jméno znamenalo „Kojetův majetek”.^[4] Židovský název města v jidiš zní גויטיין (Gojtýn).

Historie

První písemná zmínka o Kojetíně pochází z roku 1233 a nachází se v listině moravského markraběte Přemysla. Zde se píše o újezdu kojetínském. V lokalitě Suché louky, asi 1 km jihovýchodně od dnešního nádraží je zmiňován středověký hrad.

Pražské biskupství drželo Kojetín od dvanáctého nebo počátek třináctého století až do doby husitského hnutí. Po skončení husitských válek bylo panství pronajato panu Jiřímu že Šternberka, za 5000 zlatek uherských. Kojetínské panství a samo město Kojetín vzrůstá za pánů z Pernštejna. Tomu přispělo udělení práva výročního trhu, které na žádost Jana z Pernštejna udělil Kojetínu český král Ludvík Jagellonský v roce 1523.

Od roku 1948 do roku 1960 byl Kojetín okresním městem.

Geografie

Větší města v okruhu Kojetína :

Prostějov (~ 19 km)	Olomouc (~ 32,8 km)	Přerov (~ 19 km)
Němčice nad Hanou (~ 8,4 km)		Hulín (~ 13 km)
	Kojetín

Vyškov (~ 31,2 km)	Kroměříž (~ 9 km)	Luhačovice (~ 59,5 km)

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)^[5]^[6]
Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	4 325	5 414	6 169	6 627	7 027	6 812	6 913	5 801	6 074	6 380	6 756	6 529	6 432	6 170	5 691
Počet domů	637	720	807	876	969	1 001	1 198	1 321	1 305	1 322	1 276	1 343	1 342	1 392	1 413

Městská správa

Části města

Od 1. ledna 1976 do 23. listopadu 1990 k městu patřily i Křenovice, Měrovice nad Hanou, Stříbrnice a Uhřičice.^[7]

Městské symboly

Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 17. října 1997.^[8]

Doprava

Územím města prochází dálnice D1, a silnice I/47 v úseku Vyškov – Kroměříž. Ze severu na jih prochází městem silnice II/367 v úseku Olomouc – dálnice D1, a na východ z města na Chropyni vede silnice II/436. Silnice III. třídy jsou:

III/04715 ze silnice I/47 na Kovalovice
III/04718 (ulice Podvalí)
III/36723 (ulice Palackého)
III/4335 Měrovice nad Hanou – Kojetín
III/43327 Kojetín – Popůvky – I/47
III/43328 z Křenovic na Kojetín
III/43329 (ulice Svatopluka Čecha)

Městem prochází železniční trať Brno-Přerov, zastavují zde rychlíky jezdící mezi Brnem a Bohumínem. Ze stanice Kojetín vychází dvě další tratě, železniční trať Kojetín – Valašské Meziříčí a železniční trať Kojetín–Tovačov, na které byl provoz osobní dopravy zastaven v roce 1981.

Školství

Nacházejí se zde dvě mateřské školky. Jedna mateřská školka se nachází na Komenského náměstí 49 a nese název Mateřská škola sv. Josefa v Kojetíně. Druhá mateřská školka je rozdělena do dvou budov a nese název Mateřská škola Kojetín, p.o. První budovu nalezneme na ulici Hanusíkova 10 a druhou na Masarykově náměstí 52.

Základní školy jsou zde také dvě. Základní škola Kojetín, náměstí Míru 83 a Základní škola Kojetín, Svatopluka Čecha 586. Zde je vzdělávání poskytováno dětem z Kojetína a jeho místních částí Kovalovic a Popůvek. Od druhého stupně ZŠ sem také dojíždějí děti z okolních obcí, Polkovic, Uhřičic, Křenovic, Stříbrnic a Měrovic nad Hanou. Dále zde nalezneme Gymnázium Kojetín, Svatopluka Čecha 683, na které dojíždí velké množství studentů z blízkého okolí. Nachází se zde i Základní a speciální škola Kojetín, která poskytuje speciální výuku žáků. Budova se nachází na ulici Sladovní 492 a je součástí příspěvkové organizace Odborné učiliště a Základní škola, Křenovice.

Součástí kojetínských školských zařízení je také dům dětí a mládeže, školní jídelna, základní umělecká škola a sportovní hala. Tato zařízení jsou rovněž volně dostupná široké veřejnosti.

Pamětihodnosti

Kostel Nanebevzetí Panny Marie na náměstí Komenského
Židovský hřbitov
Pomník hladového pochodu
Hotel Pivovar
Morový sloup na Masarykově náměstí
Smírčí kříž
Sochy svatého Václava a svaté Anny
Fara na náměstí Komenského
Fara, bývalý rabínský dům
Boží muka
Synagoga

Osobnosti

Jan Tomáš Kuzník (1716–1786), český kantor, básník a hudební skladatel
František Antonín Šebesta (1724–1789), zvaný Sebastini, český malíř
Josef Chytil (1812—1861), český historik, archivář v Moravském zemském archivu a národní buditel
Beda Dudík (1815–1890), moravský historik, rajhradský benediktin, titulární opat třebíčský
David Kaufmann (1852–1899), profesor zemského rabínského semináře v Budapešti
Marie Gardavská (1871–1937), malířka
Čeněk Slepánek (1878–1944), spisovatel a publicista
Eduard Hedvíček (1878–1949), rakouský spolkový úředník
Karel Bíbr (1887–1972), architekt
František Kulfánek (1888–1947)^[9]
Alexander Niklitschek (1892–1953), rakouský spisovatel
Alois Kulfánek (1893–1920)^[10]
Josef Kulfánek, ředitel^[zdroj?]
Adolf Procházka (1900–1970), český právník, vysokoškolský učitel a poválečný politik Československé strany lidové (ministr zdravotnictví)
Jana Berdychová roz. Dudíková (1909–2007), vědecká pracovnice a cvičitelka
Vratislav Liška (1921–1948), pilot-stíhač 312. československé stíhací peruti RAF. Zahynul při cvičném letu na školním letounu v roce 1948.^[11]^[12]
Ludmila Hermanová (1929–?), učitelka, herečka a zpěvačka
Vratislav Křivák (* 1954), básník, autor básnických sbírek^[13]
Goiteinové, židovská rodina z Kojetína

Galerie

Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Náměstí Míru
Morový sloup na Masarykově náměstí
Bývalá synagoga
Židovský hřbitov
Městský úřad
Nádraží
Křížová cesta na zdi městského hřbitova

Odkazy

Reference

1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 962 s. S. 412–413.
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 262, 328, 544, 591.
↑ Udělené symboly – Kojetín [online]. 1997-10-17 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
↑ Kulfánek, František : K. Valka.cz [online]. [cit. 2023-01-08]. Dostupné online.
↑ Kartotéka padlých v 1. světové válce
↑ Čeští RAFáci - Czech RAF Crew. www.rafaci.cz [online]. [cit. 2023-01-23]. Dostupné online.
↑ Vojenský hřbitov Černovír. www.signumbelli1914.cz [online]. [cit. 2023-01-23]. Dostupné online.
↑ KAROLINA. Vratislav KŘIVÁK | Spisovatelé a literatura [online]. [cit. 2022-05-12]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kojetín na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Kojetín v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Oficiální stránky
Kojetín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[51c0d5fed7eb7d3ba5c734e81568cf3140fb12a0-1] 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[hs-4] HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 962 s. S. 412–413.

[5] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.

[6] Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.

[prehled-obci-7] Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 262, 328, 544, 591.

[symboly-8] Udělené symboly – Kojetín [online]. 1997-10-17 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.

[9] Kulfánek, František : K. Valka.cz [online]. [cit. 2023-01-08]. Dostupné online.

[10] Kartotéka padlých v 1. světové válce

[11] Čeští RAFáci - Czech RAF Crew. www.rafaci.cz [online]. [cit. 2023-01-23]. Dostupné online.

[12] Vojenský hřbitov Černovír. www.signumbelli1914.cz [online]. [cit. 2023-01-23]. Dostupné online.

[13] KAROLINA. Vratislav KŘIVÁK | Spisovatelé a literatura [online]. [cit. 2022-05-12]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]