Kojatín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: Kojetín.
Kojatín
Hlavní ulice v Kojatíně
Hlavní ulice v Kojatíně
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 510645
Pověřená obecTřebíč
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
(správní obvod)
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel93 (2022)[1]
Rozloha4,48 km²
Katastrální územíKojatín
Nadmořská výška470 m n. m.
PSČ675 03
Počet domů43 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKojatín 6
67503 Budišov u Třebíče
ou.kojatin@horacko.cz
StarostaMiroslav Ujčík
Oficiální web: www.obeckojatin.cz
Kojatín
Kojatín
Další údaje
Kód obce510645
Kód části obce151211
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Kojatín (německy Kojatin, latinsky Cogatinio[3]) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 93[1] obyvatel. Sousedními obcemi sídla jsou Smrk, Valdíkov, Budišov a Pozďatín.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1104 a nachází se v zakládací listině třebíčského kláštera. V blíže neznámé době ve vsi vznikla tvrz připomínaná jako pustá v jediné zmínce z počátku šestnáctého století. Zanikla, nejspíše i se vsí, pravděpodobně během česko-uherských válek ve druhé polovině patnáctého století.[4] Podle Františka Dvorského byla vesnice vypálena až v roce 1545. Z původních 200 lidí zde nezůstal nikdo. Až po dlouhých 200 letech byla obec opětovně vystavěna. Ještě v roce 1628 se uvádí jakou část Smrku, kdy však je uvedena jako pustá vesnice. Obec byla znovu vystavěna až v roce 1712.[5] V roce 1748 se od farnosti ve Vladislavi odtrhly vesnice Střížov a Kojatín.[6] V roce 1834 získala obec pečeť a v roce 1879 byla ve vsi postavena kaple panny Marie.[7]

Do roku 1849 patřil Kojatín do náměšťského panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1962 patřil Kojatín pod Pozďatín a mezi lety 1962 a 1980 byla obec začleněna pod Smrk, následně se obec osamostatnila.[8][9]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel Kojatína[10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 118 116 102 114 123 123 151 135 134 124 129 74 87

Politika[editovat | editovat zdroj]

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Kojatín
2006[11] 2010[12] 2013[13] 2017[14] 2021[15]
1. ČSSD (37.77 %) ČSSD (25.0 %) KSČM (19.6 %) ANO (45.09 %) SPOLU (31.03 %)
2. ODS (22.22 %) TOP 09 (22.22 %) TOP 09 (17.64 %) ČSSD (11.76 %) ANO (25.86 %)
3. KSČM (13.33 %) VV (13.88 %) ČSSD (15.68 %) ODS (9.8 %) Piráti+STAN (15.51 %)
účast 80.36 % (45 z 56) 61.67 % (37 z 60) 73.91 % (51 z 69) 71.83 % (51 z 71) 82.19 % (60 z 73)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Kojatín
2008[16] 2012[17] 2016[18] 2020[19]
1. ČSSD (52.5 %) ČSSD (36.36 %) ANO 2011 (20.83 %) ANO (25.53 %)
2. ODS (20.0 %) KSČM (15.15 %) KDU-ČSL (18.75 %) STAN+SNK ED (21.27 %)
3. KDU-ČSL (10.0 %) Pro Vysočinu (15.15 %) STO (12.5 %) ODS+STO (19.14 %)
účast 70.69 % (41 z 58) 56.25 % (36 z 64) 71.64 % (48 z 67) 69.86 % (51 z 73)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Karel Schwarzenberg (12 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (9 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (8 hlasů). Volební účast byla 65.08 %, tj. 41 ze 63 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (30 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (14 hlasů). Volební účast byla 71.43 %, tj. 45 ze 63 oprávněných voličů.[20]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (21 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (17 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (7 hlasů). Volební účast byla 78.38 %, tj. 58 ze 74 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (34 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (25 hlasů). Volební účast byla 79.73 %, tj. 59 ze 74 oprávněných voličů.[21]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Kolem vesnice vede železniční trať Křižanov–Studenec se zastávkou Kojatín. Na stavbu železnice byl využit také kámen vytěžený v místním lomu, který je dnes zatopený a jeho zachovalé okolí je vyhledáváno turisty.[22]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-05-12]. Dostupné online. 
  4. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Ladislav Hosák, Metoděj Zemek. Svazek I. Jižní Morava. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1981. 368 s. Kapitola Kojatín – tvrz, s. 122. 
  5. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl VI. místopisu, Znojemský kraj. Čís. 45, Náměšťský okres. 1. vyd. Brno: Muzejní spolek v Brně, 1908. 342 s. ISBN 978-80-86347-92-9, ISBN 80-86347-92-3. OCLC 773170520 S. 182–183. 
  6. PRUDÍK, Josef. Vladislav 1548–1948 – jubilejní památník ke 400 výročí povýšení Vladislavě na městečko. Vladislav: Místní národní výbor Vladislav, 1948. 102 s. S. 21. 
  7. Historie obce Kojatín [online]. Penzion u Holubů, 2004-08-20 [cit. 2021-08-06]. Dostupné online. 
  8. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 127. 
  9. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 105. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589. 
  11. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  15. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  16. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  18. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  19. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  20. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  21. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  22. Zatopené lomy: Vysočina – Kawi.cz. kawi.cz [online]. [cit. 2020-01-27]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]