Kojatín
| Kojatín | |
|---|---|
 Hlavní ulice | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Třebíč |
| Obec s rozšířenou působností | Třebíč (správní obvod) |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°14′34″ s. š., 16°0′37″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 96 (2023)[1] |
| Rozloha | 4,48 km²[2] |
| Katastrální území | Kojatín |
| Nadmořská výška | 470 m n. m. |
| PSČ | 675 03 |
| Počet domů | 43 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Kojatín 6 675 03 Budišov u Třebíče ou.kojatin@horacko.cz |
| Starosta | Miroslav Ujčík |
| Oficiální web: www | |
  Kojatín | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 510645 |
| Kód části obce | 151211 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Kojatín (německy Kojatin, latinsky Cogatinio[4]) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 96[1] obyvatel.
Sousedními obcemi sídla jsou Smrk, Valdíkov, Budišov a Pozďatín.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Kojatínem prochází z jihu na sever silnice ze Smrku do Budišova, z té se pak odpojuje směrem na východ silnice vedoucí kolem železniční zastávky Kojatín do Pozďatína. Z křižovatky na Doubravu a osadu Spálený Dvůr vychází směrem na východ další užitková silnice. Přes zalesněnou jižní část území obce prochází ze západu na východ silnice mezi Smrkem a Pozďatínem. Ze západu na východ přes Kojatín prochází cyklostezka 5208, tu pak u železniční zastávky kříží cyklostezka 5106 z Pozďatína ke Spálenému Dvoru. Po též trase vede i zelená turistická stezka. Směrem na západ vede cyklostezka 5208 kolem koňského ranče směrem k Opatovskému mlýnu přes nově rekonstruovaný asfaltový úsek. Přes území obce vede železniční trať ze Studence do Křižanova.
Severní a západní část území je zemědělsky využívána, východní a jižní část je zalesněna.
Nedaleko Spáleného Dvora pramení nepojmenovaný potok, který dále teče západním směrem, kde u osady Doubrava protéká rybníkem Mrňák a pak se u Valdíkova vlévá do rybníka Podhájek. U železniční zastávky pramení nepojmenovaný potok, který pak teče směrem na západ kolem vesnice, kde protéká Kojatínským rybníkem a rybníkem Mrkovec, dále teče do Valdíkovského rybníka. Na jižní hranici území obce pramení Okarecký potok, ten nadále teče přes rybník Přibyl a území Kojatína a následně na území Pozďatína protéká přes rybníky Kacíř, Vrbinec, Hlad a další a u Náměště nad Oslavou se vlévá do Oslavy.
Na území obce se nachází dva nepojmenované vrcholy s kótami 475 a 478 m.
Kojatín se nachází u západního okraje území, severně od vesnice se nachází malá osada Spálený Dvůr, nedaleko vesnice se nachází koňský ranč.[5]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1104 a nachází se v zakládací listině třebíčského kláštera. V blíže neznámé době ve vsi vznikla tvrz připomínaná jako pustá v jediné zmínce z počátku šestnáctého století. Zanikla, nejspíše i se vsí, pravděpodobně během česko-uherských válek ve druhé polovině patnáctého století.[6] Podle Františka Dvorského byla vesnice vypálena až v roce 1545. Z původních 200 lidí zde nezůstal nikdo. Až po dlouhých 200 letech byla obec opětovně vystavěna. Ještě v roce 1628 se uvádí jakou část Smrku, kdy však je uvedena jako pustá vesnice. Obec byla znovu vystavěna až v roce 1712.[7] V roce 1748 se od farnosti ve Vladislavi odtrhly vesnice Střížov a Kojatín.[8] V roce 1834 získala obec pečeť a v roce 1879 byla ve vsi postavena kaple panny Marie.[9]
Do roku 1849 patřil Kojatín do náměšťského panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1962 patřil Kojatín pod Pozďatín a mezi lety 1962 a 1980 byla obec začleněna pod Smrk, následně se obec osamostatnila.[10][11]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 118 | 116 | 102 | 114 | 123 | 123 | 151 | 135 | 134 | 124 | 129 | 74 | 87 | 87 | 85 |
| Počet domů | 15 | 15 | 17 | 16 | 19 | 19 | 29 | 31 | 31 | 31 | 29 | 35 | 36 | 38 | 43 |
Politika[editovat | editovat zdroj]
Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]
| 2006[14] | 2010[15] | 2013[16] | 2017[17] | 2021[18] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (37.77 %) | ČSSD (25.0 %) | KSČM (19.6 %) | ANO (45.09 %) | SPOLU (31.03 %) |
| 2. | ODS (22.22 %) | TOP 09 (22.22 %) | TOP 09 (17.64 %) | ČSSD (11.76 %) | ANO (25.86 %) |
| 3. | KSČM (13.33 %) | VV (13.88 %) | ČSSD (15.68 %) | ODS (9.8 %) | Piráti+STAN (15.51 %) |
| účast | 80.36 % (45 z 56) | 61.67 % (37 z 60) | 73.91 % (51 z 69) | 71.83 % (51 z 71) | 82.19 % (60 z 73) |
Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]
| 2008[19] | 2012[20] | 2016[21] | 2020[22] | |
|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (52.5 %) | ČSSD (36.36 %) | ANO 2011 (20.83 %) | ANO (25.53 %) |
| 2. | ODS (20.0 %) | KSČM (15.15 %) | KDU-ČSL (18.75 %) | STAN+SNK ED (21.27 %) |
| 3. | KDU-ČSL (10.0 %) | Pro Vysočinu (15.15 %) | STO (12.5 %) | ODS+STO (19.14 %) |
| účast | 70.69 % (41 z 58) | 56.25 % (36 z 64) | 71.64 % (48 z 67) | 69.86 % (51 z 73) |
Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Karel Schwarzenberg (12 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (9 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (8 hlasů). Volební účast byla 65.08 %, tj. 41 ze 63 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (30 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (14 hlasů). Volební účast byla 71.43 %, tj. 45 ze 63 oprávněných voličů.[23]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (21 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (17 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (7 hlasů). Volební účast byla 78.38 %, tj. 58 ze 74 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (34 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (25 hlasů). Volební účast byla 79.73 %, tj. 59 ze 74 oprávněných voličů.[24]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (23 hlasů), druhé místo obsadil Andrej Babiš (14 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (10 hlasů). Volební účast byla 78.87 %, tj. 56 ze 71 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (39 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (19 hlasů). Volební účast byla 81.69 %, tj. 58 ze 71 oprávněných voličů.[25]
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Kolem vesnice vede železniční trať Křižanov–Studenec se zastávkou Kojatín. Na stavbu železnice byl využit také kámen vytěžený v místním lomu, který je dnes zatopený a jeho zachovalé okolí je vyhledáváno turisty.[26]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kaplička Panny Marie z roku 1879
- Tvrz Kojatín
Přírodní zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
- Přírodní památka Maršovec a Čepička
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-05-12]. Dostupné online.
- ↑ Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 31. 12. 2023
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Ladislav Hosák, Metoděj Zemek. Svazek I. Jižní Morava. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1981. 368 s. Kapitola Kojatín – tvrz, s. 122.
- ↑ DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl VI. místopisu, Znojemský kraj. Čís. 45, Náměšťský okres. 1. vyd. Brno: Muzejní spolek v Brně, 1908. 342 s. ISBN 978-80-86347-92-9, ISBN 80-86347-92-3. OCLC 773170520 S. 182–183.
- ↑ PRUDÍK, Josef. Vladislav 1548–1948 – jubilejní památník ke 400 výročí povýšení Vladislavě na městečko. Vladislav: Místní národní výbor Vladislav, 1948. 102 s. S. 21.
- ↑ Historie obce Kojatín [online]. Penzion u Holubů, 2004-08-20 [cit. 2021-08-06]. Dostupné online.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 127.
- ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 105.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
- ↑ Zatopené lomy: Vysočina. kawi.cz [online]. [cit. 2020-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-01-17.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kojatín na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Kojatín v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Kojatín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
