Hornice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: horník.
Možná hledáte: hornice (rod) (Tozzia) - rod rostlin z čeledi zárazovité.
Hornice
Centrum obce s knihovnou
Centrum obce s knihovnou
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 590665
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíMoravské Budějovice
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel59 (2022)[1]
Rozloha3,27 km²
Katastrální územíHornice
Nadmořská výška443 m n. m.
PSČ675 32
Počet domů30 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Hornice
Hornice č. p. 22
675 32 Třebelovice
brezina@zsmb.cz
StarostaMgr. Miloš Březina
Oficiální web: www.hornice.cz
Hornice
Hornice
Další údaje
Kód obce590665
Kód části obce44750
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hornice (něm. Hornitz, dřívější názvy i Hořenice, in Horonycz, Horzenicz, Hornicze, Cžornitz[3]) jsou obcí ležící jihozápadně od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 443 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Moravské Budějovice. Žije zde 59[1] obyvatel. První zmínka o obci pochází z roku 1358.[3]

Sousedními obcemi sídla jsou Mladoňovice, Dešov, Třebelovice, Kdousov, Kostníky a Kojatice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Název vsi měl snad pocházet z domácké podoby jména Horomir nebo Horomysl, název je také vykládán jako název řeky (horní voda).[3] První zmínka o obci pochází z roku 1358, tvrz, která ve vsi měla později stát v tu dobu nebyla připomínána. V roce 1358 vesnice patřila Jindřichovi z Hornic a jeho manželce[4] nebo vladykům z Kostníků.[3] V roce 1407 byla vesnice prodána Heřmanovi z Lipnice, později pak přešla do majetku jeho dcery Markéty, která pak vesnici prodala v roce 1447 Mikulášovi Klouzalovi z Rynárce, ten vesnici vlastnil do roku 1464, kdy ji prodal Štěpánovi ze Slavíkovic. V roce 1515 pak koupil vesnici Adam z Bačkovic, ten ji získal od Filipa z Hornic.[4] Adam z Bačkovic pak předal majetek dceři Anně, která vlastnila i Polici s tvrzí a tento majetek prodala v roce 1528 Janovi z Tavíkovic. Od té doby byly Hornice spojeny s polickým panstvím,[3] v roce 1602 pak Dědice, Hornice, Bačkovice a Dešov patřily Ottovi Kotulínskému z Kotulína, ten je pak odkázal svému služebníku, ale vzhledem k tomu, že bylo dokázáno, že služebný Ottu Kotulínského zavraždil, tak pak jeho někdejší majetek připadl zemské komoře, která jej přidělila Benediktovi Palastimu z Kasejova a na Polici. Ale ten již v roce 1636 majetek ve vsi prodal Jakubovi Bechtoldovi z Uherčic.[5]

Odděleny byly až v roce 1838. V tomto roce je hrabě August Segur prodal Karlu Nimpschovi, ten zakoupil také Kojatice a Dědice a připojil tyto obce do panství v Nových Syrovicích. V roce 1850 pak po správních reformách byly začleněny pod obec Kojatice a spadaly pod okres Znojmo a od roku 1896 pak spadaly pod okres Moravské Budějovice.[3]

V roce 1911 byl ve vesnici založen spolek Omladina. Od roku 1919 pak byly Hornice opět samostatnou obcí. Roku 1921 pak byla ve vsi postavena kaplička.[3] V roce 1942 byl rekvírován pro válečné účely zvon z kapličky, ale v obci zůstalo srdce zvonu a tak místní kovář vytvořil z traverzy nouzový zvon, ten sloužil až do roku 1972, kdy byl zakoupen nový zvon.[6] V roce 1956 bylo ve vesnici založeno JZD, kdy pak v roce 1962 bylo začleněno do JZD Stráně v Kojaticích a následně pak bylo kojatické JZD začleněno v roce 1976 do JZD Dešov. V roce 1976 pak byly Hornice i Kojatice začleněny pod obec Dešov.[3] Hornice se pak oddělily a staly se samostatnou obcí v roce 1990.[5] V roce 2008 byl zakoupen do kaple nový zvon.[6]

Do roku 1849 patřily Hornice do novosyrovického panství, od roku 1850 patřily do okresu Znojmo, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1919 patřily Hornice pod Kojatice a mezi lety 1976 a 1990 byla obec začleněna pod Dešov, následně se obec osamostatnila.[7]

Vývoj počtu obyvatel Hornic[8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 156 158 148 145 139 158 168 119 120 120 114 84 80

Politika[editovat | editovat zdroj]

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Hornice
2006[9] 2010[10] 2013[11] 2017[12] 2021[13]
1. KDU-ČSL (27.65 %) ODS (27.27 %) KSČM (27.27 %) ODS (17.39 %) SPOLU (42.55 %)
2. KSČM (23.4 %) KSČM (22.72 %) KDU-ČSL (22.72 %) STAN (15.21 %) ANO (27.65 %)
3. ODS (21.27 %) TOP 09 (15.9 %) ČSSD (13.63 %) KSČM (15.21 %) SPD (8.51 %)
účast 80.33 % (49 z 61) 69.84 % (44 z 63) 66.67 % (44 z 66) 69.12 % (47 z 68) 81.03 % (47 z 58)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Hornice
2008[14] 2012[15] 2016[16] 2020[17]
1. ODS (35.89 %) STO (35.0 %) STO (35.0 %) ODS+STO (26.47 %)
2. KDU-ČSL (20.51 %) KSČM (20.0 %) KDU-ČSL (15.0 %) KDU-ČSL (23.52 %)
3. KSČM (17.94 %) KDU-ČSL (15.0 %) ČSSD (12.5 %) Pro TOP Vysočinu (11.76 %)
účast 64.52 % (40 z 62) 58.82 % (40 z 68) 57.97 % (40 z 69) 57.63 % (34 z 59)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (12 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (9 hlasů) a třetí místo obsadil Zuzana Roithová (6 hlasů). Volební účast byla 77.27 %, tj. 51 ze 66 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (26 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (24 hlasů). Volební účast byla 78.13 %, tj. 50 ze 64 oprávněných voličů.[18]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (21 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (17 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (8 hlasů). Volební účast byla 83.58 %, tj. 56 ze 67 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (28 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (28 hlasů). Volební účast byla 84.85 %, tj. 56 ze 66 oprávněných voličů.[19]

Zajímavosti a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Bývalá tvrz, která byla na zlaté cestě z Jemnice do Znojma
  • Kaple sv. Jana Nepomuckého, rozhodnutí o stavbě bylo vydáno v roce 1913, postavena měla být v nákladu kolem 5 tisíc korun v roce 1914, ale dostavena nebyla. Dokončena byla až mezi lety 1920 a 1921. V březnu roku 1942 byl rekvírován zvon z kaple, nouzový však místní občané pověsili hned v dubnu téhož roku. Ten visel v kapli až do roku 1972, kdy byl pořízen nový zvon, ten zvonil až do roku 2008. V ten rok proběhla rekonstrukce celé kaple a odlití nového zvonu.[20]
  • Boží muka na silnici z Hornic do Kojatic, opraveny v roce 2018[21]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. a b c d e f g h NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. 863 s. Dostupné online. ISBN 80-85048-75-2, ISBN 978-80-85048-75-9. OCLC 38974508 S. 570–573. 
  4. a b NOVOTNÁ, Iva. Vybraná opevněná sídla nižší šlechty na jihozápadní Moravě. Brno, 2007 [cit. 2019-12-29]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Bohuslav Klíma. s. 92–93. Dostupné online.
  5. a b O obci [online]. Hornice: Obec Hornice [cit. 2021-08-04]. Dostupné online. 
  6. a b Kaple sv. Jana Nepomuckého [online]. Hornice: Obec Hornice [cit. 2021-08-04]. Dostupné online. 
  7. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 87. 
  8. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587. 
  9. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  10. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  11. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  14. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  15. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  16. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  18. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  19. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  20. CHŇOUPEK, Petr. Magická místa třebíčska - kaple na klíč. Horácké noviny. 2021-11-25, roč. 32, čís. 47, s. 13. 
  21. Redakce. Krajinu zdobí opravená boží muka s netypickým obrazem. Třebíčský deník. 2018-11-15. Dostupné online [cit. 2018-11-16]. (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]