Přeskočit na obsah

Valdíkov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Valdíkov
Střed obce
Střed obce
Znak obce ValdíkovVlajka obce Valdíkov
ZnakVlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTřebíč
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°14′49″ s. š., 15°59′7″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel113 (2025)[1]
Rozloha5,84 km²[2]
Katastrální územíValdíkov
Nadmořská výška442 m n. m.
PSČ675 03
Počet domů46 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduValdíkov 38
675 03 Valdíkov
ou.valdikov@seznam.cz
StarostaPetr Zelníček
Oficiální webwww.valdikov.cz
Valdíkov
Valdíkov
Další údaje
Kód obce587699
Kód části obce101605
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Valdíkov (dříve Vladykov[4], německy Wladikau, Waldikau[5], starší názvy Aldicovici, Waldijkow, Waldikow[6]) je obec v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Leží asi 6 km severovýchodně od města Třebíče. Žije zde 113[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Smrk, Vladislav, Budišov, Nárameč, Kojatín a Trnava.

Název

[editovat | editovat zdroj]

Základem jména vesnice bylo osobní jméno Valdík, domácká podoba některého osobního jména obsahujícího -wald-, např. Oswald, Walter, Waldbert a podobně. Zdá se (z falza zakládací listiny třebíčského kláštera z přelomu 12. a 13. století), že za jméno vesnice zprvu sloužilo původní pojmenování jejích obyvatel Valdíkovici, které znamenalo "Valdíkovi lidé" (v listině zaznamenaný tvar Aldíkovici patrně vznikl mylným rozkladem v Aldíkovicích < Valdíkovicích). Změna přípony by nebyla ojedinělá (podobně Prostějov < Prostějovici, Holešov < Holešovici atd.). V některých novověkých písemných záznamech se vyskytuje také tvar Vladíkov.[7]

Geografie

[editovat | editovat zdroj]

Ze severu k jihu vede přes území obce silnice z Náramče do Hostákova, ze zastavěného území obce východně vede silnice do Smrku. Podél východní hranice území obce vede ze severu k jihu silnice z Budišova přes Kojatín do Smrku. Přes severní okraj území obce vede užitková silnice ze západu k východu přes osadu Doubrava a dále k osadě Spálený Dvůr. Ze zastavěného území obce východně vede užitková silnice ke křížku a dále do Náramče. Jižně ze spojky mezi Valdíkovem a Smrkem vede užitková silnice k Opatskému mlýnu a do chatové oblasti, severně pak vede užitková silnice k užitkové silnici vedoucí k ranči u Kojatína. Přes území obce vedou cyklostezky 5206, 5207, 5208 a přes severní okraj území obce i cyklostezka 5106.

Většina území obce je využívána zemědělsky, primárně západní část obce, severní část obce nedaleko osady Doubrava je také využívána zemědělsky, ale je zaplněna remízky. Jižně od osady Doubrava se však až k zastavěnému území obce nachází kompaktní les s názvem Doubrava. Lesy pak pokračují i dále na východní část území obce, kde se nachází velká lesní školka. Dále se pak nachází pokračování lesů směrem ke Kojatínu. Na jižním okraji území obce se nachází další izolovaný les. Lesy se nachází i v chatové oblasti u Opatského rybníka. Jižně od zastavěného území obce se nachází velká drůbežárna s fotovoltaickou elektrárnou. Na východním okraji území obce se nachází rozlehlá lesní školka.

Asi 10 km severozápadně od území obce pramení Mlýnský potok, ten přitéká ze severozápadního okraje území obce, následně tvoří rybník Podhájek, přes rybník se do Mlýnského potoka vlévá nepojmenovaný potok, který pramení na východním okraji území obce, protéká kolem osady Doubrava a následně tvoří rybníky Mrňák a Doubrava a pak vtéká do Mlýnského potoka. Mlýnský potok pak pokračuje dál jižně a tvoří rozlehlý Valdíkovský rybník, který obklopuje zastavěné území obce. Do něj se vlévá nepojmenovaný potok, který pramení východně od území obce a tvoří pak u hranice obce rybník Mrhovec a následně ústí do Valdíkovského rybníka. Z Valdíkovského rybníka vytéká Mlýnský potok a následně tvoří další rozlehlý Opatský rybník. Mlýnský potok pak teče dál na jih údolím s chatovou oblastí a asi po 5 km ústí u Vladislavi do Jihlavy. Do rybníka Doubrava ústí několik nepojmenovaných potoků, které odvoďnují les Doubrava. Na okraji lesní školky se nachází další prameniště, z kterého vytéká nepojmenovaný přítok Mlýnského potoka.

Nadmořská výška obce se pohybuje okolo 450–485 metry nad mořem, nejvyšší bod je na západním okraji území obce, zbytek území se nachází většinou kolem 450 metry nad mořem.

Zastavěné území obce se nachází přibližně uprostřed území obce, o několik set metrů jižně se nachází drůbežárna, u Opatského rybníka se nachází chatová oblast, kde jsou chaty různě rozložené po blízkých lesích. V údolí Mlýnského potoka se nachází další chatová oblast. Na severním okraji území obce se nachází osada Doubrava.

Východní část území obce se nachází v Přírodním parku Třebíčsko.[8]

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Opatský mlýn
Doubrava

První písemná zmínka o obci se objevily již v roce 1101 v zakládacích listinách třebíčského kláštera (Valdíkov je jmenován jako Aldikovici). Později, v roce 1104 byla uvedena rovněž osada pojmenována jako Dobrutoys či Dobrutowicz, což měla být nejsevernější část území třebíčského kláštera. Po roce 1115 je opět zmíněna osada Dobrutowicz v Kosmově kronice české a to jako vypořádání s místem dnešní osady Doubrava. Později Valdíkov patřil v roce 1399 Anně z Valdíkova, od roku 1418 patřil Zbyňkovi z Tikovic. V roce 1436 se stali majiteli obce opět páni z Valdíkova. V roce 1556 byly v obci tři velké rolnické farmy, snad patřil pod Hostákov a spolu s ním po oddělení z klášterního majetku patřil Valdíkov pod Třebíč, po bitvě na Bílé Hoře získal vesnici rod Valdštejnů, ti zůstali majiteli obce až do roku 1948.[9]

V roce 1850 žilo ve Valdíkově 107 obyvatel, v roce 1890 pak 141 obyvatel. V roce 1874 byla ve vsi postavena kaple Nejsvětější Trojice a v roce 1920 pomník padlých v první světové válce. Po roce 1992, kdy se obec osamostatnila, byla postavena budova obecního úřadu, knihovna a hasičská zbrojnice. Bylo také postaveno nové veřejné osvětlení, v obci byl rozveden telefon a byly asfaltovány silnice ve vsi. V roce 1995 byl připraven územní plán obce.[10]

Od roku 1850 do roku 1867 byl Valdíkov územím Vladislavi, územím Hostákova v letech 1867–1901. K obci také patří Opatský mlýn a osada Doubrava, na jejímž místě stávala ve středověku stejnojmenná vesnice, která zanikla.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[11][12]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 110 124 141 152 185 177 167 154 185 107 82 83 102 95 110
Počet domů 18 18 18 19 21 21 23 30 31 29 24 39 40 41 46

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1849 patřil Valdíkov do třebíčského panství, od roku 1850 patřil do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1901 patřil Valdíkov pod Hostákov a mezi lety 1960 a 1991 byla obec začleněna pod Nárameč, následně se obec osamostatnila.[13][14]

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 27. června 2001.[15]

Politika

[editovat | editovat zdroj]

Volby do Poslanecké sněmovny

[editovat | editovat zdroj]
Volby do PSP ČR v obci Valdíkov
1. 2. 3. účast
2002[volby 1] ČSSD (48,93 %) KSČM (23,4 %) Koalice KDU-ČSL, US-DEU (19,14 %) 61,84 % (47 z 76)
2006[volby 2] ČSSD (33,96 %) KSČM (18,86 %) ODS (15,09 %) 69,74 % (53 z 76)
2010[volby 3] ČSSD (22,64 %) SPOZ (20,75 %) TOP 09 (16,98 %) 62,07 % (54 z 87)
2013[volby 4] ČSSD (39,21 %) KSČM (19,6 %) KDU-ČSL (13,72 %) 56,67 % (51 z 90)
2017[volby 5] ANO (24,52 %) ČSSD (16,98 %) STAN (13,2 %) 61,36 % (54 z 88)
2021[volby 6] ANO (30 %) SPOLU (22 %) Piráti+STAN (16 %) 62,5 % (50 z 80)
2025[volby 7] ANO (51,38 %) SPOLU (12,5 %) AUTO (9,72 %) 80,43 % (74 z 92)

Volby do krajského zastupitelstva

[editovat | editovat zdroj]
Volby do krajského zastupitelstva v obci Valdíkov
1. 2. 3. účast
2000[volby 8] SNK (29,16 %) KSČM (29,16 %) 4KOALICE (16,66 %) 32,06 % (25 z 78)
2004[volby 9] KSČM (26,47 %) ČSSD (20,58 %) SNK (14,7 %) 44,73 % (34 z 76)
2008[volby 10] ČSSD (42 %) SNK ED (14 %) ODS (12 %) 61,73 % (50 z 81)
2012[volby 11] ČSSD (32,35 %) Pro Vysočinu (20,58 %) KSČM (14,7 %) 39,08 % (34 z 87)
2016[volby 12] ČSSD (35,71 %) KDU-ČSL (17,85 %) STAN+SNK ED (14,28 %) 30,77 % (28 z 91)
2020[volby 13] ANO (32,25 %) STAN+SNK ED (19,35 %) ODS+STO (12,9 %) 34,83 % (31 z 89)
2024[volby 14] ANO (45,45 %) ODS+TOP 09+STO (15,15 %) SPD+Trikolora+PRO (12,12 %) 37,93 % (33 z 87)

Prezidentské volby

[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Jan Fischer (23 hlasů), druhé místo obsadil Miloš Zeman (20 hlasů) a třetí místo obsadil Vladimír Franz (6 hlasů). Volební účast byla 71,11 %, tj. 64 ze 90 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (44 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (18 hlasů). Volební účast byla 69,66 %, tj. 62 ze 89 oprávněných voličů.[volby 15]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (21 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (16 hlasů) a třetí místo obsadil Michal Horáček (13 hlasů). Volební účast byla 69,88 %, tj. 58 ze 83 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (38 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (25 hlasů). Volební účast byla 76,83 %, tj. 63 ze 82 oprávněných voličů.[volby 16]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (34 hlasů), druhé místo obsadila Danuše Nerudová (21 hlasů) a třetí místo obsadil Petr Pavel (12 hlasů). Volební účast byla 85,23 %, tj. 75 ze 88 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (37 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (33 hlasů). Volební účast byla 78,65 %, tj. 70 ze 89 oprávněných voličů.[volby 17]

Zajímavosti a pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Kaplička z roku 1874[10]
  • Památník obětem první světové války z roku 1920[10]
  • Cihelna uváděná v letech 1924–1930

Osobnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Stanislav Němec (1897–1945), legionář, policejní kapitán
  • Antonín Trávníček (1892–1968), kněz ve Vladislavi

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2021-11-14]. Dostupné online.
  5. ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 85.
  6. ↑ MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 33–34. Dostupné online.
  7. ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 656.
  8. ↑ Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 28. 9. 2025
  9. ↑ DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Třebický okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1907. 449 s. S. 424–426.
  10. 1 2 3 editor stránek. Vladíkov [online]. Valdíkov: Obec Valdíkov, 2020-02-10 [cit. 2022-04-06]. Dostupné online.
  11. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  12. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  13. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 328.
  14. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 601.
  15. ↑ Udělené symboly – Valdíkov [online]. 2001-06-27 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.

Reference sekce politika

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2002 [online]. ČSÚ [cit. 2025-12-12]. Dostupné online.
  2. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2025-12-12]. Dostupné online.
  3. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2025-12-12]. Dostupné online.
  4. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2025-12-12]. Dostupné online.
  5. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2025-12-12]. Dostupné online.
  6. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2025-12-12]. Dostupné online.
  7. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2025 [online]. ČSÚ [cit. 2025-12-12]. Dostupné online.
  8. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2025-12-12]. Dostupné online.
  9. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2025-12-12]. Dostupné online.
  10. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2025-12-12]. Dostupné online.
  11. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2025-12-12]. Dostupné online.
  12. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2025-12-12]. Dostupné online.
  13. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2025-12-12]. Dostupné online.
  14. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2025-12-12]. Dostupné online.
  15. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
  16. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
  17. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Valdíkov&oldid=25744671“