Naloučany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Naloučany
Naloučany, v pozadí s kostelem sv. Jakuba Staršího
Naloučany, v pozadí s kostelem sv. Jakuba Staršího
Znak obce NaloučanyVlajka obce Naloučany
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 550779
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíNáměšť nad Oslavou
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel162 (2022)[1]
Rozloha5,41 km²
Katastrální územíNaloučany
Nadmořská výška368 m n. m.
PSČ675 71
Počet domů75 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduNaloučany 29
67571 Náměšť nad Oslavou
naloucany@naloucany.cz
StarostaAntonín Havlíček
Oficiální web: www.naloucany.cz
Naloučany
Naloučany
Další údaje
Kód obce550779
Kód části obce101460
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Naloučany (německy Nalouczan, Nalautschan[3]) se nachází v okrese TřebíčKraji Vysočina. Žije zde 162[1] obyvatel. Mezi obcí Naloučany a sousední obcí Ocmanice protéká řeka Oslava.

Sousedními obcemi sídla jsou Ocmanice, Čikov, Náměšť nad Oslavou, Jasenice, Pucov a Zahrádka.

Název[editovat | editovat zdroj]

Na vesnici bylo přeneseno původní označení jejích obyvatel Nalúčané - "lidé žijící na louce".[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1238, kdy je zmíněna v majetku kláštera Porta coeli.[5] V době husitských válek klášter již obec nevlastnil, protože roku 1437 je již uváděna jako součástí náměšťského panství. V roku 1437 je také poprvé uváděn kostel sv. Jakuba ve vsi.[6]

V tu dobu bylo náměšťské panství prodáno Mstějovi ze Švamberka i s Naloučany. Po mnoha letech sporů v roce 1481 pak byli majiteli panství páni z Lomnice a v roce 1567 zdědil panství Jan st. ze Žerotína. Roku 1628 pak koupil panství Albrecht z Valdštejna, který je koupil pro Jana Baptistu z Verdenberka. V roce 1743 pak od Verdenberků koupili panství manželé Kufštejnští, ale hned roku 1752 pak zakoupili panství Haugvicové, kteří je vlastnili až do správních reforem.[7]

V roce 1862 byla založená škola, která pak byla v roce 1900 změněna v jednotřídní, v roce 1907 pak byl otevřen lom na vápenec nedaleko vesnice. V roce 1924 byl založen v obci Sokol.[6]

Do roku 1849 patřily Naloučany do náměšťského panství, od roku 1850 patřily do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč, mezi lety 1949–1960 do okresu Velká Bíteš a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1872 patřily Naloučany pod Náměšť nad Oslavou a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna opět pod Náměšť nad Oslavou, následně se obec osamostatnila.[8]

Vývoj počtu obyvatel Naloučan[9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 357 339 352 337 320 346 294 248 240 237 169 134 133 166

Politika[editovat | editovat zdroj]

V letech 2006–2010 působil jako starosta František Netrda, od roku 2010 tuto funkci zastává Antonín Havlíček.

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Naloučany
2006[10] 2010[11] 2013[12] 2017[13] 2021[14]
1. ČSSD (45.16 %) ČSSD (39.36 %) ČSSD (32.6 %) ANO (31.57 %) ANO (28.42 %)
2. ODS (16.12 %) TOP 09 (10.63 %) ANO 2011 (16.3 %) ČSSD (12.63 %) SPOLU (14.73 %)
3. KSČM (16.12 %) KDU-ČSL (10.63 %) KSČM (15.21 %) SPD (9.47 %) Piráti+STAN (12.63 %)
účast 73.81 % (93 z 126) 68.12 % (94 z 138) 70.45 % (93 z 132) 71.97 % (95 z 132) 70.37 % (95 z 135)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Naloučany
2008[15] 2012[16] 2016[17] 2020[18]
1. ČSSD (50.0 %) ČSSD (29.03 %) ČSSD (18.51 %) MZH (26.31 %)
2. ODS (17.64 %) KSČM (27.41 %) ANO 2011 (16.66 %) ANO (14.03 %)
3. KSČM (8.82 %) Pro Vysočinu (16.12 %) KSČM (16.66 %) ČSSD (12.28 %)
účast 52.71 % (68 z 129) 48.85 % (64 z 131) 41.54 % (54 z 130) 41.61 % (57 z 137)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (44 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (24 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (16 hlasů). Volební účast byla 81.54 %, tj. 106 ze 130 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (74 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (20 hlasů). Volební účast byla 72.52 %, tj. 95 ze 131 oprávněných voličů.[19]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (57 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (24 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (8 hlasů). Volební účast byla 77.27 %, tj. 102 ze 132 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (70 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (36 hlasů). Volební účast byla 80.30 %, tj. 106 ze 132 oprávněných voličů.[20]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. a b BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 102–103. 
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 116.
  5. FRIEDRICH, Gustav. Codex diplomaticus et epistolarius regni Bohemiae III/1. Praha: [s.n.], 1942. 242 s. Kapitola 180, s. 223–225.. 
  6. a b Historie obce [online]. Naloučany: Obec Naloučany, 2009-11-04 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  7. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 332 s. S. 70–99. 
  8. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 194. 
  9. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591. 
  10. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  11. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  15. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  16. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  18. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  19. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  20. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]