Nimpšov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nimpšov
Centrum Nimpšova
Centrum Nimpšova
Znak obce NimpšovVlajka obce Nimpšov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecMoravské Budějovice
Obec s rozšířenou působnostíMoravské Budějovice
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel53 (2023)[1]
Rozloha0,98 km²[2]
Katastrální územíNimpšov
Nadmořská výška460 m n. m.
PSČ675 41
Počet domů49 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduNimpšov 36
675 41 Nové Syrovice
obec.nimpsov@iex.cz
StarostaTomáš Vrána
Oficiální web: www.nimpsov.cz
Nimpšov
Nimpšov
Další údaje
Kód obce591238
Kód části obce104612
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Nimpšov (dříve též Nimptschdorf, Nimpčov, Němčí, Nimšák[4]) se nachází v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Žije zde 53[1] obyvatel.

Vesnice se nachází 6 km jihozápadně od Moravských Budějovic, severně od obce protéká Syrovický potok a prochází tam silnice z Dědic do Nových Syrovic.[4]

Sousedními obcemi sídla jsou Dědice, Kojatice a Nové Syrovice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Již v roce 1610 sídlil v nedaleké samotě Spetice Mikuláš Kořenský z Terešova. Ale první písemná zmínka o obci pochází z roku 1785, kdy poblíž opuštěného panského dvora u Nových Syrovic založil hrabě Jan Nimptsch vesnici Nimptschdorf, později počeštěnou na Nimpšov.[4] V roce 1786 hrabě Nimptsch zakoupil od pánů z Ostašova i blízké Nové Syrovice a Nimpšov se stal součástí novosyrovického panství, Nimptschové vlastnili panství až do roku 1916.[5]

V roce 1924 vznikl ve vsi spolek Domovina a v roce 1930 byla vesnice elektrifikována. Po skončení druhé světové války bylo v roce 1950 založeno v Nimpšově JZD, to však bylo již roku 1956 zrušeno a jeho majetky v roce 1959 převzaly statky v Jaroměřicích nad Rokytnou.[4]

Do roku 1849 patřil Nimpšov do novosyrovického panství, od roku 1850 patřil do okresu Znojmo, pak od roku 1896 do okresu okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 patřil Nimpšov pod Nové Syrovice, následně se obec osamostatnila.[6] V roce 1870 se stala součástí Nimpšova i samota Spetice.[4]

Vývoj počtu obyvatel Nimpšova[7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 239 247 307 297 282 266 229 146 149 126 105 91 72

Znak[editovat | editovat zdroj]

Dne 25. dubna 2018 bylo schváleno usnesením výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu udělení znaku a vlajky obce.[8] Znak je horizontálně rozdělený se stříbrnou horní polovinou a červenou spodní, zobrazuje černého jednorožce v horním stříbrném poli a z dolního okraje znaku vyrůstá obilný snop, což odkazuje na historickou pečeť obce. Erb vychází z původního rodového erbu rodu Niptschů, který vlastnil původní panství Nové Syrovice.[9]

Politika[editovat | editovat zdroj]

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Nimpšov
2006[10] 2010[11] 2013[12] 2017[13] 2021[14]
1. ČSSD (40.9 %) KSČM (37.25 %) KSČM (50.0 %) KSČM (41.02 %) ANO (40.0 %)
2. KSČM (31.81 %) ČSSD (29.41 %) ČSSD (19.04 %) ANO (23.07 %) KSČM (20.0 %)
3. KDU-ČSL (13.63 %) TOP 09 (9.8 %) KDU-ČSL (14.28 %) KDU-ČSL (10.25 %) SPD (15.0 %)
účast 72.13 % (44 z 61) 78.46 % (51 z 65) 76.36 % (42 z 55) 66.10 % (39 z 59) 71.93 % (41 z 57)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Nimpšov
2008[15] 2012[16] 2016[17] 2020[18]
1. ČSSD (45.0 %) KSČM (51.61 %) ANO 2011 (38.09 %) ANO (35.0 %)
2. KSČM (35.0 %) KDU-ČSL (29.03 %) KSČM (28.57 %) KSČM (20.0 %)
3. KDU-ČSL (7.5 %) ČSSD (9.67 %) ČSSD (9.52 %) KDU-ČSL (15.0 %)
účast 65.57 % (40 z 61) 59.62 % (31 z 52) 40.74 % (21 z 54) 37.04 % (20 z 54)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (19 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (6 hlasů) a třetí místo obsadil Taťana Fischerová (4 hlasů). Volební účast byla 74.00 %, tj. 37 ze 50 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (34 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (4 hlasů). Volební účast byla 77.55 %, tj. 38 ze 49 oprávněných voličů.[19]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (26 hlasů), druhé místo obsadil Michal Horáček (4 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (4 hlasů). Volební účast byla 74.07 %, tj. 40 ze 54 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (33 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (9 hlasů). Volební účast byla 77.78 %, tj. 42 ze 54 oprávněných voličů.[20]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (20 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (10 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (6 hlasů). Volební účast byla 74.55 %, tj. 41 ze 55 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (25 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (15 hlasů). Volební účast byla 75.93 %, tj. 41 ze 54 oprávněných voličů.[21]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. a b c d e NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1. vyd. Brno: Muzejní spolek v Brně, 1997. 863 s. S. 638–639. 
  5. NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1. vyd. Brno: Muzejní spolek v Brně, 1997. 863 s. S. 639–644. 
  6. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 283. 
  7. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591. 
  8. Usnesení č. 42, Usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu z 6. schůze ze dne 25. dubna 2018 k návrhu na udělení znaků a vlajek. [cit. 2018-05-12]. Dostupné online.
  9. JAKUBCOVÁ, Hana; Redakce. Nový znak obce vychází z erbu slezského rodu Nimpschů. Třebíčský deník. 2018-05-11. Dostupné online [cit. 2018-05-12]. 
  10. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  11. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  15. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  16. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  18. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  19. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  20. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  21. Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]