Meziříčko (okres Třebíč)
| Meziříčko | |
|---|---|
 Centrum obce s kaplí | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Moravské Budějovice |
| Obec s rozšířenou působností | Moravské Budějovice (správní obvod) |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°6′34″ s. š., 15°39′37″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 82 (2023)[1] |
| Rozloha | 4,98 km²[2] |
| Katastrální území | Meziříčko u Moravských Budějovic |
| Nadmořská výška | 540 m n. m. |
| PSČ | 675 26 |
| Počet domů | 43 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Meziříčko 5 675 26 Želetava obecmeziricko@centrum.cz |
| Starostka | Alena Pelánová |
| Oficiální web: www | |
  Meziříčko | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 591149 |
| Kód části obce | 93769 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Meziříčko (dříve též Mezirecz, Messeritschko, Neu Mezericzko, Meseritzko, Neu Meseritschko, Nowe Mezeřjčko, Mezeritschko, Nové Meziříčko[4])se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 82[1] obyvatel.
Meziříčko se nachází 12,5 km severozápadně od Moravských Budějovic, protéká jí Šašovický potok a prochází jí silnice z Krasonic do Domamili.[4]
Sousedními obcemi sídla jsou Jindřichovice, Krasonice, Štěpkov, Želetava, Domamil a Radkovice u Budče.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o Meziříčku pochází z roku 1316,[5] v roce 1481 byl majitelem Meziříčka, Budče a Bítovánek Bohuslav Bořita z Budče, následně nadále patřila ves Bořitům z Budče, v roce 1619 ji zakoupil Ladislav Šlejnic ze Šlejnic, jemu synovi pak byl po stavovském povstání majetek zkonfiskován a následně pak získal Meziříčko a okolí Hanibal ze Schaumburku. V roce 1667 byla vesnice prodána Jindřichovi Slavíkovci ze Slavíkovic a roku 1671 Schneidenau, od roku 1693 Moschowitz a od roku 1698 do roku 1707 patřily Říkobským z Dobršic, které pak vesnici prodali a stala se součástí teleckého panství.[4]
V tu dobu vlastnil Telč František Antonín z Lichtenštejna, následně pak byla majitelkou Telče jeho manželka a následně Alois Podstatský, který se od roku 1796 uváděl jako z Lichtenštejna a na Telči. následně pak byl majitelem teleckého panství i Leopold II. Lichtenštejnský.[6]
Roku 1894 byla dokončena silnice z Krasonic do Domamile, v roce 1907 pak byla postavena silnice z Meziříčka do Šašovic. Roku 1908 byl také v obci založen sbor dobrovolných hasičů. Po začátku první světové války odešlo osm občanů Meziříčka do války.[5] V roce 1939 byla vesnice elektrifikována.[4]
V roce 1948 byl do vesnice zaveden telefon a roku 1959 byl v obci rozveden obecní rozhlas.[5] V roce 1957 bylo v obci založeno JZD, roku 1973 bylo sloučeno s JZD Mír v Želetavě. Po druhé světové válce byl ve vsi postaven kulturní dům a hasičská zbrojnice.[4]
V roce 1997 byly telefonní přípojky rozvedeny do všech domů, roku 1998 byla také vesnice plynofikována. Roku 2010 byl v obci rozveden bezdrátový obecní rozhlas a také nově opraveno veřejné osvětlení, v témže roce také byla rekonstruována náves.[5]
Do roku 1849 patřilo Meziříčko do želetavského panství, od roku 1850 patřilo do okresu Znojmo, od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1869 patřilo Meziříčko pod Domamil a mezi lety 1976 a 1990 byla obec začleněna pod Želetavu, následně se obec osamostatnila.[7]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 242 | 240 | 237 | 239 | 218 | 245 | 224 | 161 | 151 | 131 | 118 | 111 | 99 |
Politika[editovat | editovat zdroj]
Po volbách v roce 2014 se starostou do března 2015 nikdo nestal a úřadujícím starostou tak byl stále Miroslav Pátek.[9] Po komunálních volbách v roce 2018 se stala starostkou Alena Pelánová.
Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]
| 2006[10] | 2010[11] | 2013[12] | 2017[13] | 2021[14] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (37.73 %) | KSČM (28.0 %) | KSČM (28.2 %) | KSČM (30.0 %) | ANO (36.95 %) |
| 2. | KSČM (26.41 %) | ČSSD (14.0 %) | ČSSD (20.51 %) | ANO (20.0 %) | Piráti+STAN (15.21 %) |
| 3. | KDU-ČSL (11.32 %) | TOP 09 (14.0 %) | Úsvit (17.94 %) | ČSSD (13.33 %) | SPD (13.04 %) |
| účast | 71.62 % (53 z 74) | 66.67 % (50 z 75) | 54.79 % (40 z 73) | 40.00 % (30 z 75) | 64.79 % (46 z 71) |
Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]
| 2008[15] | 2012[16] | 2016[17] | 2020[18] | |
|---|---|---|---|---|
| 1. | KSČM (31.57 %) | KSČM (30.0 %) | KSČM (41.66 %) | ANO (31.25 %) |
| 2. | ČSSD (21.05 %) | ČSSD (16.66 %) | STO (16.66 %) | Piráti (21.87 %) |
| 3. | DOHODA pro Vysočinu (15.78 %) | KDU-ČSL (13.33 %) | ANO 2011 (16.66 %) | ČSSD (15.62 %) |
| účast | 52.05 % (38 z 73) | 41.89 % (31 z 74) | 34.72 % (25 z 72) | 42.67 % (32 z 75) |
Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (19 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (6 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (5 hlasů). Volební účast byla 55.41 %, tj. 41 ze 74 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (35 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (12 hlasů). Volební účast byla 63.51 %, tj. 47 ze 74 oprávněných voličů.[19]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (20 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (11 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (5 hlasů). Volební účast byla 56.16 %, tj. 41 ze 73 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (28 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (14 hlasů). Volební účast byla 59.15 %, tj. 42 ze 71 oprávněných voličů.[20]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadila Danuše Nerudová (17 hlasů), druhé místo obsadil Andrej Babiš (15 hlasů) a třetí místo obsadil Petr Pavel (11 hlasů). Volební účast byla 73.61 %, tj. 53 ze 72 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (27 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (25 hlasů). Volební účast byla 71.23 %, tj. 52 ze 73 oprávněných voličů.[21]
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Miroslav Skalický (* 1952), hudebník a básník
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b c d e NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1.. vyd. Brno: Muzejní spolek v Brně, 1997. 863 s. S. 636–638.
- ↑ a b c d Historie [online]. Meziříčko: Obec Meziříčko [cit. 2021-08-07]. Dostupné online.
- ↑ TIRAY, Jan. Vlastivěda moravská - Telecký okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1913. 448 s. S. 116–120.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 180.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589.
- ↑ ČERNÝ, Kamil. Meziříčko je na mrtvém bodě. Zastupitelé už spolu nemluví [online]. Třebíčský deník, 2015-02-26 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Meziříčko na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Meziříčko v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Meziříčko v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
