Studenec (okres Třebíč)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Studenec
škola ve Studenci
škola ve Studenci
Znak obce StudenecVlajka obce Studenec
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 591769
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíNáměšť nad Oslavou
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel601 (2022)[1]
Rozloha12,61 km²
Katastrální územíStudenec u Třebíče
Nadmořská výška446 m n. m.
PSČ675 02
Počet domů213 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduStudenec č. p. 160
675 02 Koněšín
info@obecstudenec.cz
StarostaJiří Tomešek
Oficiální web: www.obecstudenec.cz
Studenec
Studenec
Další údaje
Kód obce591769
Kód části obce158291
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Studenec (německy Studenetz, Studnitz[3], starší názvy Studenecz, Studenetz, Studeneitz[4], nářečně do Studenca, ve Studencu) je obec ležící východně od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 446 metrů nad mořem. Žije zde 601[1] obyvatel. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Náměšť nad Oslavou. Studenec sousedí svými katastrálními hranicemi s obcemi Pyšel, Pozďatín, Smrk, Koněšín, Kozlany, Třesov, Okarec a Častotice. K obci náleží i tři kilometry vzdálené důležité nádraží na železniční trati Brno–Jihlava, odkud odbočuje trať do Velkého Meziříčí a Křižanova.[3] K nádraží přiléhá několik obytných domů s hospodou, zemědělské a průmyslové objekty a benzínová stanice. Lokalita je administrativně evidována jako ZSJ U Nádraží. Nedaleko se nachází také pobočka Ústavu biologie obratlovců AV ČR se sídlem v Brně.

Součástí obce je dále i osada Zelená Hospoda přiléhající k silnici I/23, kde je evidováno 7 adres. V osadě se od hlavní silnice odpojuje jižním směrem komunikace do obce a severně vedlejší silnice k místnímu vlakovému nádraží.

Obec Studenec v roce 2007 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění zlatá stuha, tj. vítěz, který postoupil do celostátního kola a obec se stala Vesnicí Vysočiny.[5]

Sousedními obcemi sídla jsou Smrk, Třesov, Koněšín, Pyšel, Pozďatín, Okarec, Kozlany a Zahrádka.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o obci se nachází v zakládací listině třebíčského kláštera a pochází z roku 1104. V roce 1366 získali dvůr ve Studenci Ješek ze Svojanova, v roce 1459 patřil Studenec Bohuši z Lomnice a ze Semtic, ale byla obviněna Markvartem z Lomnice že by mu měla vesnici předat. Následně spory pokračovaly mezi Markvartem a Jaroslavem z Lomnice, v roce 1466 byl nalezen list, který svědčil o tom, že majitelem by měl být Markvart z Lomnice. Po té, co získali Šternberkové třebíčský klášter, tak obsadili Studenec Zdeněk ze Šternberka a posléze i Jaroslav ze Šternberka. Pánové z Lomnice pak obvinili Šternberky, že jim neprávem drží vesnici. Vilém z Pernštejna pak získal v roce 1481 třebíčské panství a vyplatil vesnice v panství, mezi nimi i Studenec, také u Studence pak založil rybník.[6] Roku 1468 nedaleko studence tábořily vojska Jiřího z Poděbrad, kteří se posléze vydali na obranu Třebíče a vysvobození Viktorína z Poděbrad při bitvě o Třebíč.[7]

V roce 1556 Ferdinand I. dal dědičně Vratislavovi z Pernštejna a ten obratem prodal vesnice u náměšťského panství Oldřichovi z Lomnice a na Náměšti.[6] V roce 1567 pak obec patřila pod majetky Žerotínů. Po bitvě na Bílé hoře byly majetky Žerotínů konfiskovány a Studenec získali páni z Verdenberka, jim patřila obec až do roku 1733, pak náměšťská větev rodu vymřela a náměšťské panství i s obcí patřilo pánům z Enkenvoirtu, ti prodali panství v roce 1752 hraběti Bedřichu Vilémovi Haugwitzovi.[4] Haugwitzové byli majiteli náměšťského panství a s tím i vesnice až do roku 1945.[7]

V roce 1821 proběhla ve vsi robotní vzpoura, kdy byl do vsi povolán komisař s vojskem, který měl potlačit robotní vzpouru. Někteří robotníci posléze byli potrestáni ranami a vojska zůstala ve vsi i nadále. Roku 1842 shořela téměř celá vesnice.[7]

Od roku 1808 se vyučovalo v domě čp. 19, roku 1832 byla postavena školní budova (nynější kaple svatého Václava). V roce 1881 byla škola rozšířena na trojtřídní a byly také rozšířeny byty, v roce 1886 pak byla škola opět dvoutřídní. Nová školní budova byla postavena mezi lety 1930 a 1932, byla trojtřídní s učitelským a ředitelským bytem. V roce 1945 se učilo v dvojtřídce a ve školní budově začala působit i mateřská škola. Škola byla v letech 1974 a 1982 rekonstruována, v roce 1999 byla škola rozšířena na čtyřtřídní školu a mateřská škola byla oddělena.[8]

Před první světovou válkou byla postavena silnice ke studeneckému nádraží. V roce 1920 byl ve vsi odhalen památník obětem první světové války, celkem padlo 22 občanů obce, v druhé světové válce padlo 5 občanů a jejich jména byla na pomník doplněna. Po první světové válce pak byly postaveny i silnice do Okarce a Třesova. V roce 1934 pak byl vybudován rybník Studený, v roce 1950 pak bylo vybudována koupaliště. V roce 1969 byla vesnice kanalizována a roku 1993 plynofikována.[7]

V obci byl založen v roce 1906 hasičský spolek, v roce 1911 Národní jednota, v roce 1921 Sokol a v roce 1923 Domovina.[3] V roce 1989 ve vsi byla založena společnost a odchovna slepic s názvem Dominant CZ.

Od roku 2017 do roku 2019 proběhla rekonstrukce osmdesát let staré budovy školy. Byl rekonstruován interiér i exteriér budovy.[9] V roce 2020 byl rekonstruován rybník Studený.[10] V roce 2021 byla také rekonstruována náves, bylo nově vybudováno stanoviště autobusů a provedena výsadba stromů.[11]

Do roku 2014 zastával funkci starosty Josef Zahradníček, od roku 2014 vykonává funkci starosty Jiří Tomešek.

Do roku 1849 patřil Studenec do náměšťského panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč.[12] Součástí obce byla do roku 1919 obec Okarec.

Vývoj počtu obyvatel Studence[13]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2008 2017
Počet obyvatel 444 486 560 613 583 535 660 600 643 651 582 570 556 547 574

Politika[editovat | editovat zdroj]

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Studenec
2006[14] 2010[15] 2013[16] 2017[17] 2021[18]
1. ČSSD (25.66 %) KSČM (22.75 %) KSČM (26.16 %) ANO (25.0 %) SPOLU (23.12 %)
2. KSČM (25.0 %) ČSSD (20.34 %) ČSSD (19.71 %) KSČM (22.14 %) ANO (22.25 %)
3. ODS (20.66 %) VV (14.13 %) KDU-ČSL (16.84 %) SPD (12.5 %) KSČM (14.45 %)
účast 67.11 % (300 z 447) 64.59 % (290 z 449) 59.96 % (280 z 467) 61.09 % (280 z 460) 74.41 % (346 z 465)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Studenec
2008[19] 2012[20] 2016[21] 2020[22]
1. ČSSD (34.49 %) KSČM (36.5 %) KSČM (35.35 %) ANO (16.95 %)
2. KSČM (31.87 %) ČSSD (24.5 %) ČSSD (16.02 %) KSČM (16.95 %)
3. KDU-ČSL (10.48 %) KDU-ČSL (9.0 %) ANO 2011 (14.36 %) Piráti (15.2 %)
účast 51.69 % (230 z 445) 49.79 % (236 z 474) 40.13 % (187 z 466) 39.07 % (177 z 453)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (79 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (58 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (45 hlasů). Volební účast byla 60.13 %, tj. 285 ze 474 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (245 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (86 hlasů). Volební účast byla 70.46 %, tj. 334 ze 474 oprávněných voličů.[23]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (142 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (80 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (35 hlasů). Volební účast byla 68.40 %, tj. 316 ze 462 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (192 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (136 hlasů). Volební účast byla 70.97 %, tj. 330 ze 465 oprávněných voličů.[24]

Zajímavosti a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • pomník osvoboditelům z roku 1920, na němž jsou reliéfy T. G. Masaryka, Edvarda Beneše a J. V. Stalina[25][26]
  • detašované pracoviště Oddělení biologie obratlovců Akademie věd České republiky
  • kaple sv. Václava – v roce 1832 byla postavena jako škola, již tehdy i se zvonicí, do roku 1933 sloužila jako škola a v témže roce získal budovu Farní úřad v Koněšíně a v roce 1936 byla budova přestavěna na Orlovnu. Mezi lety 1954 a 1986 budova fungovala jako prodejna smíšeného zboží a až v roce 1989 budovu opět získala farnost a stal se z ní tzv. katolický dům. Na počátku 90. let 20. století byly vybourány výlohy obchodu a usazena okna a byla upravena fasáda a v roce 2005 byla budova přestavěna a získala tak současnou podobu. Kaple svatého Václava byla 2. října 2005 vysvěcena.[27][26]
  • kaplička, byla postavena mezi lety 1914-1918, opravena byla v letech 1987 a 2009[26]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Kultura a sport[editovat | editovat zdroj]

  • 2 travnatá fotbalová hřiště + minihřiště s umělým povrchem + tenisový kurt
  • fotbalové oddíly: muži „A“ (I.B třída), ženy, starší páni (Wiagra Studenec)
  • sokolovna (+ přilehlý venkovní areál s tanečním parketem, taneční zábavy)

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. a b c BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 109. 
  4. a b MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 31. Dostupné online.
  5. Kraj Vysočina. Kraj Vysočina - přehled oceněných obcí [online]. Kraj Vysočina, 2014-07-01 [cit. 2016-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-18. 
  6. a b DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 342 s. S. 308–312. 
  7. a b c d Historie obce [online]. Studenec: Obec Studenec [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  8. Školství [online]. Studenec: Obec Studenec [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  9. ČERNÝ, Kamil. Studenec nechá opravit školu. Pracovat se bude po tři roky. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-05-23 [cit. 2017-05-28]. Dostupné online. 
  10. JAKUBCOVÁ, Hana. Prevence před záplavami: rybník ve Studenci potřebuje zpevnit hráz. Třebíčský deník. 2020-06-29. Dostupné online [cit. 2020-06-30]. 
  11. CHROMÁ, Martina. Náves ve Studenci se vyloupla do nové krásy. Horácké noviny. 2021-12-02, roč. XXXII, čís. 48, s. 5. 
  12. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 295. 
  13. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593. 
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  15. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  16. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  17. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  18. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  19. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  20. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  21. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  22. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  23. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  24. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  25. BLAŽEK, Tomáš. Obyvatelé Studence si nechají Stalina na návsi. iDNES.cz [online]. 1. 5. 2008 [cit. 2008-12-20]. Dostupné online. 
  26. a b c Památky [online]. Studenec: Obec Studenec [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  27. MAHEL, Luděk. Kaple svatého Václava bývala za minulého režimu obchodem. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-09-27 [cit. 2017-10-02]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]