Studenec (okres Třebíč)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Studenec
škola ve Studenci
škola ve Studenci
Znak obce StudenecVlajka obce Studenec
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0634 591769
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Náměšť nad Oslavou
Okres (LAU 1) Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 592 (2020)[1]
Rozloha 12,62 km²
Katastrální území Studenec u Třebíče
Nadmořská výška 446 m n. m.
PSČ 675 02
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Obecní úřad Studenec
Studenec č. p. 160
675 02 Koněšín
info@obecstudenec.cz
Starosta Jiří Tomešek
Oficiální web: www.obecstudenec.cz
Studenec
Studenec
Další údaje
Kód části obce 158291
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Studenec (německy Studenetz, Studnitz[2], starší názvy Studenecz, Studenetz, Studeneitz[3], nářečně do Studenca, ve Studencu) je obec ležící východně od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 446 metrů nad mořem. Žije zde 592[1] obyvatel. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Náměšť nad Oslavou. Studenec sousedí svými katastrálními hranicemi s obcemi Pyšel, Pozďatín, Smrk, Koněšín, Kozlany, Třesov, Okarec a Častotice. K obci náleží i tři kilometry vzdálené důležité nádraží na železniční trati Brno–Jihlava, odkud odbočuje trať do Velkého Meziříčí a Křižanova.[2] K nádraží přiléhá několik obytných domů s hospodou, zemědělské a průmyslové objekty a benzínová stanice. Lokalita je administrativně evidována jako ZSJ U Nádraží. Nedaleko se nachází také pobočka Ústavu biologie obratlovců AV ČR se sídlem v Brně.

Součástí obce je dále i osada Zelená Hospoda přiléhající k silnici I/23, kde je evidováno 7 adres. V osadě se od hlavní silnice odpojuje jižním směrem komunikace do obce a severně vedlejší silnice k místnímu vlakovému nádraží.

Sousedními obcemi sídla jsou Smrk, Třesov, Koněšín, Pyšel, Pozďatín, Okarec, Kozlany a Zahrádka.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o obci se nachází v zakládací listině třebíčského kláštera a pochází z roku 1104. Obec byla v roce 1556 prodána Vratislavem z Pernštejna Oldřichovi z Lomnice a na Naměšti a Meziříčí, v roce 1567 pak obec patřila pod majetky Žerotínů. Po bitvě na Bílé hoře pak obec spadla do majetku pánů z Verdenberka, jim patřila obec až do roku 1733, pak náměšťská větev rodu vymřela a náměšťské panství i s obcí patřilo pánům z Enkenvoirtu, ti prodali panství v roce 1752 hraběti Bedřichu Vilémovi Haugwitzovi.[3]

Součástí obce byla do roku 1919 obec Okarec. V obci byl založen v roce 1906 hasičský spolek, v roce 1911 Národní jednota, v roce 1921 Sokol a v roce 1923 Domovina, v roce 1848 byla v obci otevřena obecná škola.[2] V roce 1989 tu byla založena také společnost a odchovna slepic s názvem Dominant CZ.

Obec Studenec v roce 2007 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění zlatá stuha, tj. vítěz, který postoupil do celostátního kola a obec se stala Vesnicí Vysočiny.[4] Do roku 2014 zastával funkci starosty Josef Zahradníček, od roku 2014 vykonává funkci starosty Jiří Tomešek. Od roku 2017 do roku 2019 bude probíhat velká rekonstrukce osmdesát let staré budovy školy. Bude rekonstruován interiér i exteriér budovy.[5] V roce 2020 bude rekonstruován rybník Studený.[6]

Vývoj počtu obyvatel Studence[7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2008 2017
Počet obyvatel 444 486 560 613 583 535 660 600 643 651 582 570 556 547 574

Zajímavosti a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • pomník osvoboditelům z roku 1920, na němž jsou reliéfy T. G. Masaryka, Edvarda Beneše a J. V. Stalina[8]
  • detašované pracoviště Oddělení biologie obratlovců Akademie věd České republiky
  • kaple sv. Václava – v roce 1832 byla postavena jako škola, již tehdy i se zvonicí, do roku 1933 sloužila jako škola a v témže roce získal budovu Farní úřad v Koněšíně a v roce 1936 byla budova přestavěna na Orlovnu. Mezi lety 1954 a 1986 budova fungovala jako prodejna smíšeného zboží a až v roce 1989 budovu opět získala farnost a stal se z ní tzv. katolický dům. Na počátku 90. let 20. století byly vybourány výlohy obchodu a usazena okna a byla upravena fasáda a v roce 2005 byla budova přestavěna a získala tak současnou podobu. Kaple svatého Václava byla 2. října 2005 vysvěcena.[9]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Kultura a sport[editovat | editovat zdroj]

  • 2 travnatá fotbalová hřiště + minihřiště s umělým povrchem + tenisový kurt
  • fotbalové oddíly: muži „A“ (I.B třída), ženy, starší páni (Wiagra Studenec)
  • sokolovna (+ přilehlý venkovní areál s tanečním parketem, taneční zábavy)

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. a b c BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 109. 
  3. a b MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 31. Dostupné online.
  4. Kraj Vysočina. Kraj Vysočina - přehled oceněných obcí [online]. Kraj Vysočina, 2014-07-01 [cit. 2016-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-18. 
  5. ČERNÝ, Kamil. Studenec nechá opravit školu. Pracovat se bude po tři roky. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-05-23 [cit. 2017-05-28]. Dostupné online. 
  6. JAKUBCOVÁ, Hana. Prevence před záplavami: rybník ve Studenci potřebuje zpevnit hráz. Třebíčský deník. 2020-06-29. Dostupné online [cit. 2020-06-30]. (česky) 
  7. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593. 
  8. BLAŽEK, Tomáš. Obyvatelé Studence si nechají Stalina na návsi. iDNES.cz [online]. 1. 5. 2008 [cit. 2008-12-20]. Dostupné online. 
  9. MAHEL, Luděk. Kaple svatého Václava bývala za minulého režimu obchodem. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-09-27 [cit. 2017-10-02]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]