Studenec (okres Třebíč)
Studenec | |
---|---|
škola ve Studenci | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Náměšť nad Oslavou |
Obec s rozšířenou působností | Náměšť nad Oslavou (správní obvod) |
Okres | Třebíč |
Kraj | Vysočina |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°12′ s. š., 16°3′53″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 625 (2024)[1] |
Rozloha | 12,61 km²[2] |
Katastrální území | Studenec u Třebíče |
Nadmořská výška | 446 m n. m. |
PSČ | 675 02 |
Počet domů | 213 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Studenec č. p. 160 675 02 Koněšín info |
Starosta | Jiří Tomešek |
Oficiální web: www | |
Studenec | |
Další údaje | |
Kód obce | 591769 |
Kód části obce | 158291 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Studenec (německy Studenetz, Studnitz[4], starší názvy Studenecz, Studenetz, Studeneitz[5], nářečně do Studenca, ve Studencu) je obec ležící východně od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 446 metrů nad mořem. Žije zde 625[1] obyvatel. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Náměšť nad Oslavou. Studenec sousedí svými katastrálními hranicemi s obcemi Pyšel, Pozďatín, Smrk, Koněšín, Kozlany, Třesov, Okarec a Častotice.
K obci náleží i tři kilometry vzdálené důležité nádraží na železniční trati Brno–Jihlava, odkud odbočuje trať do Velkého Meziříčí a Křižanova.[4] K nádraží přiléhá několik obytných domů s hospodou, zemědělské a průmyslové objekty a benzínová stanice. Nedaleko se nachází také pobočka Ústavu biologie obratlovců AV ČR a osada zvaná Zelená Hospoda přiléhající k silnici I/23, kde je evidováno 7 adres. V osadě se od hlavní silnice odpojuje jižním směrem komunikace do obce a severně vedlejší silnice ke zmiňovanému vlakovému nádraží. Celá lokalita je administrativně evidována jako ZSJ Studenec-u nádraží.
Obec Studenec v roce 2007 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění zlatá stuha, tj. vítěz, který postoupil do celostátního kola a obec se stala Vesnicí Vysočiny.[6]
Sousedními obcemi sídla jsou Smrk, Třesov, Koněšín, Pyšel, Pozďatín, Okarec, Kozlany a Zahrádka.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První zmínka o obci se nachází v zakládací listině třebíčského kláštera a pochází z roku 1104. V roce 1366 získali dvůr ve Studenci Ješek ze Svojanova, v roce 1459 patřil Studenec Bohuši z Lomnice a ze Semtic, ale byla obviněna Markvartem z Lomnice že by mu měla vesnici předat. Následně spory pokračovaly mezi Markvartem a Jaroslavem z Lomnice, v roce 1466 byl nalezen list, který svědčil o tom, že majitelem by měl být Markvart z Lomnice. Poté, co získali Šternberkové třebíčský klášter, tak obsadili Studenec Zdeněk ze Šternberka a posléze i Jaroslav ze Šternberka. Pánové z Lomnice pak obvinili Šternberky, že jim neprávem drží vesnici. Vilém z Pernštejna pak získal v roce 1481 třebíčské panství a vyplatil vesnice v panství, mezi nimi i Studenec, také u Studence pak založil rybník.[7] Roku 1468 nedaleko studence tábořily vojska Jiřího z Poděbrad, kteří se posléze vydali na obranu Třebíče a vysvobození Viktorína z Poděbrad při bitvě o Třebíč.[8]
V roce 1556 Ferdinand I. dal dědičně Vratislavovi z Pernštejna a ten obratem prodal vesnice u náměšťského panství Oldřichovi z Lomnice a na Náměšti.[7] V roce 1567 pak obec patřila pod majetky Žerotínů. Po bitvě na Bílé hoře byly majetky Žerotínů konfiskovány a Studenec získali páni z Verdenberka, jim patřila obec až do roku 1733, pak náměšťská větev rodu vymřela a náměšťské panství i s obcí patřilo pánům z Enkenvoirtu, ti prodali panství v roce 1752 hraběti Bedřichu Vilémovi Haugwitzovi.[5] Haugwitzové byli majiteli náměšťského panství a s tím i vesnice až do roku 1945.[8]
V roce 1821 proběhla ve vsi robotní vzpoura, kdy byl do vsi povolán komisař s vojskem, který měl potlačit robotní vzpouru. Někteří robotníci posléze byli potrestáni ranami a vojska zůstala ve vsi i nadále. Roku 1842 shořela téměř celá vesnice.[8]
Od roku 1808 se vyučovalo v domě čp. 19, roku 1832 byla postavena školní budova (nynější kaple svatého Václava). V roce 1881 byla škola rozšířena na trojtřídní a byly také rozšířeny byty, v roce 1886 pak byla škola opět dvoutřídní. Nová školní budova byla postavena mezi lety 1930 a 1932, byla trojtřídní s učitelským a ředitelským bytem. V roce 1945 se učilo v dvojtřídce a ve školní budově začala působit i mateřská škola. Škola byla v letech 1974 a 1982 rekonstruována, v roce 1999 byla škola rozšířena na čtyřtřídní školu a mateřská škola byla oddělena.[9]
Do roku 1849 patřil Studenec do náměšťského panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč.[10] Součástí obce byla do roku 1919 obec Okarec.
Před první světovou válkou byla postavena silnice ke studeneckému nádraží. V roce 1920 byl ve vsi odhalen památník obětem první světové války, celkem padlo 22 občanů obce, v druhé světové válce padlo 5 občanů a jejich jména byla na pomník doplněna. Po první světové válce pak byly postaveny i silnice do Okarce a Třesova. V roce 1934 pak byl vybudován rybník Studený, v roce 1950 pak bylo vybudována koupaliště. V roce 1969 byla vesnice kanalizována a roku 1993 plynofikována.[8]
V obci byl založen v roce 1906 hasičský spolek, v roce 1911 Národní jednota, v roce 1921 Sokol a v roce 1923 Domovina.[4] V roce 1989 ve vsi byla založena společnost a odchovna slepic s názvem Dominant CZ.
V letech 2017 až 2019 proběhla rekonstrukce osmdesát let staré budovy školy. Byl rekonstruován interiér i exteriér budovy.[11] V roce 2020 byl rekonstruován rybník Studený.[12] V roce 2021 byla také rekonstruována náves, bylo nově vybudováno stanoviště autobusů a provedena výsadba stromů.[13]
Do roku 2014 zastával funkci starosty Josef Zahradníček, od roku 2014 vykonává funkci starosty Jiří Tomešek.
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2008 | 2017 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 444 | 486 | 560 | 613 | 583 | 535 | 660 | 600 | 643 | 651 | 582 | 570 | 556 | 547 | 574 |
Politika
[editovat | editovat zdroj]Volby do poslanecké sněmovny
[editovat | editovat zdroj]2006[15] | 2010[16] | 2013[17] | 2017[18] | 2021[19] | |
---|---|---|---|---|---|
1. | ČSSD (25.66 %) | KSČM (22.75 %) | KSČM (26.16 %) | ANO (25.0 %) | SPOLU (23.12 %) |
2. | KSČM (25.0 %) | ČSSD (20.34 %) | ČSSD (19.71 %) | KSČM (22.14 %) | ANO (22.25 %) |
3. | ODS (20.66 %) | VV (14.13 %) | KDU-ČSL (16.84 %) | SPD (12.5 %) | KSČM (14.45 %) |
účast | 67.11 % (300 z 447) | 64.59 % (290 z 449) | 59.96 % (280 z 467) | 61.09 % (280 z 460) | 74.41 % (346 z 465) |
Volby do krajského zastupitelstva
[editovat | editovat zdroj]2008[20] | 2012[21] | 2016[22] | 2020[23] | |
---|---|---|---|---|
1. | ČSSD (34.49 %) | KSČM (36.5 %) | KSČM (35.35 %) | ANO (16.95 %) |
2. | KSČM (31.87 %) | ČSSD (24.5 %) | ČSSD (16.02 %) | KSČM (16.95 %) |
3. | KDU-ČSL (10.48 %) | KDU-ČSL (9.0 %) | ANO 2011 (14.36 %) | Piráti (15.2 %) |
účast | 51.69 % (230 z 445) | 49.79 % (236 z 474) | 40.13 % (187 z 466) | 39.07 % (177 z 453) |
Prezidentské volby
[editovat | editovat zdroj]V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (79 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (58 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (45 hlasů). Volební účast byla 60,13 %, tj. 285 ze 474 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (245 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (86 hlasů). Volební účast byla 70,46 %, tj. 334 ze 474 oprávněných voličů.[24]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (142 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (80 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (35 hlasů). Volební účast byla 68,40 %, tj. 316 ze 462 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (192 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (136 hlasů). Volební účast byla 70,97 %, tj. 330 ze 465 oprávněných voličů.[25]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (120 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (79 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (70 hlasů). Volební účast byla 74.40 %, tj. 340 ze 457 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (179 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (158 hlasů). Volební účast byla 73,96 %, tj. 338 ze 457 oprávněných voličů.[26]
Zajímavosti a pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- pomník osvoboditelům z roku 1920, na němž jsou reliéfy T. G. Masaryka, Edvarda Beneše a J. V. Stalina[27][28]
- detašované pracoviště Oddělení biologie obratlovců Akademie věd České republiky
- kaple sv. Václava – v roce 1832 byla postavena jako škola, již tehdy i se zvonicí, do roku 1933 sloužila jako škola a v témže roce získal budovu Farní úřad v Koněšíně a v roce 1936 byla budova přestavěna na Orlovnu. Mezi lety 1954 a 1986 budova fungovala jako prodejna smíšeného zboží a až v roce 1989 budovu opět získala farnost a stal se z ní tzv. katolický dům. Na počátku 90. let 20. století byly vybourány výlohy obchodu a usazena okna a byla upravena fasáda a v roce 2005 byla budova přestavěna a získala tak současnou podobu. Kaple svatého Václava byla 2. října 2005 vysvěcena[29][28]
- kaplička, byla postavena mezi lety 1914–1918, opravena byla v letech 1987 a 2009[28]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kaple sv. Václava
-
Oddělení populační biologie Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR
-
Pomník obětem světových válek
-
Nádraží ve Studenci
Kultura a sport
[editovat | editovat zdroj]- Technické muzeum Studenec[30]
- sokolovna (+ přilehlý venkovní areál s tanečním parketem, taneční zábavy)
- 2 travnatá fotbalová hřiště + minihřiště s umělým povrchem + tenisový kurt
- fotbalové oddíly: muži „A“ (I.B třída), ženy, starší páni (Wiagra Studenec)
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Jan Jurka (1933–2004), spisovatel
- František Komárek (1891–?), legionář
- František Matějek (1910–1997), archivář a historik
- Vladislav Nevoral (* 1935), spisovatel
- Josef Zahradníček (* 1957), politik KSČM
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b c BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 109.
- ↑ a b MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 31. Dostupné online.
- ↑ Kraj Vysočina. Kraj Vysočina - přehled oceněných obcí [online]. Kraj Vysočina, 2014-07-01 [cit. 2016-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-18.
- ↑ a b DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 342 s. S. 308–312.
- ↑ a b c d Historie obce [online]. Studenec: Obec Studenec [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Školství [online]. Studenec: Obec Studenec [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 295.
- ↑ ČERNÝ, Kamil. Studenec nechá opravit školu. Pracovat se bude po tři roky. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-05-23 [cit. 2017-05-28]. Dostupné online.
- ↑ JAKUBCOVÁ, Hana. Prevence před záplavami: rybník ve Studenci potřebuje zpevnit hráz. Třebíčský deník. 2020-06-29. Dostupné online [cit. 2020-06-30].
- ↑ CHROMÁ, Martina. Náves ve Studenci se vyloupla do nové krásy. Horácké noviny. 2021-12-02, roč. XXXII, čís. 48, s. 5.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
- ↑ BLAŽEK, Tomáš. Obyvatelé Studence si nechají Stalina na návsi. iDNES.cz [online]. 1. 5. 2008 [cit. 2008-12-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c Památky [online]. Studenec: Obec Studenec [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ MAHEL, Luděk. Kaple svatého Václava bývala za minulého režimu obchodem. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-09-27 [cit. 2017-10-02]. Dostupné online.
- ↑ Technické muzeum Studenec. www.vysocina.eu [online]. [cit. 2024-07-01]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Studenec na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Studenec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Seznam prací o Studenci v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Studenec v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Neoficiální stránky obce
- Web Sokola Studenec
- SDH Studenec
- Oddíl kopané Ženy Studenec
- Statistické informace o obci