Lovčovice
| Lovčovice | |
|---|---|
 Centrum Lovčovic s kaplí a studnou | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0634 544957 |
| Pověřená obec | Jemnice |
| Obec s rozšířenou působností | Moravské Budějovice (správní obvod) |
| Okres (LAU 1) | Třebíč (CZ0634) |
| Kraj (NUTS 3) | Vysočina (CZ063) |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°58′54″ s. š., 15°32′4″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 63 (2022)[1] |
| Rozloha | 3,9 km² |
| Katastrální území | Lovčovice |
| Nadmořská výška | 454 m n. m. |
| PSČ | 675 31 |
| Počet domů | 21 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Lovčovice 15 675 31 Jemnice lovcovice@email.cz |
| Starosta | Ing. Josef Kolář |
| Oficiální web: www | |
  Lovčovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 544957 |
| Kód části obce | 93033 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Lovčovice (německy Lospitz[3], dříve též Lobcowycz, Lowczowicz, Laucziowicze, Laspitz, Lospitz, Laučovice[4]) se nachází v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Žije zde 63[1] obyvatel.
Obec se nachází 5 km jihozápadně od Jemnice, z jihu je obtékána Bělčovickým potokem, prochází jí silnice z Chvalkovic do Bačkovic.[4]
Sousedními obcemi sídla jsou Dešná, Bačkovice, Radotice a Menhartice.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1351, v roce 1360 je poprvé také zmíněna tvrz ve vsi, ta byla v roce 1365 prodána Martinkovi z Libosvár, ale už na konci 14. století se uvádí jako pustá. Později měla být obnovena, ale v 16. století je opět uváděna jako pustá.[5] Roku 1386 prodal Lovčovice Chval z Radkova Jarkovi a Kunšovi z Krakovic, Kuneš pak roku 1390 prodal vesnici Pelhřimovi z Kopitec. Roku 1528 získali vesnici s tvrzí a Polici s tvrzí Anna z Bačkovic a Kuna z Kunštátu Janovi z Tavíkovic, tím se stala vesnice součástí polického panství.[4]
V roce 1564 pak získala polické panství Eva Tavíkovská, která se v roce 1576 spolčila s manželem a ta pak za dobrozdání Rudolfa II. získala celý majetek svého manžela a v roce 1590 darovala polické panství druhému manželovi Jiřímu Kryštofovi Teuflovi z Gundersdorfu. V roce 1600 pak získala panství v Polici Voršila Lorantka z Inky, v roce 1679 pak získali polické panství Berchtoldové.[6] V roce 1775 se lovčovičtí poddaní účastnili žádosti o snížení roboty, jeden ze zástupců obce se účastnil podání císaři ve Vídni.[4]
Ti byli majiteli panství do roku 1821. V roce 1821 prodali panství Augustovi Segurovi, ten pak prodal panství městu Znojmu a to Maxi Springerovi, dalším vlastníkem byl Leopold Šternberk a následně Alfred Vražda z Kunvaldu, ten byl majitelem statku až do roku 1945.[6]
V roce 1933 byla vesnice elektrifikována. Po skončení druhé světové války bylo v roce 1947 založeno zemědělské strojní družstvo a v roce 1957 bylo založeno v Lovčovicích JZD, to pak bylo v roce 1966 sloučeno s JZD Menhartice, roku 1991 bylo družstvo v Menharticích privatizováno.[4]
Do roku 1849 patřily Lovčovice do polického panství, od roku 1850 patřily do okresu Dačice, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice, pak mezi lety 1938 a 1945 do okresu Waidhofen an der Thaya, pak od roku 1945 do okresu Dačice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1967 a 1980 patřily Lovčovice pod Menhartice-Lovčovice a mezi lety 1980 a 1993 byla obec začleněna pod Jemnici, následně se obec osamostatnila.[7][4]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 119 | 110 | 113 | 125 | 117 | 136 | 134 | 72 | 70 | 78 | 77 | 71 | 64 |
Politika[editovat | editovat zdroj]
Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]
| 2006[9] | 2010[10] | 2013[11] | 2017[12] | 2021[13] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (47.72 %) | ČSSD (38.63 %) | KSČM (37.5 %) | SPD (27.65 %) | ANO (47.5 %) |
| 2. | KSČM (20.45 %) | ODS (22.72 %) | ODS (25.0 %) | KSČM (23.4 %) | ČSSD (20.0 %) |
| 3. | ODS (15.9 %) | KSČM (20.45 %) | ČSSD (20.0 %) | KDU-ČSL (17.02 %) | SPD (10.0 %) |
| účast | 89.80 % (44 z 49) | 93.62 % (44 z 47) | 93.02 % (40 z 43) | 92.31 % (48 z 52) | 81.63 % (40 z 49) |
Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]
| 2008[14] | 2012[15] | 2016[16] | 2020[17] | |
|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (48.83 %) | KSČM (38.46 %) | KSČM (27.58 %) | ODS+STO (41.93 %) |
| 2. | KSČM (16.27 %) | ČSSD (25.64 %) | ODS (24.13 %) | Trikol+Soukrom (16.12 %) |
| 3. | ODS (13.95 %) | ODS (17.94 %) | STO (17.24 %) | ANO (12.9 %) |
| účast | 87.76 % (43 z 49) | 90.70 % (39 z 43) | 61.70 % (29 z 47) | 62.00 % (31 z 50) |
Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (12 hlasů), druhé místo obsadil Přemysl Sobotka (9 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (7 hlasů). Volební účast byla 88.37 %, tj. 38 ze 43 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (31 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (7 hlasů). Volební účast byla 88.37 %, tj. 38 ze 43 oprávněných voličů.[18]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Jiří Drahoš (16 hlasů), druhé místo obsadil Miloš Zeman (13 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (11 hlasů). Volební účast byla 92.16 %, tj. 47 ze 51 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (25 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (24 hlasů). Volební účast byla 96.08 %, tj. 49 ze 51 oprávněných voličů.[19]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (27 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (8 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (6 hlasů). Volební účast byla 88.00 %, tj. 44 ze 50 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (27 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (19 hlasů). Volební účast byla 90.20 %, tj. 46 ze 51 oprávněných voličů.[20]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kaple z 19. století[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 174.
- ↑ a b c d e f g Historie obce [online]. Lovčovice: Obec Lovčovice [cit. 2021-08-07]. Dostupné online.
- ↑ NOVOTNÁ, Iva. Vybraná opevněná sídla nižší šlechty na jihozápadní Moravě. Brno, 2007 [cit. 2021-05-17]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Bohuslav Klíma. s. 124. Dostupné online.
- ↑ a b NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1. vyd. Brno: Muzejní spolek v Brně, 1997. 863 s. S. 783–785.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 164.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lovčovice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Lovčovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Lovčovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
