Hrotovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hrotovice
Zámek na Náměstí 8. května v Hrotovicích
Zámek na Náměstí 8. května v Hrotovicích
Znak města HrotoviceVlajka města Hrotovice
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0634 590673
Pověřená obecHrotovice
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
(správní obvod)
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°6′28″ s. š., 16°3′38″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 737 (2022)[1]
Rozloha20,92 km²
Katastrální územíHrotovice
Nadmořská výška417 m n. m.
PSČ675 55
Počet domů565 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa městského úřadunám. 8. května 1
675 55 Hrotovice
mesto@hrotovice.cz
StarostkaMgr. Hana Škodová
Oficiální web: www.hrotovice.cz
Hrotovice
Hrotovice
Další údaje
OceněníObec přátelská rodině
Kód obce590673
Kód části obce48461
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrotovice (též Hrutovice[3], německy Hrottowitz) jsou město v okrese Třebíč v kraji Vysočina, 18 km jihovýchodně od Třebíče. Žije zde přibližně 1 700[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Valeč, Bačice, Litovany, Slavětice, Rouchovany, Odunec, Dalešice, Krhov a Račice.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice zněl zprvu Hrutovice a byl odvozen od osobního jména Hrut. Původně šlo o označení obyvatel vsi (Hrutovici – "Hrutovi lidé"). Jméno Hrut patřilo některému příslušníkovi rodu označovanému dnes jako Hrutovici vlastnícímu majetky na Znojemsku, Bítovsku a Brněnsku. -o- v první slabice místního jména je nářeční (poprvé doloženo 1522).[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

V pravěku na území dnešních Hrotovic měly být dvě neolitické osady, není ale známo, jak dlouho existovaly.[3]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1228, kdy bylo v zakládací listině oslavanského kláštera zmíněno jméno sídla Hrotovice v souvislosti s majitelem panství. Zakladatelem a prvním majitelem byl nejspíše Dětřich Theodoricus Hrut, proto Hrutovice či Hrotovice. Později byly Hrotovice zmíněny v roce 1330, kdy v obci existovala fara.[3] Nejstaršími památkami v oblasti Hrotovic jsou hraniční kameny (u křižovatky do Slavětic a u cesty do Rouchovan) vymezující panství křížovnického řádu. Dalšími majiteli měli být Konrád a Bohuš ze Staříče (Stařeč), Mikeš Rulant z Holoubka, Jan z Hardeka, Milota z Křižanova. Dalším majitelem měla být manželka Miloty – Eliška z Lipného, která se po smrti prvního manžela provdala za Oldřicha z Doubravice. Pánům z Doubravice panství patřilo dalších několik století, až ke konci 16. století se novým majitelem stali páni ze Zahrádek.

Po bitvě na Bílé hoře došlo ke konfiskaci majetků pánů ze Zahrádek a v roce 1626 bylo panství prodáno Jiřímu z Náchoda, dále pak i Jiřímu z Widmerů a v roce 1672 majetky koupil pán Ondřej Roden z Hirzenau na Hagendorfě. Tito byli majiteli panství až do roku 1826. Později byli majiteli panství Hubert z Harnouncourtu, Jiří Sina a rodina de Castrics. Později bylo panství odkoupeno majitelem pivovaru Antonem Drehem, který přesunul sídlo a kanceláře pivovaru do místního zámku.

V roce 1789 byla ve vesnici zřízena škola, roku 1821 se lidé z Hrotovic zúčastnili selského povstání a v roce 1825 proběhl ve vesnici požár a Hrotovice byly prodány hraběti Hubertovi z Harnouncourtu. Ten nechal upravit zámek do dnešní podoby, ale později byl zámek prodán Jiřímu Sinovi. Roku 1848 byla zrušena povinnost roboty a Hrotovice se staly střediskovou obcí a v roce 1850 byl ve vsi zřízen okresní soud, berní úřad, finanční stráž a pošta. Roku 1851 pak byla v Hrotovicích zřízena i stanice četníků. Roku 1882 byly Hrotovice, Myslibořice, Krhov, Dalešice, Valeč a Slavětice prodány Antonovi Dreherovi. Roku 1875 byla v Hrotovicích zřízena parní pila, roku 1891 kruhová cihelna a v letech 1886 a 1906 lihovary. V roce 1881 došlo k povýšení na městys.

Během první světové války bylo do války odvedeno 340 mužů z městyse, po válce bylo zjištěno, že jich během válečných let 54 zemřelo. Po roce 1918 byla vysazena lípa svobody. Roku 1919 byla zprovozněna autobusová doprava mezi Hrotovicemi, Jaroměřicemi nad Rokytnou a Moravským Krumlovem. Roku 1928 bylo také v Hrotovicích otevřeno kino. V roce 1934 byl v městysi postaven válcový mlýn a v roce 1938 byl odhalen památník padlým občanům v první světové válce. Od roku 1938 byly Hrotovice opět okresním městem, v tu dobu byl Moravský Krumlov i Znojmo odstoupeny Německu. Vznikl soudní okres Hrotovice a hned roku 1939 bylo v Hrotovicích založeno odbojové hnutí a následně pak v městě působily organizace Obrana národa, Horácko I nebo Lenka-jih.[3] Při vítání Rudé armády 8. května 1945 ve 12:33 byly omylem shozeny letectvem Rudé armády tři pumy (jedna dopadla na hrotovické náměstí). Zahynulo přitom 114 hrotovických občanů a 36 vojáků Rudé armády.[5][6][7]

V roce 1947 byl odhalen pomník obětem výbuchů bomby v květnu roku 1945. V roce 1948 pak po správních reformách zanikl soudní okres Hrotovice a Hrotovice byly začleněny do okresu Třebíč. V sedmdesátých letech byl postaven památník F. B. Zvěřiny a následně se roku 1975 staly Hrotovice tzv. střediskovou obcí a byly pod ně začleněny Bačice, Krhov, Odunec, Račice, Slavětice, Udeřice, a Zárubice. V roce 1989 vzniklo v Hrotovicích Občanské fórum a po roce 1989 se postupně osamostatnily dříve začleněné obce.[3]

V roce 2021 bylo rekonstruováno sportovní hřiště ve městě, v roce 2023 by se měl stavět nový společenský dům.[8] Sportovní hřiště by mělo sloužit veřejnosti, ale primárně místní základní škole.[9]

Dne 1. července 1994 byla obec Parlamentem České republiky povýšena na město.[3] V roce 2010 se obec zúčastnila soutěže Obec přátelská rodině a v kategorii obcí mezi 501–2000 obyvateli se umístila jako druhá.

Do roku 1849 patřily Hrotovice do hrotovického panství, od roku 1850 patřily do okresu Moravský Krumlov, pak mezi lety 1942 a 1945 do okresu Moravské Budějovice a posléze do okresu Třebíč.[10]

Znak a prapor[editovat | editovat zdroj]

Znak používá prvky staré venkovské pečeti, na které byla radlice a snop jako symboly zemědělství, které před rokem 1850 bylo hlavním zaměstnáním obyvatel. Na znaku, který byl městu společně s praporem udělen městu 13. června 1995 usnesením číslo 56 předsedy Poslanecké sněmovny byla zvolena jako hlavní figura věž, symbol vrchnosti Zahrádeckých ze Zahrádek, kteří vybudovali zdejší zámek.

Popis znaku: V modrém štítu stříbrná věž s proraženou branou, dvěma okny nad sebou a červenou valbovou střechou, provázená dvěma dole překříženými zlatými obilními klasy. V patě štítu jsou tři stříbrné vlnité pruhy.

Popis praporu: Modrý list s vodorovným pruhem o šířce 1:20 šířky listu, vzdáleným 1:5 od horního okraje listu. Ve středu zbývajícího dalšího modrého pole jsou tři bílé vlnité pruhy o jednom vrcholu a jedné prohlubni. Pruhy i mezery mezi pruhy jsou široké 1:20 šířky listu. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel Hrotovic[11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 962 1 052 1 192 1 239 1 333 1 429 1 500 1 332 1 430 1 398 1 532 1 581 1 796

Politika[editovat | editovat zdroj]

V letech 2006–2010 působil jako starosta Antonín Mlynář, od roku 2010 tuto funkci zastává Mgr. Hana Škodová.

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Hrotovice
2006[12] 2010[13] 2013[14] 2017[15] 2021[16]
1. ČSSD (35.8 %) ČSSD (24.27 %) ČSSD (23.38 %) ANO (27.37 %) ANO (30.65 %)
2. ODS (25.84 %) KSČM (17.73 %) KSČM (20.44 %) KSČM (13.27 %) SPOLU (23.48 %)
3. KSČM (18.42 %) ODS (15.63 %) ANO 2011 (14.1 %) ČSSD (12.45 %) Piráti+STAN (13.45 %)
účast 62.66 % (866 z 1382) 60.80 % (864 z 1421) 61.37 % (866 z 1411) 59.92 % (858 z 1432) 64.14 % (912 z 1422)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Hrotovice
2008[17] 2012[18] 2016[19] 2020[20]
1. ČSSD (42.74 %) KSČM (27.2 %) ČSSD (21.7 %) ANO (23.55 %)
2. ODS (16.63 %) ČSSD (25.6 %) KDU-ČSL (15.43 %) STAN+SNK ED (17.11 %)
3. KSČM (14.31 %) KDU-ČSL (14.2 %) KSČM (15.21 %) Piráti (14.88 %)
účast 37.40 % (521 z 1393) 37.63 % (534 z 1419) 31.37 % (453 z 1444) 31.67 % (457 z 1443)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (259 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (180 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (128 hlasů). Volební účast byla 63.45 %, tj. 889 ze 1401 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (604 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (311 hlasů). Volební účast byla 64.81 %, tj. 919 ze 1418 oprávněných voličů.[21]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (405 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (192 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (138 hlasů). Volební účast byla 64.57 %, tj. 922 ze 1428 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (568 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (397 hlasů). Volební účast byla 68.22 %, tj. 966 ze 1416 oprávněných voličů.[22]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Hrotovicích.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Čestní občané[editovat | editovat zdroj]

Městys a později město uděluje udělilo čestné občanství následujícím osobám:[25]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Pomník padlým ve druhé světové válce

    Pomník padlým ve druhé světové válce

  • Závody rádiových modelů ve Sport V hotelu

    Závody rádiových modelů ve Sport V hotelu

  • Sport V hotel v Hrotovicích

    Sport V hotel v Hrotovicích

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. ↑ a b c d e f Z historie [online]. Hrotovice: Město Hrotovice [cit. 2021-08-05]. Dostupné online. 
  4. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 300.
  5. ↑ Petr Večeřa. Končila válka a na Hrotovice dopadly sovětské pumy. Zahynulo 150 lidí. iDNES.cz [online]. 2013-05-12 [cit. 2013-05-12]. Dostupné online. 
  6. ↑ Eva Bártíková. Své mrtvé oplakávalo v posledních dnech války. Třebíčský deník.cz [online]. 2010-05-07 [cit. 2013-05-12]. Dostupné online. 
  7. ↑ Tragédie, která se zamlčela: Sovětský letec usmrtil bombou 126 hrotovických občanů, když vítali rudoarmějce.. S. 5. České slovo [online]. Noviny československého exilu v Mnichově, 1955-05-01 [cit. 2022-09-26]. S. 5. Dostupné online. 
  8. ↑ ŘÍHOVÁ, Ivana. Hřiště v Hrotovicích bude hotové letos, o společenském domu rozhodne dotace. Třebíčský deník. 2021-04-16. Dostupné online [cit. 2021-04-28]. 
  9. ↑ ŘÍHOVÁ, Ivana. Atletika, kopaná i houpačky. Podívejte se na nová hřiště v Hrotovicích a Jemnici. Třebíčský deník. 2021-09-01. Dostupné online [cit. 2021-10-20]. 
  10. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 93. 
  11. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587. 
  12. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  13. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  14. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  15. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  16. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  17. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  18. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  19. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  20. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  21. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  23. ↑ HOSKOVEC, Ladislav. Homo botanicus: Prát, Silvestr [online]. BOTANY.cz, 2009-01-17 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  24. ↑ JUNGOVÁ, Markéta. Romantický kreslíř František Bohumír Zvěřina [online]. Blog Galerie Marold, 2012-03-19 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  25. ↑ Čestní občané Hrotovic [online]. Hrotovice: Město Hrotovice [cit. 2021-08-05]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Města, městyse a obce okresu Třebíč
Babice • Bačice • Bačkovice • Benetice • Biskupice-Pulkov • Blatnice • Bohušice • Bochovice • Bransouze • Březník • Budišov • Budkov • Cidlina • Čáslavice • Častohostice • Čechočovice • Čechtín • Červená Lhota • Číhalín • Číchov • Čikov • Číměř • Dalešice • Dědice • Dešov • Dolní Lažany • Dolní Vilémovice • Domamil • Dukovany • Hartvíkovice • Heraltice • Hluboké • Hodov • Horní Heřmanice • Horní Smrčné • Horní Újezd • Horní Vilémovice • Hornice • Hrotovice • Hroznatín • Hvězdoňovice • Chlístov • Chlum • Chotěbudice • Jakubov u Moravských Budějovic • Jaroměřice nad Rokytnou • Jasenice • Jemnice • Jinošov • Jiratice • Kamenná • Kdousov • Kladeruby nad Oslavou • Klučov • Kojatice • Kojatín • Kojetice • Komárovice • Koněšín • Kostníky • Kouty • Kozlany • Kožichovice • Krahulov • Kralice nad Oslavou • Kramolín • Krhov • Krokočín • Kuroslepy • Láz • Lesná • Lesní Jakubov • Lesonice • Lesůňky • Lhánice • Lhotice • Lipník • Litohoř • Litovany • Lomy • Loukovice • Lovčovice • Lukov • Markvartice • Martínkov • Mastník • Menhartice • Meziříčko • Mikulovice • Mladoňovice • Mohelno • Moravské Budějovice • Myslibořice • Naloučany • Náměšť nad Oslavou • Nárameč • Nimpšov • Nová Ves • Nové Syrovice • Nový Telečkov • Ocmanice • Odunec • Okarec • Okřešice • Okříšky • Opatov • Oponešice • Ostašov • Pálovice • Petrovice • Petrůvky • Pokojovice • Police • Popůvky • Pozďatín • Přeckov • Předín • Přešovice • Přibyslavice • Příštpo • Pucov • Pyšel • Rácovice • Račice • Radkovice u Budče • Radkovice u Hrotovic • Radonín • Radošov • Radotice • Rapotice • Rohy • Rokytnice nad Rokytnou • Rouchovany • Rudíkov • Římov • Sedlec • Slavětice • Slavičky • Slavíkovice • Smrk • Stařeč • Stropešín • Střítež • Studenec • Studnice • Sudice • Svatoslav • Šebkovice • Štěměchy • Štěpkov • Trnava • Třebelovice • Třebenice • Třebíč • Třesov • Valdíkov • Valeč • Vícenice • Vícenice u Náměště nad Oslavou • Vladislav • Vlčatín • Výčapy • Zahrádka • Zárubice • Zašovice • Zvěrkovice • Želetava
legenda: město, městys .
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hrotovice&oldid=21961169“