Hrotovice
| Hrotovice | |
|---|---|
 Náměstí 8. května v Hrotovicích. | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| LAU 2 (obec) | CZ0634 590673 |
| Pověřená obec | Hrotovice |
| Obec s rozšířenou působností | Třebíč |
| Okres (LAU 1) | Třebíč (CZ0634) |
| Kraj (NUTS 3) | Vysočina (CZ063) |
| Historická země | Morava |
| Zeměpisné souřadnice | 49°6′28″ s. š., 16°3′38″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 737 (2022)[1] |
| Rozloha | 20,92 km² |
| Katastrální území | Hrotovice |
| Nadmořská výška | 417 m n. m. |
| PSČ | 675 55 |
| Počet domů | 565 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | nám. 8. května 1 675 55 Hrotovice mesto@hrotovice.cz |
| Starostka | Mgr. Hana Škodová |
| Oficiální web: www | |
  Hrotovice | |
| Další údaje | |
| Ocenění | Obec přátelská rodině |
| Kód obce | 590673 |
| Kód části obce | 48461 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hrotovice (též Hrutovice[3], německy Hrottowitz) jsou město v okrese Třebíč v kraji Vysočina, 18 km jihovýchodně od Třebíče. Žije zde přibližně 1 700[1] obyvatel.
Sousedními obcemi sídla jsou Valeč, Bačice, Litovany, Slavětice, Rouchovany, Odunec, Dalešice, Krhov a Račice.
Název[editovat | editovat zdroj]
Název vesnice zněl zprvu Hrutovice a byl odvozen od osobního jména Hrut. Původně šlo o označení obyvatel vsi (Hrutovici – "Hrutovi lidé"). Jméno Hrut patřilo některému příslušníkovi rodu označovanému dnes jako Hrutovici vlastnícímu majetky na Znojemsku, Bítovsku a Brněnsku. -o- v první slabice místního jména je nářeční (poprvé doloženo 1522).[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
V pravěku na území dnešních Hrotovic měly být dvě neolitické osady, není ale známo, jak dlouho existovaly.[3]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1228, kdy bylo v zakládací listině oslavanského kláštera zmíněno jméno sídla Hrotovice v souvislosti s majitelem panství. Zakladatelem a prvním majitelem byl nejspíše Dětřich Theodoricus Hrut, proto Hrutovice či Hrotovice. Později byly Hrotovice zmíněny v roce 1330, kdy v obci existovala fara.[3] Nejstaršími památkami v oblasti Hrotovic jsou hraniční kameny (u křižovatky do Slavětic a u cesty do Rouchovan) vymezující panství křížovnického řádu. Dalšími majiteli měli být Konrád a Bohuš ze Staříče (Stařeč), Mikeš Rulant z Holoubka, Jan z Hardeka, Milota z Křižanova. Dalším majitelem měla být manželka Miloty – Eliška z Lipného, která se po smrti prvního manžela provdala za Oldřicha z Doubravice. Pánům z Doubravice panství patřilo dalších několik století, až ke konci 16. století se novým majitelem stali páni ze Zahrádek.
Po bitvě na Bílé hoře došlo ke konfiskaci majetků pánů ze Zahrádek a v roce 1626 bylo panství prodáno Jiřímu z Náchoda, dále pak i Jiřímu z Widmerů a v roce 1672 majetky koupil pán Ondřej Roden z Hirzenau na Hagendorfě. Tito byli majiteli panství až do roku 1826. Později byli majiteli panství Hubert z Harnouncourtu, Jiří Sina a rodina de Castrics. Později bylo panství odkoupeno majitelem pivovaru Antonínem Drehem, který přesunul sídlo a kanceláře pivovaru do místního zámku.
V roce 1789 byla ve vesnici zřízena škola, roku 1821 se lidé z Hrotovic zúčastnili selského povstání a v roce 1825 proběhl ve vesnici požár a Hrotovice byly prodány hraběti Hubertovi z Harnouncourtu. Ten nechal upravit zámek do dnešní podoby, ale později byl zámek prodán Jiřímu Sinovi. Roku 1848 byla zrušena povinnost roboty a Hrotovice se staly střediskovou obcí a v roce 1850 byl ve vsi zřízen okresní soud, berní úřad, finanční stráž a pošta. Roku 1851 pak byla v Hrotovicích zřízena i stanice četníků. Roku 1882 byly Hrotovice, Myslibořice, Krhov, Dalešice, Valeč a Slavětice prodány Antonínovi Dreherovi. Roku 1875 byla v Hrotovicích zřízena parní pila, roku 1891 kruhová cihelna a v letech 1886 a 1906 lihovary. V roce 1881 došlo k povýšení na městys.
Během první světové války bylo do války odvedeno 340 mužů z městyse, po válce bylo zjištěno, že jich během válečných let 54 zemřelo. Po roce 1918 byla vysazena lípa svobody. Roku 1919 byla zprovozněna autobusová doprava mezi Hrotovicemi a Jaroměřicemi nad Rokytnou a Moravským Krumlovem. Roku 1928 bylo také v Hrotovicích otevřeno kino. V roce 1934 byl v městysi postaven válcový mlýn a v roce 1938 byl odhalen památník padlým občanům v první světové válce. Od roku 1938 byly Hrotovice opět okresním městem, v tu dobu byl Moravský Krumlov i Znojmo odstoupeny Německu. Vznikl soudní okres Hrotovice a hned roku 1939 bylo v Hrotovicích založeno odbojové hnutí a následně pak v městě působily organizace Obrana národa, Horácko I nebo Lenka-jih.[3] Při vítání Rudé armády 8. května 1945 ve 12:33 byly omylem shozeny letectvem Rudé armády tři pumy (jedna dopadla na hrotovické náměstí). Zahynulo přitom 114 hrotovických občanů a 36 vojáků Rudé armády.[5][6]
V roce 1947 byl odhalen pomník obětem výbuchů bomby v květnu roku 1945. V roce 1948 pak po správních reformách zanikl soudní okres Hrotovice a Hrotovice byly začleněny do okresu Třebíč. V sedmdesátých letech byl postaven památník F. B. Zvěřiny a následně se roku 1975 staly Hrotovice tzv. střediskovou obcí a byly pod ně začleněny Bačice, Krhov, Odunec, Račice, Slavětice, Udeřice, a Zárubice. V roce 1989 vzniklo v Hrotovicích Občanské fórum a po roce 1989 se postupně osamostatnily dříve začleněné obce.[3]
V roce 2021 bylo rekonstruováno sportovní hřiště ve městě, v roce 2023 by se měl stavět nový společenský dům.[7] Sportovní hřiště by mělo sloužit veřejnosti, ale primárně místní základní škole.[8]
Dne 1. července 1994 byla obec Parlamentem České republiky povýšena na město.[3] V roce 2010 se obec zúčastnila soutěže Obec přátelská rodině a v kategorii obcí mezi 501–2000 obyvateli se umístila jako druhá.
Do roku 1849 patřily Hrotovice do hrotovického panství, od roku 1850 patřily do okresu Moravský Krumlov, pak mezi lety 1942 a 1945 do okresu Moravské Budějovice a posléze do okresu Třebíč.[9]
Znak a prapor[editovat | editovat zdroj]
Znak používá prvky staré venkovské pečeti, na které byla radlice a snop jako symboly zemědělství, které před rokem 1850 bylo hlavním zaměstnáním obyvatel. Na znaku, který byl městu společně s praporem udělen městu 13. června 1995 usnesením číslo 56 předsedy Poslanecké sněmovny byla zvolena jako hlavní figura věž, symbol vrchnosti Zahrádeckých ze Zahrádek, kteří vybudovali zdejší zámek.
Popis znaku: V modrém štítu stříbrná věž s proraženou branou, dvěma okny nad sebou a červenou valbovou střechou, provázená dvěma dole překříženými zlatými obilními klasy. V patě štítu jsou tři stříbrné vlnité pruhy.
Popis praporu: Modrý list s vodorovným pruhem o šířce 1:20 šířky listu, vzdáleným 1:5 od horního okraje listu. Ve středu zbývajícího dalšího modrého pole jsou tři bílé vlnité pruhy o jednom vrcholu a jedné prohlubni. Pruhy i mezery mezi pruhy jsou široké 1:20 šířky listu. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 962 | 1 052 | 1 192 | 1 239 | 1 333 | 1 429 | 1 500 | 1 332 | 1 430 | 1 398 | 1 532 | 1 581 | 1 796 |
Politika[editovat | editovat zdroj]
V letech 2006–2010 působil jako starosta Antonín Mlynář, od roku 2010 tuto funkci zastává Mgr. Hana Škodová.
Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]
| 2006[11] | 2010[12] | 2013[13] | 2017[14] | 2021[15] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (35.8 %) | ČSSD (24.27 %) | ČSSD (23.38 %) | ANO (27.37 %) | ANO (30.65 %) |
| 2. | ODS (25.84 %) | KSČM (17.73 %) | KSČM (20.44 %) | KSČM (13.27 %) | SPOLU (23.48 %) |
| 3. | KSČM (18.42 %) | ODS (15.63 %) | ANO 2011 (14.1 %) | ČSSD (12.45 %) | Piráti+STAN (13.45 %) |
| účast | 62.66 % (866 z 1382) | 60.80 % (864 z 1421) | 61.37 % (866 z 1411) | 59.92 % (858 z 1432) | 64.14 % (912 z 1422) |
Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]
| 2008[16] | 2012[17] | 2016[18] | 2020[19] | |
|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (42.74 %) | KSČM (27.2 %) | ČSSD (21.7 %) | ANO (23.55 %) |
| 2. | ODS (16.63 %) | ČSSD (25.6 %) | KDU-ČSL (15.43 %) | STAN+SNK ED (17.11 %) |
| 3. | KSČM (14.31 %) | KDU-ČSL (14.2 %) | KSČM (15.21 %) | Piráti (14.88 %) |
| účast | 37.40 % (521 z 1393) | 37.63 % (534 z 1419) | 31.37 % (453 z 1444) | 31.67 % (457 z 1443) |
Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (259 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (180 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (128 hlasů). Volební účast byla 63.45 %, tj. 889 ze 1401 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (604 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (311 hlasů). Volební účast byla 64.81 %, tj. 919 ze 1418 oprávněných voličů.[20]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (405 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (192 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (138 hlasů). Volební účast byla 64.57 %, tj. 922 ze 1428 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (568 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (397 hlasů). Volební účast byla 68.22 %, tj. 966 ze 1416 oprávněných voličů.[21]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Zámek Hrotovice – čtyřkřídlý renesanční zámek, přestavěný v 16. století z gotické tvrze, v 18. století přestavěn do barokní podoby.
- Památník Františka Bohumíra Zvěřiny – rodný dům malíře Františka Bohumíra Zvěřiny na Náměstí 8. května čp. 2
- Kostel svatého Vavřince – kostel z 13. století
- Nedaleko od Hrotovic (asi 3 km jihovýchodně) se nalézá areál zaniklé vsi Mstěnice
- Naučná stezka Hrotovicko – naučná stezka mezi Hrotovicemi a Rouchovany
- K Novým rybníkům – naučná stezka vedoucí z Hrotovic k tzv. Novým rybníkům
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Pomník padlým ve druhé světové válce
Závody rádiových modelů ve Sport hotelu
Sport hotel v Hrotovicích
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- František Adamec (1866–1946), kněz působicí v obci
- Jaroslav Dobrovolný (1879–1937), pedagog
- Jan Dolník (1883–1926), mechanik a výrobce hospodářských strojů
- Danica Fürlová-Votavová (* 1911), gymnastka a pedagožka
- Bohuslav Hrudička (1904–1942), učitel v Hrotovicích, narozen v Třešti, zemřel v Mauthausenu
- Stanislav Chládek (* 1937), chemik, kanoista a badatel
- Karel Chrást (1880–1946), fotograf, obchodník
- Emil Václav Javůrek (1878–1936), notář
- Václav Karel Javůrek (1883–1953), advokát
- Milena Judová (* 1944), knihovnice
- Antonín Klimánek (* 1927), veterinář
- Pavel Kováčik (* 1955), poslanec PSP ČR, zastupitel
- Ladislav Lohniský (1906–1942), odbojář, oběť heydrichiády
- Leopold Lohniský (1913–1942), právník, oběť heydrichiády
- Jindřich Nehera (* 1949), poslanec PSP ČR, zastupitel
- Josef Orel (1906–1945), lékař
- Karel Picmaus (* 1919), právník a pedagog
- Silvestr Prát (1895–1990), botanik, místní rodák[22]
- Aleš Rejthar (1938–2015), lékař
- Páni z Rožmitálu – rod, který žil v Hrotovicích
- Páni z Doubravice – rod, který žil v Hrotovicích
- Aleš Sigmund (1944–2018), kytarista a hudební skladatel
- Jindřich Vácha (1872–1954), český právník a soudní rada
- Helena Vojtová (1915–1983), lékařka a mikrobioložka
- Antonín Votava (1881–1954), pedagog
- František Bohumír Zvěřina (1835–1908), akademický malíř[23]
Čestní občané[editovat | editovat zdroj]
Městys a později město uděluje udělilo čestné občanství následujícím osobám:[24]
- Tomáš Garrigue Masaryk, uděleno 1918 (1. prezident ČSR)
- Alois Jirásek, uděleno 1918 (spisovatel)
- Karel Kramář, uděleno 1918 (1. předseda vlády ČSR)
- Gustav Habrman, uděleno 1918 (ministr vlády ČSR)
- Václav Klofáč, uděleno 1918 (ministr vlády ČSR)
- Josef Kuchařík, uděleno 1918 (poslanec zemského sněmu z Odunce za hrotovický, náměšťský a budějovický okres)
- Karel Bázner, uděleno 1934 (starosta městyse Hrotovic)
- Tomáš Garrigue Masaryk, uděleno 1935 (odstupující 1. president ČSR)
- Edvard Beneš, uděleno 1938 (2. prezident ČSR)
- Georgij Ivanovič Sacharov – in memoriam, uděleno 1970 (velitel 208. brigády Rudé armády)
- Inna Semjonovna Sacharovová, uděleno 1975 (manželka osvoboditele Hrotovic)
- Milan Uhde, uděleno 1995 (předseda Parlamentu ČR )
- Vladimír Nekuda, uděleno 2002 (archeolog)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b c d e f Z historie [online]. Hrotovice: Město Hrotovice [cit. 2021-08-05]. Dostupné online.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 300.
- ↑ Petr Večeřa. Končila válka a na Hrotovice dopadly sovětské pumy. Zahynulo 150 lidí. iDNES.cz [online]. 2013-05-12 [cit. 2013-05-12]. Dostupné online.
- ↑ Eva Bártíková. Své mrtvé oplakávalo v posledních dnech války. Třebíčský deník.cz [online]. 2010-05-07 [cit. 2013-05-12]. Dostupné online.
- ↑ ŘÍHOVÁ, Ivana. Hřiště v Hrotovicích bude hotové letos, o společenském domu rozhodne dotace. Třebíčský deník. 2021-04-16. Dostupné online [cit. 2021-04-28]. (česky)
- ↑ ŘÍHOVÁ, Ivana. Atletika, kopaná i houpačky. Podívejte se na nová hřiště v Hrotovicích a Jemnici. Třebíčský deník. 2021-09-01. Dostupné online [cit. 2021-10-20]. (česky)
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 93.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ HOSKOVEC, Ladislav. Homo botanicus: Prát, Silvestr [online]. BOTANY.cz, 2009-01-17 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.
- ↑ JUNGOVÁ, Markéta. Romantický kreslíř František Bohumír Zvěřina [online]. Blog Galerie Marold, 2012-03-19 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.
- ↑ Čestní občané Hrotovic [online]. Hrotovice: Město Hrotovice [cit. 2021-08-05]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Římskokatolická farnost Hrotovice
- Římskokatolická farnost Rouchovany
- Seznam kulturních památek v Hrotovicích
- TJ Sokol Hrotovice
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hrotovice na Wikimedia Commons - Hrotovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky města
- regionhrotovicko.cz – Regionální portál Hrotovicka
- FRANKOVÁ, Linda. Environmentální a ekologické problémy obce Hrotovice (též historie, charakteristika obce), diplomová práce [online]. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2010. Dostupné online.
- Hrotovická tragédie
