Chotěbudice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o obci na Moravskobudějovicku. O části obce Krásný Dvůr pojednává článek Chotěbudice (Krásný Dvůr).
Chotěbudice
Centrum Chotěbudic s kaplí sv. Václava
Centrum Chotěbudic s kaplí sv. Václava
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 550477
Pověřená obecJemnice
Obec s rozšířenou působnostíMoravské Budějovice
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°3′29″ s. š., 15°34′26″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel103 (2022)[1]
Rozloha5,53 km²
Katastrální územíChotěbudice
Nadmořská výška480 m n. m.
PSČ675 31
Počet domů51 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduChotěbudice 27
67531 Jemnice
obec@chotebudice.cz
StarostaVladimír Svoboda
Oficiální web: www.chotebudice.cz
Chotěbudice
Chotěbudice
Další údaje
Kód obce550477
Kód části obce52949
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Chotěbudice (německy Drei Eichen[3], dříve také Chotyebudycz, Choczebudicz, Chocziebudycz, Chotěbudiczie, lidově i Choťabudice[4]) se nachází v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Žije zde 103[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Lomy, Budíškovice a Jemnice.

Název[editovat | editovat zdroj]

Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel, které znělo Chotěbudici a bylo odvozeno od osobního jména Chotěbud. Význam místního jména byl "Chotěbudovi lidé". V novověku se do písemných pramenů ojediněle dostalo německé pojmenování Drei Eichen ("Tři duby"), ale jinak se v němčině používala jen mírná obměna českého jména.[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

V okolí obce byly nalezeny nástroje z mladší doby kamenné.[6] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1351. Nicméně již před tím rokem vesnice patřila Mikulášovi a Otíkovi z Černína, ti ale v roce 1351 darovali část vsi, která jim patřila Václavovi z Vranína. Část vesnice patřila také Dětřichovi a Smilovi z Knínic, ti ale svůj majetek na Chotěbudicích v roce 1365 prodali Hodislavovi z Malešovic. Další část vesnice v tu dobu patřila markrabětům moravským, kteří však majetek zastavili Ofce z Jemnice, později byla zástava vyplacena a majetek se tak vrátil Joštovi Moravskému, který v roce 1410 prodal Chotěbudice a Hrádek (pozdější Červený Hrádek) Petrovi Šturmovi z Kamenice. V 16. století byl Hrádek a další majetky prodány Zahrádeckým na Hobzí[4] a v roce 1585 pak vesnici získala Alžběta Višňovská z Petrovice a tak se Chotěbudice staly součástí budíškovického panství. Tam spadaly až do roku 1849.[7] U řeky Želetavky byl v roce 1665 postaven mlýn. V roce 1781 byla vesnice přifařena k Horní Slatině a tamní farář nechal zřídit v Chotěbudicích kolem roku 1783 školu, roku 1880 pak byla postavena nová školní budova. V letech 1801 a 1877 proběhly v obci velké požáry. V roce 1897 byla do obce přivedena silnice z Jemnice do Budče.[4]

Od roku 1850 pak patřily Chotěbudice pod podkrajský úřad v Dačicích a od roku 1855 pak pod okresní úřad v Dačicích, od roku 1868 pak spadaly pod okresní hejtmanství v Dačicích a od roku 1945 pak pod okresní národní výbor v Dačicích. Od roku 1960 po správních reformách byly přeorganizovány pod okresní úřad v Třebíči a staly se součástí okresu Třebíč. V roce 1980 byla vesnice správně začleněna do města Jemnice, v roce 1990 se obec znovu stala samostatnou obcí.[7]

V roce 2020 bylo oznámeno, že ministerstvo zemědělství ČR plánuje stavbu několika nových přehradních nádrží, kdy jedna z nich by mohl být postavena východně od obce Chotěbudice na řece Želetavce. Její rozloha by měla být 62,62 hektaru.[8]

Do roku 1849 patřily Chotěbudice do budíškovického panství, od roku 1850 patřily do okresu Dačice, pak od roku 1940 do roku 1945 do okresu Telč, následně mezi lety 1945 a 1960 do okresu Dačice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 patřily Chotěbudice pod Jemnici, následně se obec osamostatnila.[9]

Vývoj počtu obyvatel Chotěbudic[10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 298 298 282 295 316 299 270 227 177 167 145 114 112

Politika[editovat | editovat zdroj]

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Chotěbudice
2006[11] 2010[12] 2013[13] 2017[14] 2021[15]
1. ČSSD (32.6 %) KDU-ČSL (27.08 %) KDU-ČSL (22.91 %) KDU-ČSL (26.53 %) SPOLU (34.54 %)
2. KDU-ČSL (32.6 %) ČSSD (18.75 %) ČSSD (18.75 %) ANO (20.4 %) ANO (29.09 %)
3. ODS (23.91 %) ODS (16.66 %) TOP 09 (14.58 %) ČSSD (14.28 %) Piráti+STAN (14.54 %)
účast 55.42 % (46 z 83) 58.54 % (48 z 82) 57.14 % (48 z 84) 55.68 % (49 z 88) 63.95 % (55 z 86)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Chotěbudice
2008[16] 2012[17] 2016[18] 2020[19]
1. ČSSD (36.58 %) KDU-ČSL (37.14 %) ČSSD (21.21 %) KDU-ČSL (23.25 %)
2. KDU-ČSL (21.95 %) KSČM (14.28 %) KDU-ČSL (21.21 %) ANO (23.25 %)
3. ODS (14.63 %) ČSSD (14.28 %) STO (18.18 %) Piráti (13.95 %)
účast 48.81 % (41 z 84) 42.86 % (36 z 84) 37.93 % (33 z 87) 48.86 % (43 z 88)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (14 hlasů), druhé místo obsadil Zuzana Roithová (9 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (9 hlasů). Volební účast byla 61.90 %, tj. 52 ze 84 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (33 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (19 hlasů). Volební účast byla 62.65 %, tj. 52 ze 83 oprávněných voličů.[20]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (27 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (14 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (5 hlasů). Volební účast byla 66.67 %, tj. 58 ze 87 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (36 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (23 hlasů). Volební účast byla 69.41 %, tj. 59 ze 85 oprávněných voličů.[21]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kaple svatého Václava (původně postavena roku 1777 jako dřevěná, v roce 1808 byla původní kaple zbořena a postavena zděná[4])
  • Pomník padlým občanům v první světové válce z roku 1934, autorem je Jaroslav Šlezinger[22]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 168. 
  4. ↑ a b c d TIRAY, Jan. Vlastivěda moravská. - Místopis Moravy, Díl IV. Jihlavský kraj. - Dačický okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1925. 251 s. S. 126–129, 136–140. 
  5. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 323.
  6. ↑ KOŠTUŘÍK, Pavel. Pravěk Třebíčska. Třebíč: Muzejní a vlastivědná společnost, 1986. 282 s. S. 191. 
  7. ↑ a b O obci [online]. Chotěbudice: Obec Chotěbudice [cit. 2021-08-05]. Dostupné online. 
  8. ↑ NEDĚLKOVÁ, Jana; ZELNÍČKOVÁ, Ilona. Ministerstvo plánuje na Vysočině sedm nových přehrad, největší u Žďáru. iDNES.cz [online]. Mafra, 2020-05-13 [cit. 2020-06-29]. Dostupné online. 
  9. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 99. 
  10. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587. 
  11. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  12. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  13. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  14. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  15. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  16. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  17. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  18. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  19. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  20. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  21. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  22. ↑ Restaurování pomníku obětem 1. světové války v Chotěbudicích [online]. Chotěbudice: Obec Chotěbudice [cit. 2021-08-05]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města, městyse a obce okresu Třebíč
Babice • Bačice • Bačkovice • Benetice • Biskupice-Pulkov • Blatnice • Bohušice • Bochovice • Bransouze • Březník • Budišov • Budkov • Cidlina • Čáslavice • Častohostice • Čechočovice • Čechtín • Červená Lhota • Číhalín • Číchov • Čikov • Číměř • Dalešice • Dědice • Dešov • Dolní Lažany • Dolní Vilémovice • Domamil • Dukovany • Hartvíkovice • Heraltice • Hluboké • Hodov • Horní Heřmanice • Horní Smrčné • Horní Újezd • Horní Vilémovice • Hornice • Hrotovice • Hroznatín • Hvězdoňovice • Chlístov • Chlum • Chotěbudice • Jakubov u Moravských Budějovic • Jaroměřice nad Rokytnou • Jasenice • Jemnice • Jinošov • Jiratice • Kamenná • Kdousov • Kladeruby nad Oslavou • Klučov • Kojatice • Kojatín • Kojetice • Komárovice • Koněšín • Kostníky • Kouty • Kozlany • Kožichovice • Krahulov • Kralice nad Oslavou • Kramolín • Krhov • Krokočín • Kuroslepy • Láz • Lesná • Lesní Jakubov • Lesonice • Lesůňky • Lhánice • Lhotice • Lipník • Litohoř • Litovany • Lomy • Loukovice • Lovčovice • Lukov • Markvartice • Martínkov • Mastník • Menhartice • Meziříčko • Mikulovice • Mladoňovice • Mohelno • Moravské Budějovice • Myslibořice • Naloučany • Náměšť nad Oslavou • Nárameč • Nimpšov • Nová Ves • Nové Syrovice • Nový Telečkov • Ocmanice • Odunec • Okarec • Okřešice • Okříšky • Opatov • Oponešice • Ostašov • Pálovice • Petrovice • Petrůvky • Pokojovice • Police • Popůvky • Pozďatín • Přeckov • Předín • Přešovice • Přibyslavice • Příštpo • Pucov • Pyšel • Rácovice • Račice • Radkovice u Budče • Radkovice u Hrotovic • Radonín • Radošov • Radotice • Rapotice • Rohy • Rokytnice nad Rokytnou • Rouchovany • Rudíkov • Římov • Sedlec • Slavětice • Slavičky • Slavíkovice • Smrk • Stařeč • Stropešín • Střítež • Studenec • Studnice • Sudice • Svatoslav • Šebkovice • Štěměchy • Štěpkov • Trnava • Třebelovice • Třebenice • Třebíč • Třesov • Valdíkov • Valeč • Vícenice • Vícenice u Náměště nad Oslavou • Vladislav • Vlčatín • Výčapy • Zahrádka • Zárubice • Zašovice • Zvěrkovice • Želetava
legenda: město, městys .
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Chotěbudice&oldid=21203135“