Chotěbudice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o obci na Moravskobudějovicku. O části obce Krásný Dvůr pojednává článek Chotěbudice (Krásný Dvůr).
Chotěbudice

Centrum Chotěbudic s kaplí sv. Václava
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0634 550477
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Okres (LAU 1) Třebíč (CZ0634)
Obec s rozšířenou působností Moravské Budějovice
Pověřená obec Jemnice
Historická země Morava
Katastrální území Chotěbudice
Katastrální výměra 5,53 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 99 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 480 m n. m.
PSČ 675 31
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Chotěbudice 27
67531 Jemnice
Starosta Vladimír Svoboda
Oficiální web: www.chotebudice.cz
Email: obec@chotebudice.cz
Chotěbudice
Red pog.svg
Chotěbudice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Chotěbudice (německy Drei Eichen)[2] se nachází v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Ke dni 2. 10. 2006 zde žilo 104 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1351.

Vývoj počtu obyvatel Chotěbudic[3]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 298 298 282 295 316 299 270 227 177 167 145 114 112

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kaple svatého Václava
  • Pomník padlým občanům v první světové válce

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 168.  
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]