Komárovice (okres Třebíč)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Komárovice
Centrum Komárovic s kaplí sv. Josefa
Centrum Komárovic s kaplí sv. Josefa
Znak obce KomároviceVlajka obce Komárovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 590878
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíMoravské Budějovice
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel110 (2022)[1]
Rozloha3,11 km²
Katastrální územíKomárovice u Moravských Budějovic
Nadmořská výška533 m n. m.
PSČ675 26
Počet domů56 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKomárovice 14
67526 Želetava
ou.komarovice@volny.cz
StarostaBohumil Šuckrdle
Oficiální web: www.komarovice.cz
Komárovice
Komárovice
Další údaje
Kód obce590878
Kód části obce68730
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Komárovice (německy Komarowitz, jinak též Komarovice,[3] Komarowice, Chobot, Nová Ves[4])se nachází v Českomoravské vrchovině v okrese TřebíčKraji Vysočina. Žije zde 110[1] obyvatel. Jižně od obce pramení řeka Jevišovka.[3]

Sousedními obcemi sídla jsou Rácovice, Domamil, Moravské Budějovice a Budkov.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1366 byla uvedena první písemná zmínka o sídle na místě dnešních Komárovic. Kolem roku 1430 prošla kolem vesnice husitská vojska a v roce 1498 získal Václav z Ladunic od Vladislava II. pustou osadu Chobot (komárovský dvůr). V roce 1522 pak získal jemnické panství Albrecht z Boskovic, spolu s pustou osadou Chobot. V roce 1690 se pak místo původní osady Chobot uvádí jméno Nová Ves, roku 1765 pak je opět sídlo nazýváno jako Chobot Komárovice a roku 1796 se již uvádí jako název sídla Komárovice.[5]

Vesnice vznikla ke konci 18. století, vesnice měla rychtáře. V roce 1911 byl ve vesnici založen velkoobchod dřívím.[4] Po skončení první světové války byla v listopadu roku 1918 vysazena Lípa svobody a byl rozdělen velkostatek makratběte Pallaviciniho.[5] Roku 1924 byla ve vsi založena jednota Sokol.[3] V roce 1931 byla vesnice elektrifikována.[4] Roku 1956 bylo v obci založeno JZD, roku 1965 bylo místní JZD sloučeno do JZD Radvan v Domamili a posléze v 1972 do JZD Nový život v Jakubově u Moravských Budějovic. Po druhé světové válce byla postavena prodejna Jednoty a následně roku 1970 byla odhalena pamětní deska Vincence Lesného na jeho rodném domě.[3]

V roce 2017 byla schválena dotace kraje Vysočina pro udržení malých obchodů ve vesnici, Komárovice jsou jednou z podpořených obcí.[6] V roce 2021 navštívil obec velvyslanec Indie v Česku Hemant Kotalwar, navštívil památník Vincence Lesného.[7]

Do roku 1849 patřily Komárovice do jemnického panství, od roku 1850 patřily do okresu Znojmo, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1869 patřily Komárovice pod Domamil a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna opět pod Domamil, následně se obec osamostatnila.[8]

Vývoj počtu obyvatel Komárovic[9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 296 286 280 284 271 281 249 221 225 204 170 126 118

Politika[editovat | editovat zdroj]

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Komárovice
2006[10] 2010[11] 2013[12] 2017[13] 2021[14]
1. ČSSD (46.15 %) KSČM (33.33 %) KSČM (33.33 %) ANO (32.75 %) ANO (31.37 %)
2. KSČM (24.61 %) ČSSD (16.66 %) ČSSD (16.66 %) KSČM (17.24 %) Piráti+STAN (29.41 %)
3. ODS (20.0 %) TOP 09 (15.0 %) ANO 2011 (16.66 %) Piráti (17.24 %) SPD (9.8 %)
účast 69.89 % (65 z 93) 65.59 % (61 z 93) 58.70 % (54 z 92) 57.43 % (58 z 101) 56.04 % (51 z 91)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Komárovice
2008[15] 2012[16] 2016[17] 2020[18]
1. KSČM (25.53 %) STO (56.41 %) STO (56.09 %) STAN+SNK ED (19.44 %)
2. ČSSD (25.53 %) KSČM (25.64 %) KSČM (14.63 %) ANO (19.44 %)
3. ODS (21.27 %) ODS (10.25 %) ANO 2011 (12.19 %) Piráti (16.66 %)
účast 50.54 % (47 z 93) 43.96 % (40 z 91) 41.41 % (41 z 99) 40.00 % (36 z 90)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (31 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (14 hlasů) a třetí místo obsadil Zuzana Roithová (4 hlasů). Volební účast byla 63.74 %, tj. 58 ze 91 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (42 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (17 hlasů). Volební účast byla 64.84 %, tj. 59 ze 91 oprávněných voličů.[19]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (34 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (15 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (5 hlasů). Volební účast byla 59.80 %, tj. 61 ze 102 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (49 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (19 hlasů). Volební účast byla 66.67 %, tj. 68 ze 102 oprávněných voličů.[20]

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Nedaleko od obce pramení řeka Jevišovka.[3]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kaple svatého Josefa Dělníka – kaple byla postavena v roce 1871 Josefem Bachelem, kaple byla k výročí 150 let od postavení kompletně opravena v roce 2021.[21]
  • Pamětní síň Vincence Lesného

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Dne 3. dubna 1882 se v Komárovicích v čísle popisném 14 narodil významný český indolog Vincenc Lesný, který se hlavní měrou zasloužil o rozvoj indologie v Československu. Založil v Praze Školu orientálních jazyků a byl prvním řádným profesorem indologie na Karlově univerzitě. V letech 19451952 působil jako ředitel Orientálního ústavu v Praze. Po vytvoření Československé akademie věd v roce 1952 byl jmenován akademikem. Zemřel v Praze 9. dubna 1953. V současné době je na rodném domku Vincence Lesného umístěna jeho pamětní deska, uvnitř je jeho pamětní síň. V domku též sídlí obecní úřad. Při příležitosti výročí narození a úmrtí prof. Lesného se v obci konají vzpomínkové akce, jichž se účastní představitelé Orientálního ústavu, Česko-indické společnosti a indického velvyslanectví v Praze.

Společenský život[editovat | editovat zdroj]

Samospráva obce od roku 2017 vyvěšuje 5. července moravskou vlajku.[23]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. a b c d e BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 149. 
  4. a b c NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1.. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. 863 s. ISBN 80-85048-75-2, ISBN 978-80-85048-75-9. OCLC 38974508 S. 606–609. 
  5. a b Historie | O Komárovicích | Komárovice.cz. www.komarovice.cz [online]. [cit. 2020-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-07. 
  6. CAHA, Stanislav. Zachrání obchůdky dotace?. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-09-14 [cit. 2017-09-15]. Dostupné online. 
  7. SAADOUNI, Štěpánka. Vzácná návštěva: indický velvyslanec navštívil Komárovice na Třebíčsku. Třebíčský deník. 2021-08-02. Dostupné online [cit. 2021-08-26]. 
  8. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 128. 
  9. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589. 
  10. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  11. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  15. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  16. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  18. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  19. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  20. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  21. sta. Sto padesát let kaple. Horácké noviny. 2010-11-11, roč. 32, čís. 45, s. 8. Dostupné online. 
  22. Roční zpráva obchodní školy města Třebíče za školní rok 1947. Třebíč: Obchodní škola města Třebíče, 1947. S. 21. 
  23. Chcu, aby na mojí radnici vlála Moravská vlajka [online]. Facebook, 2017-06-13 [cit. 2021-08-06]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]