Jednota

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Svaz českých a moravských spotřebních družstev
Logo
Logo
Základní údaje
Právní formazájmové sdružení právnických osob
Datum založení5. listopadu 1966
Adresa sídlaU Rajské zahrady 1912/3, Praha, 130 00, Česko
Charakteristika firmy
Provozní zisk2,4 mil. Kč (2019)[1]
981 000 Kč (2018)[2]
Výsledek hospodaření321 000 Kč (2019)[1]
−272 000 Kč (2018)[2]
Celková aktiva728 mil. Kč (2019)[1]
709,4 mil. Kč (2018)[1]
Zaměstnanci12 (2019)[1]
Identifikátory
Oficiální webwww.skupina.coop
IČO00032743
LEI315700TOH9QFA3ZIVW87
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento článek je o obchodním podniku a spotřebním družstvu. Další významy jsou uvedeny na stránce Jednota (rozcestník).

COOP, Jednota nebo Konzum je označení pro spotřební družstva skupiny COOP v České republice. Provozují zejména maloobchodní prodejny potravin a dalšího spotřebního zboží téměř na celém území České republiky. Skupina COOP provozuje několik řetězců prodejen pod různými názvy: Konzum (nejmenší), Tuty (menší), Tip (střední), Terno (větší), Diskont (diskontní prodejny) a Jednota (různé). Některé větší prodejny nesou již z minulosti také označení Renta. Historie skupiny sahá do roku 1847, kdy byly v Praze a v Liberci založeny první dva potravní spolky.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Družstevnictví mělo v českých zemích tradici již v 19. století, kdy drobní spotřebitelé a výrobci zakládali za účelem společného hospodaření a provozování podniků, obchodů, pohostinství apod. různá spotřební (konzumní) a výrobní družstva. Spotřební družstva spojená stále podvědomě s venkovským obchodem vznikala a původně působila téměř výhradně ve městech, teprve až v roce 1952 probíhala jejich proměna podle sovětského vzoru.

Teprve po vydání resoluce politického sekretariátu Ústředního výboru strany v roce 1952 přistoupila družstva k reorganisaci a přeorientovala svoji činnost na vesnici, aby tam účinně pomohla v budování socialistické vesnice.

—Cesta míru: týdeník Krajského výboru Komunistické strany Československa v Liberci, 09.01.1954, s. 1.

Úkoly spotřebních družstev při budování socialistické vesnice[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Pojízdná prodejna, Národní podnik a Jednotné zemědělské družstvo.

Socialistický maloobchod sestával po roce 1949 ze znárodněného maloobchodu a družstevního maloobchodu. Prodejny spotřebních družstev se zabývaly především prodejem potravin ve městech. Znárodněný maloobchod nebyl na venkově rozšiřován, takže prodejny vesnických spotřebních družstev prodávaly veškeré zboží, které byl venkovský spotřebitel zvyklý v místě nakupovat.[3]

Až rozhodnutím ÚV KSČ a vlády bylo v roce 1952 družstvům uloženo zásobovat podle sovětského vzoru venkovské obyvatelstvo a opustit (s výjimkou Prahy) města. Zároveň byla oddělena sféra státního a družstevního obchodu. Stát převzal obchody ve větších městech a průmyslových střediscích, spotřební družstva přebírala od státního obchodu prodejny na venkově a v menších městech (mnohem menší síť prodejen s úzkým okruhem zákazníků). Tím došlo nejen ke změně struktury obchodní sítě, ale hlavně ke zvýhodnění státního obchodu. Další změny v organizační struktuře obchodní sítě následovaly ještě v letech 1954 a 1957 a týkaly se dílčích opatření v podnikovém řízení.[4]

Naše spotřební družstva snaží se vedle obstarávání všech druhů spotřebního zboží pro pracující zpříjemňovat život na vesnici také zřizováním a provozem družstevních hostinců. Tyto družstevní hostince nebudou však míti nic společného s bývalými vesnickými hospodami, kde pití alkoholu, hra v karty a všechny ty nepěkné škodlivé zjevy byly hlavní náplní provozu takové hospody. Družstevní hostince na naší vesnici stanou se kulturním střediskem všeho pracujícího lidu. Bude zde podáváno občerstvení v širokém sortimentu pokrmů i nápojů, při čemž bude dávána přednost nápojům nealkoholickým, budou se však zde také pořádat přednášky, besedy, divadelní představení a slušné společenské zábavy. V našem kraji bylo místní svépomocí občanů upraveno již 15 družstevních hostinců a dalších 12 objektů je připraveno k úpravě, aby tak mohly sloužiti socialistickému pohostinství, socialistické kultuře a opravdovému radostnému a družnému veselí.

—Schůze NS PČS, Středa 27. října 1954 k vládnímu návrhu zákona o lidových družstvech a o družstevních organisacích[5]

Spotřební družstva měla na venkově aktivně napomáhat při socializaci zemědělského sektoru, kolem svých prodejen rozvíjet družstevní život (např. pořádáním členských schůzí), získávat rolníky nejen za členy svých družstev, ale pro družstevní myšlenku vůbec - tedy kromě své základní zásobovací funkce vykonávat i politicko - výchovnou činnost.[6]

Zásluhy členů spotřebních družstev o vesnici. Spotřební družstva v Libereckém kraji se významně podílejí na kolektivisaci zemědělství. Ze spotřebního družstva Jednota Turnov vstoupilo do družstev přes 250 funkcionářů a členů. V obci Vápno v turnovském okrese vstoupili do JZD hromadně všichni členové spotřebního družstva. V agitačních skupinách na vesnicích pracovalo přes 150 funkcionářů a pracovníků Jednot.

—Cesta míru: týdeník Krajského výboru Komunistické strany Československa v Liberci, 31.12.1957[7]

Spotřební družstva po roce 1954[editovat | editovat zdroj]

Zákonem č. 53/1954 Sb. o lidových družstvech a družstevních organizacích vznikl Ústřední svaz spotřebních družstev v Praze, který plánoval a organizoval činnost svého odvětví, vydával vzorové stanovy, dával souhlas ke vzniku nových družstev a vedl družstevní arbitráž. Družstva se uskupovala do krajských svazů spotřebních družstev, které plánovaly, řídily a kontrolovaly činnost členských družstev v obvodu své působnosti.

Družstva po roce 1954 přijala jednotné označení „Okresní lidové spotřební družstvo Jednota“. Nové družstvo mohlo vzniknout až po souhlasu ústředního svazu a po schválení stanov přijatých valnou hromadou ve smyslu zákona č. 54/54 Sb. o lidových družstvech a družstevních organizacích, která zvolila své orgány.

Nejvyšším orgánem bylo shromáždění delegátů, které volilo ústřední revizní komisi a představenstvo družstva, které tvořilo výkonný orgán a v jehož čele stál předseda, který jednal jménem družstva a za družstvo se podepisoval (či pověřený místopředseda). V případech, kdy bylo rozhodování vyhrazeno představenstvu a právní předpisy stanovovaly pro právní úkon písemnou formu, podepisoval se předseda (místopředseda) družstva a další člen představenstva. Předsedu zastupoval v době jeho nepřítomnosti nebo zaneprázdnění místopředseda. Orgány družstva tvořily:

  • konference delegátů
  • výbor
  • představenstvo
  • kontrolní komise
  • členská schůze prodejen
  • dohlížecí výbory[8]

Družstvo bylo právnickou osobou a ze zisku platilo důchodovou daň. K zániku družstva musel dát opět souhlas ústřední svaz a odsouhlasit jej shromáždění delegátů, které také určilo likvidátora. Přednost získal socialistický obchod - národní podnik Pramen - před družstevním. Ve městech měl být pouze státní obchod a úkolem družstev bylo zásobování venkova potravinami a průmyslovým zbožím. Stejně tak i v oblasti pohostinství městské provozovny přebíral národní podnik Restaurace a jídelny a družstva provozovala venkovské hostince. Nicméně podniky Pramen i Restaurace a jídelny měly provozovny i na venkově. Družstva rovněž vykupovala zemědělské výrobky a za tímto účelem budovala síť provozoven v okrese, kde sídlilo okresní ředitelství.

Trhy Dědy Mráze na venkově. Spotřební družstva Jednota, která zásobují obecenstvo venkova, stále zlepšují své služby spotřebitelům. Pro předvánoční období připravily Jednoty bohatý výběr nejrůznějších druhů zboží. Neprodávají je však jen v prodejnách a obchodních domech, ale již od prvních prosincových dnů je nabízejí spotřebitelům také na trzích Dědy Mráze. Tyto trhy, které mají na venkově již svou tradici z minulých let, budou v Libereckém kraji uspořádány ve více než sto obcích. Konají se ve větších místech, kde jsou prostorné sály hostinců. Ve stáncích, které jsou ozdobeny vánočními motivy, nabízejí prodavači venkovskými spotřebitelům látky, průmyslové zboží, hračky, knihy a další nejrůznější druhy zboží.

—Cesta míru: týdeník Krajského výboru Komunistické strany Československa v Liberci, 06.12.1955[9]

Zboží z Jednoty do každé samoty[editovat | editovat zdroj]

Zboží z Jednoty do každé samoty - hlásal slogan spotřebních družstev poplatný politické směrnici o vyrovnání rozdílů mezi městem a venkovem podle sovětského vzoru. Jednoty se musely naučit obchodování v novém venkovském prostředí a v padesátých letech prošly četnými reorganizacemi, kopírující též změny územně správního členění státu.[10]

Teprve po roce 1960 se ustálil systém spotřebních družstev se základními články Jednota v každém okrese, nadřízenými Krajskými svazy spotřebních družstev (KSSD) v krajích, Ústředním svazem spotřebních družstev (USSD) v Praze a s monopolem obchodování na venkově.[11] Od roku 1960 mizela z názvu družstva slovo „okresní“ a po roce 1978 i „lidové“. Díky štědřejším přídělům investic z centra oproti státnímu obchodu si Jednoty postupně vybudovaly novou prodejní síť a hospodářská situace mnohých družstev se postupně zlepšovala.[12] Od roku 1964 mohla Jednota zřizovat maloobchodní provozovny i ve městech.

Koncem osmdesátých let obhospodařovaly spotřební družstva více než 17 tisíc prodejen, přičemž polovinu tvořily pro venkov typické malé smíšené prodejny, zhruba jedna čtvrtina byly ještě menší potravinářské prodejny, necelá pětina připadala na prodejny průmyslového zboží a zbytek tvořila tzv. nákupní střediska (s průměrnou prodejní plochou 347 m². Pevnou síť prodejen doplňovalo kolem 700 velkých dobře vybavených pojízdných prodejen.[13]

Organizace spotřebního družstevnictví 1983[editovat | editovat zdroj]

Základním článkem družstevního obchodu na vesnici bylo Lidové spotřební družstvo Jednota. Činnost jejich prodejen spočívala především v zásobování vesnického obyvatelstva spotřebním zbožím a v nákupu některých zemědělských výrobků. Malé obce, kde by stálá prodejna nebyla vytížena, zásobovalo 650 pojízdných prodejen.

Krajské svazy spotřebních družstev působily jako řídící orgány spotřebního družstevnictví v rámci kraje.

Velkonákupna spotřebních spotřebních družstev byla zřízena v roce 1967. Jejím úkolem bylo pro družstevní prodejny obstarávat zásoby zboží (především potravinářské a úzký okruh průmyslového zboží denní potřeby). Vedle toho pro družstva zajišťovala také dovoz potravinářského a průmyslového zboží. Velkonákupna spotřebních družstev vlastnila i některé potravinářské výrobní podniky: např. Vinné sklepy Hodonín; Mykoprodukta (zpracovával lesní plody, hlavně houby) a závod Včela (zpracovával med z místních zdrojů a prováděl jeho rozsáhlý export).

Český svaz spotřebních družstev byl řídícím orgánem spotřebního družstevnictví v ČSR, obdobně probíhala organizace spotřebního družstevnictví v SSR.[14]

Spotřební družstva po roce 1989[editovat | editovat zdroj]

COOP Dobřichovice
COOP Kámen

Zákon č. 42/1992 Sb. o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech nařizoval transformaci družstev. V roce 1992 došlo také ke změně názvu mnoha družstev, některá okresní družstva zanikla (zejména v Karlovarském, Libereckém a Ústeckém kraji) a jiná se sloučila nebo rozšířila svou územní působnost.

Od roku 2007 družstva COOP, Konzum a Jednota vystupují pod jednotným názvem COOP, který používají družstva po celé Evropě.[15] Ve světě je to obvyklé jméno pro družstevní prodejny podle anglického slova „cooperative“ pro družstvo nebo spolupracující společenstvo.

Svaz českých a moravských spotřebních družstev (skupina COOP) sdružuje 46 spotřebních družstev, která dohromady mají cca 107 000 členů, provozují cca 2 500 prodejen s celkovou prodejní plochou okolo 400 000 m² a zaměstnávají přes 13 000 lidí.[16]

Členská družstva vystupují pod společnou značkou COOP, která je tak největší sítí prodejen potravin v České republice. Centrální nákup zajišťují dvě nákupní centrály COOP Centrum působící převážně v Čechách a COOP Morava působící na Moravě. Více než 400 prodejen potravin je začleněno do maloobchodních řetězců COOP TUTY, COOP TIP, COOP TERNO a COOP DISKONT. Kromě obchodní činnosti provozuje skupina COOP také 8 středních odborných škol, manažerský institut, nebo vlastního mobilního virtuálního operátora COOP Mobil.

Seznam družstev COOP (sídla podle krajů)[editovat | editovat zdroj]

Prodejna KONZUM, člen Skupiny COOP

Praha[editovat | editovat zdroj]

  • COOP družstvo HB[17] (prodejny na Vysočině a v Jihomoravském, Královéhradeckém, Olomouckém, Pardubickém a Zlínském kraji)
  • COOP Praha-západ, družstvo[18] (prodejny ve Středočeském kraji)

Středočeský kraj[editovat | editovat zdroj]

  • COOP Hořovice, družstvo[19] (prodejny ve Středočeském a Plzeňském kraji)
  • COOP Mnichovo Hradiště, družstvo (prodejny ve Středočeském a Libereckém kraji)
  • COOP Příbram, družstvo[20] (prodejny ve Středočeském kraji)
  • Družstvo JEDNOTA KLADNO[21] (prodejny ve Středočeském a Ústeckém kraji)
  • Jednota Benešov, družstvo (prodejny ve Středočeském kraji)
  • JEDNOTA, spotřební družstvo v Nymburce[22] (prodejny ve Středočeském a Libereckém kraji)
  • JEDNOTA, spotřební družstvo v Rakovníku[23] (prodejny ve Středočeském, Plzeňském a Ústeckém kraji)

Jihočeský kraj[editovat | editovat zdroj]

  • Jednota družstvo spotřebitelů v Kaplici[24] (prodejny v Jihočeském kraji)
  • Jednota, obchodní družstvo Tábor[25] (prodejny v Jihočeském kraji)
  • JEDNOTA, spotřební družstvo České Budějovice[26] (prodejny v Jihočeském, Královéhradeckém a Olomouckém kraji)
  • Jednota, spotřební družstvo v Jindřichově Hradci[27] (prodejny v Jihočeském kraji a na Vysočině)
  • Jednota, spotřební družstvo v Milevsku, okres Písek[28] (prodejny v Jihočeském kraji)
  • Jednota, spotřební družstvo ve Vimperku[29] (prodejny v Jihočeském kraji)
  • Jednota, spotřební družstvo ve Volyni[30] (prodejny v Jihočeském kraji)

Plzeňský kraj[editovat | editovat zdroj]

  • COOP družstvo Plasy[31] (prodejny v Plzeňském a Ústeckém kraji)
  • Jednota, konzumní družstvo Rokycany[32] (neprovozuje žádné prodejny)
  • Jednota, spotřební družstvo v Tachově[33] (prodejny v Plzeňském a Karlovarském kraji)
  • Západočeské konzumní družstvo Plzeň[34] (prodejny v Plzeňském kraji)
  • Západočeské konzumní družstvo Sušice[35] (prodejny v Plzeňském, Jihočeském a Karlovarském kraji)

Karlovarský kraj[editovat | editovat zdroj]

  • COOP - Jednota Toužim, spotřební družstvo[36] (prodejny v Karlovarském a Ústeckém kraji)

Ústecký kraj[editovat | editovat zdroj]

  • JEDNOTA, spotřební družstvo v Podbořanech[37] (prodejny v Ústeckém kraji)
  • Spotřební družstvo Jednota Kadaň (neprovozuje žádné prodejny)
  • Jednota Ústí nad Labem - spotřební družstvo (neprovozuje žádné prodejny)
  • DRUŽSTVO JEDNOTA MOST (neprovozuje žádné prodejny)
  • Jednota Teplice, družstvo (neprovozuje žádné prodejny)

Liberecký kraj[editovat | editovat zdroj]

  • Jednota, spotřební družstvo v Jilemnici (neprovozuje žádné prodejny)

Královéhradecký kraj[editovat | editovat zdroj]

Pardubický kraj[editovat | editovat zdroj]

  • Jednota, spotřební družstvo Hlinsko[40] (prodejny v Pardubickém kraji a na Vysočině)
  • Jednota, spotřební družstvo v Pardubicích[41] (prodejny v Pardubickém kraji)
  • KONZUM, obchodní družstvo v Ústí nad Orlicí[42] (prodejny v Pardubickém a Královéhradeckém kraji)

Kraj Vysočina[editovat | editovat zdroj]

Jihomoravský kraj[editovat | editovat zdroj]

  • JEDNOTA, spotřební družstvo v Boskovicích[45] (prodejny v Jihomoravském a Olomouckém kraji)
  • Jednota, spotřební družstvo v Hodoníně[46] (prodejny v Jihomoravském a Moravskoslezském kraji)
  • Jednota, spotřební družstvo v Mikulově[47] (prodejny v Jihomoravském kraji)
  • JEDNOTA, spotřební družstvo, Moravský Krumlov[48] (prodejny v Jihomoravském kraji a na Vysočině)

Olomoucký kraj[editovat | editovat zdroj]

  • JEDNOTA, spotřební družstvo Zábřeh[49] (prodejny v Olomouckém, Moravskoslezském a Pardubickém kraji)

Moravskoslezský kraj[editovat | editovat zdroj]

  • COOP Beskydy, spotřební družstvo[50] (prodejny v Moravskoslezském kraji)
  • BUDOUCNOST, spotřební družstvo v Ostravě[51] (prodejny v Moravskoslezském kraji)
  • TEMPO, obchodní družstvo[52] (prodejny v Moravskoslezském a Olomouckém kraji, prodejny nejsou součástí sítě COOP)

Zlínský kraj[editovat | editovat zdroj]

  • Jednota spotřební družstvo v Uherském Ostrohu[53] (prodejny ve Zlínském, Olomouckém a Jihomoravském kraji)
  • JEDNOTA, spotřební družstvo ve Vsetíně[54] (prodejny ve Zlínském kraji)
  • Jednota, spotřební družstvo ve Zlíně[55] (prodejny ve Zlínském kraji)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d e výroční zpráva. 14. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. ↑ a b účetní závěrka. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  3. ↑ Free Europe Committee: Report on Czechoslovakia: Zpráva o Československu, Svazek 2, Vydání 1–6, rok 1951, s. 102: Organisace maloobchodu.
  4. ↑ Slezský sborník, Svazek 94, Nákl. Matice opavské, 1996, s. 297.
  5. ↑ NS RČS 1948-1954, 85. schůze, část 2/9 (27. 10. 1954). www.psp.cz [online]. [cit. 2021-05-11]. Dostupné online. 
  6. ↑ Acta Musei Moraviae: Scientiae sociales, Svazky 73–75, Moravské muzeum v Brně, vydavatel Museum, 1988, s. 167.
  7. ↑ Cesta míru: týdeník Krajského výboru Komunistické strany Československa v Liberci. Liberec: KV KSČ, 31.12.1957, 6(103), s. 3.
  8. ↑ https://rejstrik-firem.kurzy.cz/rejstrik-firem/DO-00032034-druzstvo-j-e-d-n-o-t-a-ceska-lipa/#id_sekce_ost_sk
  9. ↑ Cesta míru: týdeník Krajského výboru Komunistické strany Československa v Liberci. Liberec: KV KSČ, 06.12.1955, 4(97), s. 1.
  10. ↑ Ekonom, týdeník Hospodářských novin, svazek vydání 27–39, Economia, 1998, s. 14.
  11. ↑ Ekonom, týdeník Hospodářských novin, svazek vydání 27–39, Economia, 1998, s. 14.
  12. ↑ Ekonom, týdeník Hospodářských novin, svazek vydání 27–39, Economia, 1998, s. 14.
  13. ↑ Ekonom, týdeník Hospodářských novin, svazek vydání 27–39, Economia, 1998, s. 14.
  14. ↑ Vladimir Kosik: Odbytová činnost, Nakl. Svoboda, 1983, s. 156.
  15. ↑ Moderní obchod. 09.02.2007: Družstevní obchod – Spojí se v boji proti velkým řetězcům. [1]
  16. ↑ Profil Skupiny COOP | COOP. www.skupina.coop [online]. [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. 
  17. ↑ COOP družstvo HB [online]. [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. (česky) 
  18. ↑ coop-pz.cz [online]. [cit. 2020-11-15]. Dostupné online. 
  19. ↑ COOP Hořovice, družstvo – skupina COOP. www.coophorovice.cz [online]. [cit. 2020-11-15]. Dostupné online. 
  20. ↑ COOP Příbram – vaše tradiční prodejny [online]. [cit. 2020-11-15]. Dostupné online. (česky) 
  21. ↑ Hlavní strana | Jednota Kladno. www.jednotakladno.cz [online]. [cit. 2020-11-15]. Dostupné online. 
  22. ↑ Jednota, spotřební družstvo v Nymburce [online]. [cit. 2020-11-15]. Dostupné online. (česky) 
  23. ↑ JEDNOTA Rakovník – Jsme tu s Vámi již přes 100 let. [online]. [cit. 2020-11-15]. Dostupné online. (česky) 
  24. ↑ BRILO.CZ. Jednota Kaplice - Český obchod s potravinami. Jednota Kaplice [online]. [cit. 2020-11-15]. Dostupné online. (česky) 
  25. ↑ BRILO.CZ. Jednota Tábor - české prodejny potravin. Jednota Tábor [online]. [cit. 2020-11-15]. Dostupné online. (česky) 
  26. ↑ JEDNOTA, spotřební družstvo České Budějovice. www.jednotacb.cz [online]. [cit. 2020-11-15]. Dostupné online. 
  27. ↑ coop. www.jednotajh.cz [online]. [cit. 2020-11-15]. Dostupné online. 
  28. ↑ Jednota SD v Milevsku | JEDNOTA, spotřební družstvo v Milevsku, okres Písek. www.jednota-milevsko.cz [online]. [cit. 2020-11-15]. Dostupné online. 
  29. ↑ Jednota, spotřební družstvo ve Vimperku | Potraviny. www.jednotavimperk.cz [online]. [cit. 2020-11-15]. Dostupné online. 
  30. ↑ BRILO.CZ. JEDNOTA, spotřební družstvo ve Volyni | Vaše prodejny COOP na Strakonicku. JEDNOTA, spotřební družstvo ve Volyni [online]. [cit. 2020-11-16]. Dostupné online. (česky) 
  31. ↑ SIMONET.CZ. COOP družstvo Plasy | prodej potravin , kamenné prodejny, akční letáky [online]. [cit. 2020-11-16]. Dostupné online. (česky) 
  32. ↑ Jednota KD Rokycany. www.jednotakdrokycany.cz [online]. [cit. 2020-11-16]. Dostupné online. 
  33. ↑ BRILO.CZ. https://www.jednota-tachov.cz/. Jednota Tachov [online]. [cit. 2020-11-16]. Dostupné online. (česky) 
  34. ↑ Západočeské konzumní družstvo Plzeň. www.coopplzen.cz [online]. [cit. 2020-11-16]. Dostupné online. 
  35. ↑ ZKD Sušice. www.zkdsusice.cz [online]. [cit. 2020-11-16]. Dostupné online. 
  36. ↑ Jednota, spotřební družstvo v Toužimi. COOP - Jednota Toužim, spotřební družstvo [online]. [cit. 2020-11-16]. Dostupné online. (česky) 
  37. ↑ testpage. www.jednota.podborany.cz [online]. [cit. 2020-11-16]. Dostupné online. 
  38. ↑ O nás - COOP Dvůr Králové n. L.. www.coopdk.cz [online]. [cit. 2020-11-19]. Dostupné online. 
  39. ↑ Jednota SD Nová Paka | člen skupiny COOP [online]. [cit. 2020-11-19]. Dostupné online. (česky) 
  40. ↑ ANIMATO (WWW.ANIMATO.CZ), Studio. Jednota spotřební družstvo Hlinsko. Jednota Hlinsko [online]. [cit. 2020-11-19]. Dostupné online. (česky) 
  41. ↑ ÚVOD | Jednota Pardubice. www.jednotapce.cz [online]. [cit. 2020-11-19]. Dostupné online. 
  42. ↑ KONZUM, obchodní družstvo. www.konzumuo.cz [online]. [cit. 2020-11-19]. Dostupné online. 
  43. ↑ Široká nabídka kvalitní výrobků - COOP družstvo Velké Meziříčí. www.coopvelmez.cz [online]. [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. 
  44. ↑ Jednota Kamenice nad Lipou. www.sdkamenice.cz [online]. [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. 
  45. ↑ Jednota Boskovice [online]. [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. (česky) 
  46. ↑ Jednota, spotřební družstvo v Hodoníně - síť maloobchodních prodejen. www.jednota-hodonin.cz [online]. [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. 
  47. ↑ Úvod - Jednota. www.jednota.cz [online]. [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. 
  48. ↑ Úvod - COOP Jednota spotřební družstvo Moravský Krumlov. www.jednotamk.cz [online]. [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. 
  49. ↑ Úvod. www.jednota-zabreh.cz [online]. [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. 
  50. ↑ COOP Beskydy | Maloobchodní prodejny smíšeným zbožím | Výroba | Nemovitosti - Úvod [online]. [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. 
  51. ↑ Budoucnost, spotřební družstvo v Ostravě [online]. [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. 
  52. ↑ TEMPO, obchodní družstvo - Úvodní strana. www.odtempo.cz [online]. [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. 
  53. ↑ Úvod | Jednota spotřební družstvo v Uherském Ostrohu. www.jednotaostroh.cz [online]. [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. 
  54. ↑ JEDNOTA, spotřební družstvo ve Vsetíně. www.jednota-vs.cz [online]. [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. 
  55. ↑ www.jednotazlin.cz [online]. [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • 160 let družstevnictví v České republice, Praha 2006
  • 100 let - spotřební družstvo Jednota Budoucnost v Prostějově, Prostějov 1991
  • 75 let spotřebního družstva Jednota Liberec, Liberec 1987
  • Jednota, lidové spotřební družstvo, Ústí nad Orlicí, Ústí nad Orlicí 1973
  • Jonák, Alois, 15 let československého spotřebního družstevnictví, Praha 1960
  • Petrovič, Miloslav, 15 let československého družstevnictví, Praha 1960

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jednota&oldid=20065130“