Nová Paka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Nová Paka
Novopacké náměstí
Novopacké náměstí
Znak města Nová PakaVlajka města Nová Paka
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU 2 (obec) CZ0522 573248
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Nová Paka
Okres (LAU 1) Jičín (CZ0522)
Kraj (NUTS 3) Královéhradecký (CZ052)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 9 072 (2020)[1]
Rozloha 28,68 km²
Nadmořská výška 427 m n. m.
PSČ 509 01
Počet částí obce 13
Počet k. ú. 10
Počet ZSJ 25
Kontakt
Adresa městského úřadu Dukelské náměstí 39
509 01 Nová Paka
e-podatelna@munovapaka.cz
Starosta Josef Cogan (STAN)
Oficiální web: www.munovapaka.cz
Nová Paka
Nová Paka
Další údaje
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nová Paka (německy Neupaka) je město v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji. Ve městě žije přibližně 9 100[1] obyvatel. Leží v nadmořské výšce 427 metrů

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší zmínka o městě pochází z roku 1357 v souvislosti s dosazením faráře ke kostelu svatého Mikuláše. V této době bylo toto město nazýváno Paka Mladá (Jungpaka). Roku 1563 byla velká část města zničena požárem. V roce 1586 napadla město morová epidemie, která zhruba polovinu obyvatelstva zahubila. Dalších 450 obyvatel zahynulo při morové epidemii v roce 1625. Během třicetileté války muselo obyvatelstvo roku 1643 snášet plenění švédskou armádou, při kterém opět vyhořelo. Další požár v roce 1666 zničil budovy na hlavním náměstí. Požár město zachvátil i v letech 1710, 1827 a 1844. Důvodem častých požárů byla zejména výstavba ze dřeva.

Klášter paulánů[editovat | editovat zdroj]

První kamennou stavbou ve městě byl klášter paulánů[2]. Podnět k výstavbě kláštera dal majitel zdejšího panství svobodný pán Rudolf z Tiefenbachu ve své závěti z roku 1650. Přípravné práce byly dle závěti zahájeny po jeho smrti v roce 1653. Výkopové práce začaly v roce 1654, základní kámen byl položen v roce 1655. Obytná budova však byla dokončena až v roce 1701. Stavba klášterního kostela v barokním stylu byla zahájena roku 1709, vysvěcen byl v roce 1724 a v následujících letech dokončen. Za autora je považován jeden ze žáků Kryštofa Dienzenhofera. Kostel poté sloužil přicházejícím poutníkům. Na vnitřní vybavení však nebyly peníze a tak pomohla sbírka mezi místními občany. Většina mobiliáře byla pořízena až v následujících osmi letech. K jeho vybavení patřily dva obrazy od Josepha z Fuehrichu, Josefa Zeleného a především obrazy Petra Brandla. Fresky zhotovil J. Kramolín. Za zmínku stojí i pozdně gotická Madona a soubor soch u varhan – dětské postavičky s hudebními nástroji v rukou tvořící orchestr. V roce 1737 bylo ke kostelu vystavěno kryté schodiště. V rámci josefínských reforem byl klášter zrušen. Do konventu byl na počátku 19. století přemístěn z Jičína vojenský vychovávací ústav pro děti. Od roku 1872 sloužila budova jako nemocnice.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]


Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Nové Pace.
Novopacká radnice
Hotel Central na náměstí v Nové Pace, v popředí je kašna

Muzea[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Suchardové[editovat | editovat zdroj]

Z místních rodů se stal nejproslulejším rod Suchardů:[zdroj?]

František a Josef Maiznerovy nejstarší loutkoherci. Centrem tvorby Suchardů byl od roku 1896 tzv. Suchardův dům, který nechal postavit Antonín Sucharda mladší po svém návratu z Itálie podle návrhu architekta Jaroslava Breta. Na výzdobě domu se podíleli všichni členové rodiny i svědek svatby Anny Suchardové Mikoláš Aleš, který zde vytvořil sgrafito sv. Božetěcha. Dnes je zde expozice Městského muzea Nová Paka.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Achát nalezený v Nové Pace
  • Ve své době byla Nová Paka jedním z hlavních center spiritismu. Dnes jeho pozůstatky můžete nalézt např. v Městském muzeu Nová Paka kde se nachází jedna z největších sbírek spiritistických kreseb v celé Evropě.[4]
  • Ve vitríně před muzeem také leží zkamenělý kmen stromu, který v Podkrkonoší rostl asi před 300 miliony lety v období karbonu.[5]

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. Jaroslav Duchoň: Před třemi sty lety se pavláni stěhovali do novopackého kláštera, Hradecké noviny 03/00.
  3. a b Toulavá kamera 1, str. 50-52, ISBN 80-7316-228-8
  4. Expozice spiritismu [online]. Muzeum.cz. Dostupné online. 
  5. Největší zkamenělý strom [online]. Muzeum.cz. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]