Jaromír Typlt
| PhDr. Jaromír Typlt | |
|---|---|
 Jaromír Typlt (24. května 2023) | |
| Narození | 25. července 1973 (52 let) Nová Paka  Československo |
| Povolání | spisovatel, básník, kurátor, historik umění a dramatik |
| Ocenění | Cena Jiřího Ortena (1994) |
| Příbuzní | Lubomír Typlt (bratr) Jan Schejbal (strýc) |
| Web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jaromír Typlt (* 25. července 1973, Nová Paka) je český spisovatel, esejista, performer, výtvarný kurátor a editor.
Život
[editovat | editovat zdroj]Dětství prožil v Nové Pace. Pochází z rodiny lesního dělníka a zdravotní sestry, jako třetí ze čtyř dětí. Bratr Lubomír Typlt je malíř, dcera Apolena Typltová (2001) je fotografka.[1]
Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy – obor filozofie a český jazyk a literatura. Po ukončení civilní vojenské služby ve sdružení pro péči o duševně nemocné Fokus MYklub Liberec, kde mj. inicioval řadu výstav a edičních projektů, se stal v roce 2000 kurátorem liberecké Malé výstavní síně a v letech 2008–2010 byl kurátorem liberecké Galerie U Rytíře.[2] V roce 2017 nastoupil do doktorského studijního programu komparatistiky na Filozofické fakultě, v jehož rámci absolvoval v letech 2020–2021 stáž v Paříži na Université Sorbonne.[3] Od počátku roku 2018 zároveň spolupracuje s Kulturně komunitním centrerm Art v Praze na Letné. V září 2022 spoluzakládal galerii Art brut Praha, kterou vede jako kurátor.[4] V současnosti žije v Praze a Nové Pace.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]První období jeho tvorby se vyznačuje především důrazem na obrazotvornost (soubor poezie Ztracené peklo, 1994), ale také snahou o vystižení atmosféry „blouzniveckého“ rodného kraje (prózy Pohyblivé prahy chrámů, 1991, a Opakem o překot, 1996). Po roce 1999 začal experimentovat s různými přesahy literatury do dalších uměleckých odvětví (bibliofilie a autorské knihy, krátké filmy, jevištní performance, zvukové nahrávky a improvizace) a výsledky soustředil do knihy Stisk (2007). Se skladatelem Michalem Ratajem od roku 2009 účinkuje ve zvukově-textové improvizaci Škrábanice. Jako performer a autor textů spolupracoval i s dalšími skladateli soudobé hudby – Vlastislavem Matouškem, Janem Rybářem, Miroslavem Tóthem, Janem Trojanem, Tomášem Vtípilem, Petrem Wajsarem a dalšími. Pro libereckého grafika Jana Měřičku napsal texty k autorským knihám (Vniveč, 1999, Hlavolomy, 2000).[5]
Typlt účinkoval v několika filmech a divadelních představeních. V roce 1996 si zahrál ve filmu Jméno kódu: Rubín v režii Jana Němce (role Žvejkoun č. 4), v roce 2020 pak v celovečerním dokumentárním filmu Pouť krkonošská v režii Karla Čtveráčka. S Pavlem Novotným také hraje v představení podle básně Kurta Schwitterse Ursonate (premiéra 2006). Mezi lety 2015 a 2019 alteroval v roli Hosta ve Studiu Hrdinů v rámci představení O slavnosti a hostech.[6]
Už v první polovině 90. let se zapsal do povědomí také jako účastník literárních polemik. Po roce 2011 začal veřejně vystupovat proti snahám o podřizování literatury politickým zájmům (především proti požadavkům po levicové angažovanosti), a proto se 19. listopadu 2013 stal při svém autorském večeru terčem symbolického útoku politických radikálů.[7]
Typlt se v teoretické práci se soustředí na několik hlavních témat: je to především poválečný český surrealistmus a tzv. totální realismus, dále tvorba spisovatelů a umělců z jeho rodného kraje (Ladislav Zívr, Josef Kocourek, Jan Opolský, Josef K. Šlejhar, spiritistická média a další) a české art brut včetně jeho písemných projevů (tzv. écrits bruts). Tato témata zvláště po roce 2018 připomíná i v mnoha popularizačních přednáškách. Největším počinem v tomto směru je bezesporu knižní monografie sochaře Ladislava Zívra, vydaná v roce 2013. Eseje o literatuře a výtvarném umění zveřejňuje například v literárních časopisech Souvislosti, Revolver Revue[2], Host, Analogon, Tvar apod.
Jako první v roce 2001 uvedl ve známost a teoreticky komentoval kresebné obrazce "vládce počasí" Zdeňka Koška z let 1988–1992, které se během dalších let staly jedním z mezinárodně neoceňovanějších projevů českého art brut a byly zařazeny mj. i do sbírek Centre Pompidou v Paříži.[8][9] Edičně se také podílel například na zveřejnění textů a výtvarných děl Hany Fouskové, Františka Nováka z Lomnice nad Popelkou a dalších.[10][11]
Příležitostně překládá poezii z němčiny a francouzštiny, ve spolupráci se Zuzanou Li také z čínštiny (Jidi Majia: Slova v plamenech, 2016).[3] Vystoupil na mezinárodních festivalech poezie, např. ve Vilenici (1995), Vilniusu (2012), Xicchangu (2016), v Druskininki(2016), ve Tbilisi (2017), Limě (2017), Bukurešti (2019), knižním veletrhu v Lipsku (2019) a na dalších místech.[12]
Bibliografie
[editovat | editovat zdroj]Knihy básní a experimentální texty
[editovat | editovat zdroj]- Koncerto grosso, Mladá fronta, 1990
- Ztracené peklo, Český spisovatel, 1994 – Cena Jiřího Ortena
- že ne zas až, Host, 2003
- Stisk, Torst, 2007
- Za dlouho, Argo, 2016
- To naráží řeč, Ars Poetica, 2024 – výbor z poezie
- Pouzdří, Argo, 2025
Próza[13]
[editovat | editovat zdroj]- Pohyblivé prahy chrámů, Mladá fronta, 1991
- Zápas s rodokmenem, Pražská imaginace, 1993
- Opakem o překot, Host, 1996 – knížku doprovázejí fotografie Aleše Kuneše.
- Víra v únavu, Herrmann & synové, 2003 – bibliofilie v počtu 199 výtisků
- Jedna věta, Revolver Revue, 2024
- Pole nade mnou, Theo, 2006 – zveřejněno ve sborníku 7edm, str. 75–99.
Divadelní hry
[editovat | editovat zdroj]- Dříve než vzápětí, edice Tvary, 1994 – scénicky 2018, 2023 vyšlo v antologii České surrealistické drama
Esejistické knihy a odborné monografie
[editovat | editovat zdroj]- Rozžhavená kra, Votobia, 1996
- Kakofroň, edice Ještě teď, 2001
- Jak se dělá počasí, Fokus Liberec 2001
- Ladislav Zívr, Kant, 2013
Překlady do cizích jazyků
[editovat | editovat zdroj]- oder schnurstracks, hochroth Leipzig, 2018 – česky a německy v překladu Martina Mutschlera
- Michal über Nacht, Kant, 2019 – v německém překladu Maxe Zaloudka ve spolupráci s Nikolou Mizerovou
- Sau aproape, Junimea, 2020 – česky a rumunsky v překladu Mircea Dan Duty
Jiné
[editovat | editovat zdroj]Předmluvy, doslovy a příspěvky v knihách
[editovat | editovat zdroj]- Věra Linhartová, Meziprůzkum nejblíž uplynulého/Přestořeč, Mladá fronta, 1993
- Stanislav Dvorský, Hra na ohradu, Torst, 2006
- Laozi – Kniha o Cestě a Síle, Galerie Zdeněk Sklenář, 2010
- František Novák, Výstup na horu Ťululum, Malvern, 2013
- Milan Pitlach, Close Up, Kant, 2018
- Věci v básních, Univerzita Karlova, 2020 – anglicky Things in Poems, Karolinum, 2022
- Stopy/Traces, Kant, 2023
- Ladislav Zívr, Deníky 1945–1952, Národní galerie v Praze, 2024
- Viktor Kolář, Ostrava 1963–2024, Kant, 2024
Audioknihy
[editovat | editovat zdroj]Texty ve filmech
[editovat | editovat zdroj]- Shadow play, režie Viktor Kopasz, 2002
- Vinice, režie Viktor Kopasz, 2012
- Ve znaku/In the Sign, režie Swoon, 2013
- Přehlídka/Parade, režie Swoon, 2020
Alba
[editovat | editovat zdroj]v rámci spolupráce s Michalem Ratajem:
- Škrábanice/Scribbles, 2015
- Zaškrábnutí/Scribble More, 2020
- Škrábanice ve Věži/Scribbles in the Tower, 2024
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ POLAGRAPH. Rozhovor: Apolena Typltová [online]. 2025-04-15 [cit. 2025-09-15]. Dostupné online.
- ↑ a b WWW.OPTIMAL-PROGRAM.CZ. Jaromír TYPLT. Revolver Revue [online]. [cit. 2025-08-20]. Dostupné online.
- ↑ a b Slovník české literatury. slovnikceskeliteratury.cz [online]. [cit. 2025-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-01-17.
- ↑ Artbrut Praha [online]. [cit. 2025-08-18]. Dostupné online.
- ↑ Jaromír Typlt – iLiteratura.cz. iLiteratura [online]. 2011-03-20 [cit. 2025-09-15]. Dostupné online.
- ↑ Jaromír Typlt | Studio Hrdinů. studiohrdinu.cz [online]. [cit. 2025-09-15]. Dostupné online.
- ↑ Nebezpeční kašpaři | Bubínek Revolveru. www.bubinekrevolveru.cz [online]. [cit. 2023-05-15]. Dostupné online.
- ↑ Zdeněk Košek. Centre Pompidou [online]. [cit. 2025-09-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Býval to ústecký podivín, dnes je světovým tvůrcem art brut. Díla Zdeňka Koška právě vystavují v Paříži. Vltava [online]. 2020-12-28 [cit. 2025-09-15]. Dostupné online.
- ↑ DATABAZEKNIH.CZ. Psice - kniha. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2025-09-15]. Dostupné online.
- ↑ DATABAZEKNIH.CZ. Výstup na horu Ťululum aneb O biologické podstatě pozemského času - kniha. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2025-09-15]. Dostupné online.
- ↑ www.transpoesie.eu [online]. [cit. 2025-09-15]. Dostupné online.
- ↑ Próza – Jaromír Typlt [online]. [cit. 2025-08-18]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaromír Typlt na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaromír Typlt
- Typlt.cz – více informací o spisovateli
- Jaromír Typlt ve Slovníku české literatury po roce 1945
- tvorba Jarmíra Typlta na soundcloud
- Esej o tvorbě Jaromíra Typlta – Nikola Mizerová: Vstupuj devíti branami (2012
- rozhovor z roku 2013 s Michaelou Velčkovou k nahlédnutí zde.
- odkaz na vizitku z roku 2018 na Českém rozhlase zde.
- BáSnění Jaromíra Typlta z roku 2022 na ČRO zde.
- báseň Instinktea k poslechu na lyrikline.org
- zvuková nahrávka Podivní přátelé z archivu Českého rozhlasu
- rozhovor o poezii v České televizi
