Vysoké Veselí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vysoké Veselí
Pohled na Vysoké Veselí od hřbitova
Pohled na Vysoké Veselí od hřbitova
Znak města Vysoké VeselíVlajka města Vysoké Veselí
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0522 573809
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíJičín
Okres (LAU 1)Jičín (CZ0522)
Kraj (NUTS 3)Královéhradecký (CZ052)
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel853 (2022)[1]
Rozloha9,34 km²
Nadmořská výška254 m n. m.
PSČ507 03
Počet domů356 (2021)[2]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa městského úřaduMírové náměstí 9
507 03 Vysoké Veselí
vysoke.veseli@quick.cz
StarostaLuboš Holman
Oficiální web: www.vysokeveseli.cz
Vysoké Veselí
Vysoké Veselí
Další údaje
Kód obce573809
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vysoké Veselí (německy Hochwessely či Wisokiwesseli[3]) je město v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji asi 13 km jihovýchodně od okresního města Jičín. Žije zde 853[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1323, kdy náležela k panství Vartemberků. Již mezi léty 1297-1312 užíval velmož Beneš II. predikát z Veselí a Vartemberka, Vartemberkové zde měli tvrz. Slavným obdobím historie prošlo Vysoké Veselí v období knížecí rodiny Paarů, kteří přestavěli zámek, provozovali pivovar a roku 1871 postavili cukrovar.[4]

Od 22. června 2007 byl obci vrácen status města.[5]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kostel Svatého Mikuláše Tolentinského
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Vysokém Veselí.
  • Zámek Vysoké Veselí - ze středověké tvrze byl v roce 1585 vybudován renesanční zámek, s dochovaným kamenným aliančním erbem majitelů Jana Bořka Dohalského z Dohalic a Barbory ​​ze Solopysk. Po roce 1715 jej Paarové přestavěli na barokní a na místě zbořené fortifikace vznikla zahrada. Po požáru v roce 1835 kníže Karel Paar zámek přestavěl v empírovém stylu. Po vyvlastnění zámek pustl, až byl od roku 1950 přestavěn na školu. Při tom byl nevhodně modernizován, stejně jako v letech 1967–1969.[6]
  • Kostel svatého Mikuláše Tolentinského
  • Socha svatého Jana Křtitele (mezi mostem přes Cidlinu a hasičskou zbrojnicí)
  • Sloup se sochou Piety na křižovatce ulice Zahraničních hrdinů a Rybniční
  • Sloup se sochou svatého Václava u cesty do zámku
  • Pomník Karla Havlíčka Borovského, replika kutnohorského pomníku od Josefa Strachovského z roku 1883

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Old Maps of Vysoké Veselí [online]. Oldmapsonline [cit. 2021-02-12]. Dostupné online. 
  4. Průvodce kolektivní výstavou průmyslu cukrovarnického v Čechách na Všeobecné zemské jubilejní výstavě v Praze. Praha 1891, s. II/23
  5. Rozhodnutí č. 21 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 22. června 2007
  6. Tomáš Šimek a kolektiv, Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, svazek VI. - Východní Čechy. Svoboda Praha 1989, s. 543-544
  7. NAVRÁTIL, Michal. Almanach českých lékařů: s podobiznami a 1000 životopisy: na paměť 50 letého jubilea Spolku a Časopisu lékařů českých. Praha: M. Navrátil, 1913. 387 s. Dostupné online. Kapitola Deyl Jan Dr., s. 39. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]