Šárovcova Lhota

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Šárovcova Lhota
Šárovcova Lhota - bývalá cihelna
Znak obce Šárovcova LhotaVlajka obce Šárovcova Lhota
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0522 573256
Kraj (NUTS 3) Královéhradecký (CZ052)
Okres (LAU 1) Jičín (CZ0522)
Obec s rozšířenou působností Jičín
Pověřená obec Lázně Bělohrad
Historická země Čechy
Katastrální území Šárovcova Lhota
Katastrální výměra 7,09 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 196 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 292 m n. m.
PSČ 507 59
Zákl. sídelní jednotky 3
Části obce 4
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Obecní úřad
Šárovcova lhota
Šárovcova Lhota 80
507 59 p.Šárovcova Lhota
Starosta Pavel Vích
Oficiální web: www.sarovcova-lhota.cz
Email: obec@sarovcova-lhota.cz
Šárovcova Lhota
Šárovcova Lhota
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šárovcova Lhota je malá obec v Podkrkonoší ležící v okrese Jičín. Její katastrální území má rozlohu 7 km². Obec leží asi 7 km severozápadně od Hořic v Podkrkonoší. Žije zde 196[1] obyvatel. Obcí protéká říčka Javorka, která měla vliv i na podobu obecního znaku (zelený javor). Součástí obce jsou i osady Bertoldka, Libín a Tikov.

Původ jména a znaku[editovat | editovat zdroj]

Název obce je odvozen od jména jejího zakladatele, moravského vladyky Šárovce ze Šárova. Jeho poddaní byli na čas zbaveni daní, dostávali takzvaně lhůtu. Od toho vznikl název Lhota Šárovcova.[2]. Název obce ještě koncem 18. století existoval ve dvou tvarech: Lhota Scharowes nebo Lhota Scharowcowa[3]. Z erbovního znamení Šárovců - krokve, převzala obec do svého znaku rovnoramenný trojúhelník.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Četné archeologické nálezy svědčí, že se zde žilo již v dobách pohanských. Obec byla založena asi mezi léty 1197–1230 za vlády krále Přemysla Otakara I. Před rokem 1500 se majiteli tvrze, dvora a vsi stali páni Václav a Bořek Šárovci ze Šárova. Šárovcovu Lhotu s osadou Libín a Tikov prodali Zahrádkovi z Černé a Mandaléně z Konecchlumě roku 1518, kdy byla ves vložena do Desek zemských. Šárovci vymřeli v 17. století. Václav Šárovec byl v pondělí před svatým Bartolomějem (20. srpna) roku 1537 odsouzen za to, že nařkl zemské pány. Potom byl mučen a popraven na Pohořelci u Prahy. Roku 1538 prodala Mandaléna a dcery Václava Zahrádky statek Lhotský Adamu Karlíkovi z Nežetic, pánu na Holovousích. Avšak již roku 1543 přešel statek v držení Mikuláše Habartického z Habartic, roku 1544 na Arnošta Bruknara z Brukštejna, roku 1549 na Soběslava Miletínského z Pardubic. Ten před svojí smrtí (roku 1563) odkázal Lhotu Gabrieli Klenovskému z Ptení, Čeňkovi Poličanskému a sestře Markétě z Veselí. Po nich byli majiteli statku bratři Aleš a Jiří Klenovští ze Ptenic, kteří zase Lhotu a Libín prodali roku 1567 Jindřichovi ze Smiřic za 3 850 kop grošů českých. Tento Jindřich Smiřický připojil Lhotu roku 1569 k panství Hořickému. Jeho syn Albrecht Vladislav přikoupil k tomu roku 1594 Holovousy a Mlázovice. Statek zdědil pak jeho bratr Zikmund (zemřel roku 1608). Rod Smiřických ovšem své statky dlouho neudržel. Syn Zikmundův náležel k přením původcům povstání evangelických stavů. Zato byl posmrtně roku 1621 odsouzen (zemřel 1618) a jeho statky byly zkonfiskovány. Veškeré statky koupil jejich příbuzný Albrecht z Valdštejna, který pak Lhotu, Libín, Tikov a Mezihoří přenechal Anně Ostroměřské, rozené z Vojic. Po zavraždění Valdštejna, 25. února 1634, byl statek zkonfiskován a 9. května 1635 jej daroval Ferdinand II. svému komorníku Jakubovi Strozzimu ze Streitenthalu. Ten nedlouho potom zemřel a statek dostali jeho synové Petr a Oktavián 3. října 1636. Petr Strozzi byl nejvyšším císařským vojevůdcem (do roku 1650 byla poručnicí matka Oktávie). Bojoval s Turky a 27. května 1664 byl u Serinváru v Chorvatsku smrtelně zraněn. Pohřben byl ve Vídni. Za jeho panování byl odtržen od Hořic.

Geologická zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Na levém břehu říčky Javorky, asi 900 m jižně od Libína, se nachází geologická lokalita národního významu, zvaná "Brusnické vrstvy u Šárovcovy Lhoty". Jedná se o až 10 metrů vysoké skalní výchozy zrnitých a hrubozrnných arkózovitých pískovců a arkóz s polohami slepenců. Tyto polohy slepenců a nahromaděných valounů jsou široké kolem 1 m, v jižní části skalního výchozu se nachází kmen araukaritu.[4]

Výskyt zvláště chráněného živočišného druhu[editovat | editovat zdroj]

Mezi obcemi Šárovcova Lhota a Černín se nachází přírodní památka Lukavecký potok. Důvodem ochrany je výskyt sladkovodního mlže velevruba tupého.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Antonín Profous:Místní jména v Čechách, IV., Praha 1958, s. 534
  3. Jaroslaus Schaller, Topographie des Königreiches Böhmen, Prag 1791
  4. Brusnické vrstvy u Šárovcovy Lhoty [online]. Geopark český ráj [cit. 2017-01-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]