Zelenecká Lhota

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zelenecká Lhota
kaple Nejsvětější Trojice
kaple Nejsvětější Trojice
Znak obce Zelenecká LhotaVlajka obce Zelenecká Lhota
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0522 573183
Pověřená obec Kopidlno
Obec s rozšířenou působností Jičín
Okres (LAU 1) Jičín (CZ0522)
Kraj (NUTS 3) Královéhradecký (CZ052)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 150 (2020)[1]
Rozloha 6,65 km²
Nadmořská výška 332 m n. m.
PSČ 507 23
Počet částí obce 2
Počet k. ú. 2
Počet ZSJ 3
Kontakt
Adresa obecního úřadu Zelenecká Lhota 8
50723 Libáň
zelenecka.lhota@quick.cz
Starostka Eva Havlová
Oficiální web: www.zeleneckalhota.cz
Zelenecká Lhota
Zelenecká Lhota
Další údaje
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Zelenecká Lhota se nachází v okrese Jičín, kraj Královéhradecký. Žije zde 150[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1532.

Exulanti[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako z mnoha jiných obcí (Dolní Podůlší aj.) odcházeli v době pobělohorské do exilu i nekatolíci ze Zelenecké Lhoty. V dobách protireformace (temno) žili poddaní ve strachu z toho, že opustí-li víru svých předků, nebudou spaseni, ale budou-li se jí držet, ztratí děti, svobodu nebo svůj život.[2] V Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, domovní prohlídky, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, násilné odvody na vojnu apod. Číst nebo vlastnit např. bratrskou Bibli kralickou, která byla na indexu,[3] bylo trestné. Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Takto byl popraven v Kopidlně i myslivec Tomáš Svoboda.

  • Jan Svoboda (syn Jana Svobody), narozen v Zelenecké Lhotě u Jičína, byl vnuk popraveného Tomáše Svobody. V roce 1730 o Velikonocích převedl svou babičku a její sestru do Grosshennersdorfu a o Svatodušních svátcích převedl i rodiče a další příbuzné, celkem 23 osob. Jeho rodiče  žili později v Berlíně, kde Jan ještě v roce 1753 navštívil svého otce. Jan Svoboda (vnuk) žil v Hennersdorfu, ale po smrti první manželky odtamtud odešel. Druhý sňatek uzavřel s Marií Ducháčkovou, spolu žili v Nízkém, kde se stal učitelem. Zemřel v roce 1763. Jeho dva bratři a pravděpodobně i matka žili v české čtvrtí Berlína. Životopis je publikován v knize Exulantská útočiště.[4]

Potomci těchto exulantů žijí v Německu, USA, Kanadě, Austrálii... Dokumenty se nacházejí především ve státních archivech a v rukopisných odděleních knihoven v Německu (např. Herrnhut), Švýcarsku, Polsku i v Čechách. Ne všechny zahraniční archivy byly probádány. Nejdostupnější informace včetně dalších zdrojů jsou uvedeny v knihách Edity Štěříkové.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. Edita Štěříková: Stručně o pobělohorských exulantech, 2004
  3. LOSKOT, František. O indexech zakázaných knih [online]. Praha, 1911 [cit. 2020-06-06]. Dostupné online. 
  4. Edita Štěříková: Exulantská útočiště v Lužici a Sasku, 2004, s. 408 a 468n

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]