Kopidlno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kopidlno
Pohled z náměstí ke kostelu sv. Jakuba Většího
Pohled z náměstí ke kostelu sv. Jakuba Většího
Znak obce Kopidlno
znak
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0522 573060
Kraj (NUTS 3) Královéhradecký (CZ052)
Okres (LAU 1) Jičín (CZ0522)
Obec s rozšířenou působností Jičín
Pověřená obec Kopidlno
Historická země Čechy
Katastrální výměra 29,11 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 2 080 (2019)[1]
Nadmořská výška 219 m n. m.
PSČ 507 32
Zákl. sídelní jednotky 5
Části obce 5
Katastrální území 4
Adresa městského úřadu náměstí Hilmarovo 13
507 32 Kopidlno
Starosta Ing. Hana Masáková
Oficiální web: www.kopidlno.cz
Email: kopidlno@kopidlno.cz
Kopidlno
Kopidlno
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kopidlno je město v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji, zhruba 13 km jihozápadně od Jičína, u hranic s okresem Nymburk Středočeského kraje. Město leží v nadmořské výšce 219 m podél silnice spojující Poděbrady a Jičín. Tento hlavní tah prochází přes Hilmarovo náměstí. Nachází se zde také zastávka vlaků na trase Nymburk–Jičín. V Kopidlně žije přibližně 2 100[1] obyvatel. Městem protéká říčka Mrlina.

Etymologie názvu[editovat | editovat zdroj]

Název města byl odvozen od slova kopidlo, což byl vysoký útvar kupky sena, naskládaný kolem kůlu[2].

Historie[editovat | editovat zdroj]

Poprvé se písemně připomíná jako městečko roku 1322, kdy zde vlastnil dvůr Petr z Kopidlna. V letech 1365-1379 Zdeněk z Nadslavi a Střevače získal i Kopidlno, roku 1383 žil jeho stejnojmenný syn[3]. Páni Kopidlanští z Nadslavi, Střevače a Kopidlna měli ve znaku černobílou hlavu kamzíka či kozlaa, která je vyobrazena na sklomalbách z Nadslavského kostela[4] a která přešla také do současného znaku města Kopidlno. Oproti původní - středověké barevnosti erbovního štítu, který býval zlatý, je ovšem zvolena modrá. Roku 1615 se v Kopidlnu již připomíná Baltazar Robmhap ze Suché.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kopidlnu.
Kopidlno v roce 1821, veduta Jan Venuto
Sousoší Panny Marie na náměstí
Náhrobek rodiny Ehmigovy
  • Zámek z poloviny 16. století, byl přestavěn z původní vodní tvrze po roce 1533, a po roce 1600 rozšířen na trojkřídlý; do dnešní pseudorenesanční podoby přestavěn v druhé polovině 19. století. Zámek obklopuje osmihektarový anglický park a zámecký rybník, napuštěný již v první polovině 16. století.
  • Socha služky v zámecké zahradě: podle pověsti byla obviněna z krádeže prstenu a zazděna. Příští den byl prý prsten nalezen v stračím hnízdě.
  • Zámecké vězení: zde byl před popravou vězněn Tomáš Svoboda, postava z Jiráskova Temna.
  • Pomník Tomáše Svobody - před zámkem
  • Památný kámen, u kterého byl Tomáš Svoboda roku 1728 popraven, leží u prodejny Můj obchod[5]
  • Barokní kostel svatého Jakuba Většího se připomíná již k roku 1361 jako farní, gotická stavba roku 1677 zcela vyhořela, nahrazena barokní centrální stavbou z let 17041705, stavitel F. Spannbrucker, projektoval snad Jan Blažej Santini-Aichel; interiér upraven a zařízen kolem 1850-1852, postranní oltáře a kazatelna jsou barokní; malý hřbitůvek.
  • barokní budova fary
  • Mariánská statue na náměstí: socha Panny Marie Immaculaty mezi svatými Janem Nepomukem a Josefem (1720), s reliéfy sv. Václava, Floriána a Šebestiána
  • Tělocvična Sokol- funkcionalistická stavba, návrh arch. Č. Musil
  • Nový hřbitov: mj. Náhrobek rodiny Ehmigovy se sochou Poutníka s křížem od Antonína Suchardy

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

  • Dominantou Kopidlna je komín cukrovaru, který byl založen roku 1866 a uveden do provozu roku 1870, jako akciový jej nejprve vedl majitel zdejšího velkostatku Karel Čespíro. Plánované zvýšení kapacity výroby vedlo k založení velikého železničního nádraží. Cukrovar již po roce 1872 živořil a pro dluhy byl odprodán hraběti Šlikovi. Jeho provoz však pokračoval. Po roce 1948 ve znárodněné budově pokračovala nerentabilní výroba až do roku 1988[6]. Budovy cukrovaru prošly demolicí[7], firma Cukrovar Kopidlno tu působí jako teplárna. Samotný areál je dnes považován za brownfield.[8].
  • Sídliště pro zaměstnance cukrovaru bylo postaveno v 60.letech 20.století.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

S úpadkem průmyslu souvisela i demografie města: došlo k zestárnutí populace, jak mnohé mladé rodiny odešly za prací jinam. Tak mohla vzniknout těsnější spolupráce s okolními obcemi, i několik kilometrů vzdálenými. V roce 2008 proběhla první etapa výstavby chodníků v okolních obcích, plánuje se[kdy?] připojení obcí na městský vodovod. Naopak zůstávají nevyřešeny otázky kanalizace a připojení obcí k čističce odpadních vod. Z hlediska občanské vybavenosti a kultury však občané spíše využívají služeb z Poděbrad nebo Jičína, než místních.[zdroj?]

  • Obecní úřad sídlí na náměstí, v nově zrekonstruované budově. Poskytovány zde jsou administrativní služby nejen samotnému městu a jeho přidruženým vesnicím, ale z titulu pověření[9] i dalším samosprávným obcím, což z něj dělá oblastní centrum.
  • zahradnická škola s dlouholetou tradicí - sídlí v zámeckém parku

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní dostupnost je nadprůměrná:

  • Silniční: snadno se lze autem dopravit na nákupy do Poděbrad nebo Jičína po ose JZ-SV, vlakem zase za prací do automobilky Škoda v Mladé Boleslavi, případně až do Prahy. Další dostupná automobilka je TPCA na jih v Kolíně. Hlavní silniční tah 32 kvalitou i šířkou navazuje na hradeckou dálnici, jde proto také o trasu motorkářů. Na náměstí silnici kříží silnice II/280 na Mladou Boleslav a Nový Bydžov.
  • Autobusová: Do města zajíždí několik autobusových spojů z různých směrů.
  • Železniční: nádraží a jeho vybavení chátrá: lokomotiva[10] i celá vlečka do Libáně, která pamatuje už 125 let.[11]

Části města[editovat | editovat zdroj]

Rodáci a osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. Místní jména v Čechách, jejich původ a význam , díl II, s. 305, dostupné online [1]
  3. Tomáš Šimek a kolektiv:Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy. Svoboda Praha 1989, s. 313.
  4. SEDLÁČEK, August, Hrady, zámky a tvrze Království českého, díl V, Praha 1877, s. 275
  5. Tomáš Svoboda - Mučedník popravený pro víru
  6. https://jicinsky.denik.cz/zpravy_region/jckopidlno-cukrovar-historie20090326.html
  7. demolice cukrovaru
  8. brownfield Cukrovar Kopidlno
  9. Ministerstvo vnitra stanoví podle § 3 zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, část první, správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem
  10. Lokomotiva řady 748.45 na vlečce
  11. vlečka do libáňského cukrovaru
  12. František Matěj Hilmar
  13. Kopidlenské listy. Zdeněk Svěrák se do Kopidlna vrátil pro čestné občanství. Kopidlenské listy [on-line], březen 2018, str. 1-2. Dostupné on-line na: <http://kopidlno.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=6929&id_dokumenty=137661>.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Emanuel POCHE a kolektiv: Umělecké památky Čech , svazek 2, K-O. Academia Praha 1978, s.100-101

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]