Václav Antonín Crha

Václav Antonín Crha
Václav Antonín Crha
Narození	27. září 1836; Kopidlno; Rakouské císařství
Úmrtí	8. září 1905 (ve věku 68 let); Třebechovice pod Orebem; Rakousko-Uhersko
Povolání	spisovatel, novinář, básník, prozaik, redaktor, překladatel, kritik a literární kritik
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Antonín Crha, také Wenzl Anton Crha (27. září 1836 Kopidlno – 8. září 1905 Třebechovice pod Orebem^[1]) byl český novinář, redaktor, spisovatel, básník, překladatel a literární kritik .

Život a činnost

Narodil se v rodině krejčího Antonína Crhy v Kopidlně. Vystudoval gymnázium v Hradci Králové a poté filozofickou fakultu v Praze. Pracoval v redakcích různých novin a časopisů v Čechách, jako byly například Národní listy, Pražské noviny, Pozor, Národ atd. Od roku 1869 pak vedl na Moravě česky psaný vládní deník Morava (později přejmenován na Moravan). Ač původem Čech a český vlastenec, postupně změnil svůj světonázor a začal na stránkách Moravy/Moravanu ostře vystupovat proti českému státoprávnímu programu a zastávat se samostatnosti Moravy, ovšem v rámci habsburského Rakouska-Uherska. Užší spojení zemí České koruny odmítal, i jen obnovení generálních sněmů, jak byly známy z dob Karla IV. („čeští křiklouni a husité“ prý jen hledí, jak by „moravskou zemi učinili (svou) podnoží“). Zdůrazňoval rovnoprávné postavení Moravy a Slezska s Čechami a jejich vzájemně nezávislý vztah. Na podporu svých tvrzení používal jak hospodářské argumenty, tak poukazoval na rozdílnou historii, tradice i údajné lepší vlastnosti obyvatel Moravy oproti obyvatelům Čech. Jeho kampaň vzbudila ve vlasteneckých kruzích odpor a pohrdání, jím redigovaný deník byl posměšně přezdíván „Mrva“ a on sám se stal terčem karikatur.

Rodina

28. září 1863 se v Jičíně oženil s Amálií Budilovou z Jičína (1843–po 1900). Od roku 1869 bydleli v Praze. Jejich jediný syn František zemřel v necelých dvou letech.^[2]

Tvorba

Jako spisovatel psal zejména historické povídky a romány a básně – též pod pseudonymem Arnošt Volný. Crha sám se stal předlohou románu Chrt spisovatele Václav Kosmáka, kde je vylíčen nelichotivě.

Dílo

Májový sen (básně), 1862
Kusy mého srdce (básně)

Odkazy

Reference

↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Mikuláše na Malé Straně, sign. MIK Z21, s. 171
↑ Pobytová přihláška magistrátu kr. hl. m. Prahy [1]

Literatura

FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 1. A-G. Praha: Academia, 1985. 900 s. ISBN 80-200-0797-0.
ŘEPA Milan. Moravané nebo Češi?, Brno 2001. 221 s. ISBN 80-7239-084-8
VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 9. sešit : C. Praha: Libri, 2008. 369–502 s. ISBN 978-80-7277-366-4. S. 466–467.
Crha †. Moravská orlice. 1905-09-12, roč. 43, čís. 206, s. 5. Dostupné online [cit. 2015-12-12].
Úmrtí. Národní listy. 1905-09-10, roč. 45, čís. 249, s. 3. Dostupné online [cit. 2015-12-12].

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Antonín Crha na Wikimedia Commons
Autor Václav Antonín Crha ve Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Antonín Crha
Václav Antonín Crha v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
Digitalizovaná díla Václava Antonína Crhy v České digitální knihovně

[matrikaZ-1] Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Mikuláše na Malé Straně, sign. MIK Z21, s. 171

[2] Pobytová přihláška magistrátu kr. hl. m. Prahy [1]

[1]

[2]