Lázně Bělohrad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Lázně Bělohrad
Náměstí v Lázních Bělohrad
Náměstí v Lázních Bělohrad
Znak obce Lázně BělohradVlajka obce Lázně Bělohrad
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0522 573094
Kraj (NUTS 3) Královéhradecký (CZ052)
Okres (LAU 1) Jičín (CZ0522)
Obec s rozšířenou působností Jičín
Pověřená obec Lázně Bělohrad
Historická země Čechy
Katastrální výměra 28,4 km²[1]
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 3 665 (2019)[2]
Nadmořská výška 291 m n. m.
PSČ 507 81
Zákl. sídelní jednotky 9
Části obce 9
Katastrální území 9
Adresa městského úřadu Městský úřad Lázně Bělohrad
nám. K. V. Raise 35
507 81 Lázně Bělohrad
Starosta Ing. Pavel Šubr
Oficiální web: www.lazne-belohrad.cz
E-mail: mesto@lazne-belohrad.cz
Lázně Bělohrad
Lázně Bělohrad
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lázně Bělohrad (německy Bad Bielohrad, latinsky Albea) je nevelké podkrkonošské lázeňské město ležící v okrese Jičín, zhruba 16 km východně od Jičína. Jejich katastrální území má rozlohu 421,30 ha. Žije zde přibližně 3 700[2] obyvatel. Městem protéká potok Javorka, procházejí jím silnice II/284 a II/501 a také železniční trať 040 Chlumec nad Cidlinou - Trutnov.

Původ jména[editovat | editovat zdroj]

Bělohrad vznikl z osady Nová Ves, která se poprvé připomíná roku 1267. Byla v ní vystavěna kamenná tvrz, zvaná Koštofrank, podle bílých zdí nazývána také Bílým hradem, z čehož vznikl pozdější název Bělohrad. Původní latinský název tvrze Castellum francum byl zkomolen a uváděl se například roku 1534 jako tvrz a dvůr Kosstoffrank v Nowé Wsi, tedy Koštofrank[3]. Nápis na náhrobku rytíře Hořenského z Hořenovsi na městském hřbitově z roku 1557 uvádí místní určení "w Bielehradie". Názvy Bielehrad, statek Bielehradský se vyskytují také v písemnostech Valdštejnů a pozdějších. V latinských pramenech je název Albea. Tvar Bělohrad a oba předchozí zaznamenal teprve roku 1835 topograf Johann Gottfried Sommer a dovolává se odvození od Bílého zámku ("Weisses Schloss"), nikoliv tvrze[4]. Bělohrad byl v 90. letech 19. století přejmenován na Lázně Bělohrad.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na počátku 17. století vlastnil některé části tohoto panství Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Roku 1626 získal bělohradské panství Albrecht z Valdštejna a roku 1643 přešlo panství na Viléma Laboye z Desseneuru v Nizozemsku. Za jeho vlády, kdy pronásledoval nekatolické obyvatelstvo, uprchlo mnoho lidí do exilu a panství bylo osídleno německými kolonisty. Roku 1669 přešlo bělohradské panství do majetku rodiny Valdštejnů a za jejich vlády byl vystavěn kostel Všech svatých, provedena přestavba kamenné tvrze na barokní zámek podle návrhu Jana Blažeje Santiniho. Roku 1722 (2. května) povýšil císař Karel VI. Bělohrad na městečko, které tímto získalo i svůj vlastní znak. V polovině 19. století významným vlastníkem některých částí byl Max Dormitzer, který je považován za zakladatele dnešních lázní v Bělohradě. Velkého rozmachu lázeňství došlo až za vlády hraběnky Anny z Assenburgu, baronky z Kleistu, která panství koupila od Dormitzerů a bývá rovněž označována za zakladatelku lázní[5]. Založila areál Anenských lázní a při nich na ploše 60 ha lázeňský park Bažantnice. V roce 1901 byl navrtán Annamariánský pramen arzeno-železité kyselky. Dnešní léčebný ústav byl postaven roku 1936 a slouží k léčbě nemocí pohybového ústrojí.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Lázních Bělohrad.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Části města[editovat | editovat zdroj]

Obvod obce s pověřeným obecním úřadem Lázně Bělohrad[editovat | editovat zdroj]

Lázně Bělohrad jsou pověřené výkonem část správy pro obce: Choteč, Lázně Bělohrad, Mlázovice, Šárovcova Lhota a Svatojanský Újezd.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  2. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  3. Antonín Profous, Místní jména v Čechách, díl I, s. 51
  4. J. G. Sommer, Das Königrech Böhmen III, 1835, s. 231
  5. V. Kudrnáč 1894, s.3 a další
  6. idnes. www.idnes.cz [online]. [cit. 2018-15-09]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KUDRNÁČ, Václav: Anenské slatinné lázně v Bělohradě. Turnov 1894
  • SOMMER, Johann Gottfried. Das Königreich Böhmen, statistisch-topographisch dargestellt. Dritter Band: Bidschower Kreis. 1. vyd. Prag: Calve'schen Buchhandlung, 1835. 388 s. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]