Lázně Bělohrad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lázně Bělohrad

Náměstí v Lázních Bělohrad
Znak obce Lázně BělohradVlajka obce Lázně Bělohrad
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0522 573094
Kraj (NUTS 3) Královéhradecký (CZ052)
Okres (LAU 1) Jičín (CZ0522)
Obec s rozšířenou působností Jičín
Pověřená obec Lázně Bělohrad
Historická země Čechy
Katastrální výměra 4,213 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 3 716 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 291 m n. m.
PSČ 507 81
Zákl. sídelní jednotky 9
Části obce 9
Katastrální území 9
Adresa městského úřadu Městský úřad Lázně Bělohrad
nám. K. V. Raise 35
507 81 Lázně Bělohrad
Starosta Pavel Šubr
Oficiální web: www.lazne-belohrad.cz
Email: mesto@lazne-belohrad.cz
Lázně Bělohrad
Lázně Bělohrad
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lázně Bělohrad je nevelké podkrkonošské lázeňské město ležící v okrese Jičín, zhruba 16 km východně od Jičína. Jejich katastrální území má rozlohu 421,30 ha. K 30. červnu 2004 měly 3 749 obyvatel. Městem protéká potok Javorka, procházejí jím silnice II/284 a II/501 a také železniční trať 040 Chlumec nad Cidlinou - Trutnov.

Původ jména[editovat | editovat zdroj]

Bělohrad vznikl z osady Nová Ves, kde byla vystavena kamenná tvrz, jež měla bílé zdi a poddanými byla nazývána Bílým hradem, z čehož vznikl pozdější název Bělohrad. Bělohrad byl v 90. letech 19. století přejmenován na Lázně Bělohrad.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na počátku 17. století vlastnil některé části tohoto panství Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Roku 1626 získal bělohradské panství Albrecht z Valdštejna a roku 1643 přešlo panství na Viléma Laboye z Desseneuru v Nizozemsku. Za jeho vlády, kdy pronásledoval nekatolické obyvatelstvo, uprchlo mnoho lidí do exilu a panství bylo osídleno německými kolonisty. Roku 1669 přešlo bělohradské panství do majetku rodiny Valdštejnů a za jejich vlády byl vystavěn kostel Všech svatých, provedena přestavba kamenné tvrze na barokní zámek podle návrhu Jana Blažeje Santiniho. Roku 1722 (2. května) povýšil císař Karel VI. Bělohrad na městečko, které tímto získalo i svůj vlastní znak. V polovině 19. století významným vlastníkem některých částí byl Max Dormitzer, který je považován za zakladatele dnešních lázní v Bělohradě. Velkého rozmachu lázeňství došlo až za vlády hraběnky z Assenburgu, která panství koupila od Dormitzerů. Založila areál Anenských lázní a při nich na ploše 60 ha lázeňský park Bažantnice. V roce 1901 byl navrtán Annamariánský pramen arzeno-železité kyselky. Dnešní léčebný ústav byl postaven roku 1936 a slouží k léčbě nemocí pohybového ústrojí.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Lázních Bělohrad.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Části města[editovat | editovat zdroj]

Obvod obce s pověřeným obecním úřadem Lázně Bělohrad[editovat | editovat zdroj]

Lázně Bělohrad jsou pověřené výkonem část správy pro obce: Choteč, Lázně Bělohrad, Mlázovice, Šárovcova Lhota a Svatojanský Újezd.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]