Hřídelecká hůra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Hřídelecká hůra
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Vstup do bývalého lomu
Vstup do bývalého lomu
Základní informace
Vyhlášení 26. června 1980
Vyhlásil Okresní národní výbor Jičín
Nadm. výška 362 – 398 m n. m.
Rozloha 2,11 ha
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Jičín
Umístění Hřídelec, okres Jičín
Další informace
Kód 817
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku
Hřídelecká hůra
Pohled na severozápadní úbočí
Pohled na severozápadní úbočí

Vrchol 398 m n. m.
Prominence 20 m ↓ SZ sedlo
Izolace 0,5 km → V Boroví
Poloha
Státy ČeskoČesko Česko
Pohoří Krkonošské podhůří
Souřadnice
Hřídelecká hůra
Hřídelecká hůra
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přírodní památka Hřídelecká hůra zahrnuje území čedičové homole Horka (398 m n. m.) na východním okraji vesnice Hřídelec, části města Lázně Bělohradokrese Jičín v Královéhradeckém kraji. Chráněné území je v péči Krajského úřadu Královéhradeckého kraje.[1]

Předmět ochrany[editovat | editovat zdroj]

Chráněné území bylo zřízeno k ochraně geologické lokality se vzácnými nerosty. Hřídelecká hůra je vulkanický pahorek mladotřetihorního stáří, který je součástí pruhu izolovaných výskytů čedičových hornin, rozprostírajícího se mezi Novou Pakou přes Lázně Bělohrad k Červené Třemešné. V důsledku těžby a odvětrávání měkčích výplní zde vznikly dutiny a pseudokrasové jeskyně, v nichž se vyskytují různé minerály. Jižní a západní svahy jsou porostlé teplomilnou vegetací, na severním a východním svahu převládají řídké porosty náletových dřevin, poskytující úkryt ptactvu a drobným živočichům.[2]

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Přírodní památka je tvořena neovulkanitovým tělesem nefelinického bazanitu s polohami subvulkanické bazaltoidní brekcie a svrchnokřídovými slínovci. Jedná se o bohaté naleziště minerálů, např. amfibolu, dolomitu, kalcitu, olivínu, aragonitu (dokonale vyvinuté krystaly, případně krystalové srůsty i agregáty s medovým zbarvením patří k nejdokonalejším na území ČR) aj. Těžbou čediče vznikla lomová jáma s komorami a chodbami.

Flóra[editovat | editovat zdroj]

Jeden biotop tvoří suché luční porosty na svazích homole, pomístně zarostlé nálety dřevin, a druhý pozůstatky bývalého lomu v centru kopce. Přes velmi příznivý minerální podklad je druhové spektrum celkem chudé. Dosud zde nebyly nalezeny žádné chráněné ani ohrožené druhy rostlin. Rostou zde teplomilné druhy zběhovec lesní (Ajuga genevensis), tařinka kališní (Alyssum alyssoides), pamětník rolní (Acinos arvensis), mochna jarní (Potentilla tabernaemontani), rozchodník ostrý (Sedum acre), a rozchodník tenkolistý (Sedum boloniense) aj.

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Ve skalních dutinách a na římsách hnízdí poštolka obecná (Falco tinnunculus), rehek domácí (Phoenicurus ochruros). Keřové porosty a stromové patro vyhledávají ke hnízdění budníček menší (Phylloscophus collybita), dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes), červenka obecná (Erithacus rubecula) a pěvuška modrá (Prunella modularis). V uměle vytvořených dutinách zimuje netopýr černý (Barbastella barbastellus).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PP Hřídelecká Hůra [online]. AOPK ČR [cit. 2019-10-01]. Dostupné online. 
  2. Plán péče o přírodní památku Hřídelecká hůra na období 2016-2025 [online]. AOPK [cit. 2019-10-01]. PDF. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]