Sídliště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o moderních sídelních celcích s velkokapacitními domy. O zaniklých dávných osadách pojednává článek Sídliště (archeologie).
Děčín II, sídliště u ulice Kamenická.

Sídliště je obecně název používaný pro místo dlouhodobě obývané lidmi. Sídliště se nazývají také nové části měst, často satelitní, které jsou primárně stavěny jako obytné zóny, pro rychle se rozrůstající městskou populaci, s vícepatrovými obytnými domy, např. panelovými domy, tzv. „paneláky“, obytnými panelovými věžovými domy (věžáky), malými až středně velkými obchody, školami a parky. Sídliště tohoto typu byla stavěna v 40. až 90. letech 20. století na okrajích velkých i malých měst. Sídliště byly vytvořeny aby poskytly lidem rychlé a levné bydlení.

Sídliště a sídlištní komplexy v Česku[editovat | editovat zdroj]

V Praze jsou kromě mnoha samostatných sídlišť i ucelené sídlištní komplexy, složené z několika sídlišť

Později, zejména v devadesátých létech a od začátku 21. století obdobná, byť ne panelová, sídliště staví velcí developeři zpravidla pod jinými názvy, např. „obytný soubor, rezidenční čtvrť“, případně bez takového označení. Konkrétními příklady jsou Obytný soubor Nový Prosek (Skanska Reality) nebo Prosek Park (Finep).

Zcela tvořena sídlištní zástavbou jsou města Most, Meziboří a Orlová. Nejtypičtějším příkladem této urbanistické koncepce je zřejmě Havířov.

V Brně jsou sídliště například v částech Lesná, Brno-Bystrc, Brno-Vinohrady a Brno-Líšeň.

V Plzni jde především o sídliště v severní části města – největším je Košutka, poté Bolevec, Skvrňany a Vinice.

Mnoho sídlišť vzniklo v městech podkrušnohorské pánevní oblasti:

Zahraničí[editovat | editovat zdroj]

Největším bratislavským a slovenským sídlištěm je Petržalka. Petržalka je také největší sídliště v střední Evropě.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]