Meziboří

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o městě na Litvínovsku. O části obce Strážek pojednává článek Meziboří (Strážek).
Meziboří
Park Přátelství
Park Přátelství
Znak města MeziboříVlajka města Meziboří
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0425 567311
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíLitvínov
Okres (LAU 1)Most (CZ0425)
Kraj (NUTS 3)Ústecký (CZ042)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel4 884 (2021)[1]
Rozloha14,36 km²
Katastrální územíMeziboří u Litvínova
Nadmořská výška512 m n. m.
PSČ435 13
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa městského úřadunám. 8. května 341
Meziboří
435 13 Meziboří u Litvínova
mezibori@mezibori.cz
StarostaPetr Červenka
Oficiální web: www.mezibori.cz
Meziboří na mapě
Meziboří
Meziboří
Další údaje
Kód obce567311
Kód části obce409235
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Meziboří (německy Schönbach) je město, které se nachází v okrese Most v Ústeckém kraji zhruba 2 km severně od města Litvínov. Současný název byl zaveden až roku 1956, od roku 1960 má Meziboří statut města. V období 1850–2011 bylo zaznamenáno nejvíce obyvatel v roce 1971 a to 6 226. Dnes jich v Meziboří žije přibližně 4 900[1].

Město se nachází v údolí na Divokém potoce pod kopcem Střelná (868 m), obklopeno lesy. Vede do něj jediná silnice, III. třídy č. 2564 z Litvínova, po které je odsud vedena i MHD která vede okolo ulice Okružní.

Název[editovat | editovat zdroj]

Město se původně jmenovalo Schönbach. Ve starších variantách se objevuje přípona -buch nebo -puch, která odkazuje na středněhornoněmeckou příponu -buoch, tj. bukový les nebo jen les. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Schonenbuch (1402), Ssinpach (1505), s Ssenpachem (1572), Ssenpach (1617), Ssempach (1618) a Schönbach (1833).[2]

V roce 1956 získala obec současný název Meziboří. O počeštění jména se uvažovalo již od roku 1948. Objevovaly se mnohé kuriózní návrhy jako Kmochov, Přemyslov, Rozmach, Zápotocké, Hornické Mladé nebo Fučíkov. K těm uměřenějším patřily Lesov, Potok, Potočná či Mezihoří.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1398, kdy Boreš z Rýzmburka prodal panství hradu Rýzmburk, ke kterému ves patřila, míšeňskému markraběti Vilémovi. Od 17. století patřila ves Valdštejnům, kteří ji připojili ke svému panství Horní Litvínov-Duchcov, kde zůstala až do roku 1848. Po roce 1850 se Schönbach stal osadou města Horní Litvínov a v roce 1913 se osamostatnil.

Obyvatelstvo bylo převážně německé národnosti, proto byla obec po druhé světové válce téměř kompletně vysídlena. V roce 1946 zde zůstalo jen osm rodin, jejichž členové byli dočasně z odsunu vyčleněni jako nepostradatelní specialisté v průmyslu a hornictví. Místo původních obyvatel přicházeli přistěhovalci z vnitrozemí a ze Slovenska, kteří nacházeli především práci v uhelném průmyslu.

V roce 1949 padlo rozhodnutí vybudovat v Schönbachu (počeštěle Šenbachu) městečko pro učně v těžkém průmyslu. Postupně byly otevřeny internát pro učně chemického učiliště a učiliště pro hornice. V roce 1950 se upustilo od původního záměru vybudovat sídliště jen pro učně, ale místo toho se začalo s výstavbou běžného sídliště, především pro zaměstnance Severočeských hnědouhelných dolů a Chemických závodů v Záluží. Většina původní zástavby podlehla demolicím a namísto ní se vystavěla sídliště z cihlových, později panelových bytových domů.

V roce 1954 vznikly nové bytové domy, škola, sportovní hala, dům kultury a sportu. Počet obyvatel narůstal zejména stěhováním obyvatel ze zrušených obcí v Mostecké pánvi, např. z Dolního Litvínova, Růžodolu, Kopist či Záluží.

V roce 1960 se Meziboří stalo městem. V 60. letech probíhal silný rozvoj města. Roku 1963 byla otevřena budova základní devítileté školy pro 1.–5. ročník, jejíž třídy se do té doby nacházely v budovách učilišť. Budova pro druhý stupeň byla předána do užívání v roce 1966 od 1. září, takže žáci už nemuseli dojíždět do Litvínova.

V sedmdesátých letech se také snížil počet učilišť. Z některých internátů se staly svobodárny pro zaměstnance Dolů Vítězného února Záluží a Krušnohorských strojíren, z jiného pak rehabilitační středisko. V roce 1971 zde působily čtyři učiliště: Severočeských hnědouhelných dolů, Krušnohorských strojíren Komořany, Chemických závodů Záluží a Pozemních staveb Ústí nad Labem.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Dřívější střední školy (učiliště) a internáty jsou využity k jiným účelům – obytný dům, domov důchodců, dům s pečovatelskou službou, ubytovna pro zaměstnance místních podniků a sociální ubytovna, nebo leží ladem (jsou prázdné, nevyužité). Poslední střední škola, zřizovaná státem – Střední odborná škola Meziboří – byla zrušena k 30. červnu 2011, od 1. července 2011 je sloučena se Střední školou technickou Most (známá spíše jako "střední odborné učiliště Most-Velebudice"). Její budova byla využita k vybudování bydlení pro seniory. V Meziboří tak funguje už jen soukromá Střední škola Educhem.

V roce 1996 byla dostavěna benzinová stanice. V roce 1997 byla modernizována úpravna pitné vody. Město uvažuje o postavení vodní přečerpávací elektrárny v Šumném dole.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Meziboří[4][5]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 219 232 288 304 302 298 308 235 2 904 6 210 5 588 5 158 4 969 4 703
Domy 43 47 50 50 51 50 51 53 153 262 249 316 324 356

Obecní symboly[editovat | editovat zdroj]

Znak[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1970 používá Meziboří svůj městský znak, jehož autorem je Jiří Louda. Znak tvoří tři svislé pruhy, zelený, bílý a zelený. Uprostřed červené slunce s písmenem M a se šestnácti střídavě plamennými a trojúhelníkovými paprsky.

Vlajka[editovat | editovat zdroj]

Meziboří získalo právo užívat městskou vlajku na základě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny č. 34 ze dne 27. 2. 2004.[6]

List tvoří tři svislé pruhy, zelený, bílý a zelený. V bílém pruhu červené slunce bez obličeje se šestnácti střídavě plamennými a trojúhelníkovými paprsky. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Seznam ulic v Meziboří[editovat | editovat zdroj]

  • náměstí 8. května
  • Dělnická
  • Prokopa Holého
  • Hornická
  • Husova
  • Javorová
  • J. A. Komenského
  • Litvínovská
  • Májová
  • Markův kopec
  • Mírová
  • Mládežnická
  • Nad parkem
  • Boženy Němcové
  • Okružní
  • Pod strání
  • Potoční
  • Svahová
  • Školní
  • U Stadionu
  • Zahradní
  • Žižkova

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Schönbach, s. 53. 
  3. Schönbach: Meziboří 1398–1998, Praha 1998, nestránkováno
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 408, 409. 
  5. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 310. 
  6. Městská vlajka

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Meziboří, druhé nejmladší město ČSSR, Meziboří 1971
  • Schönbach – Meziboří 1398–1998, Praha 1998

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]