Litvínov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Litvínov
Centrum města
Centrum města
Znak města LitvínovVlajka města Litvínov
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0425 567256
Pověřená obecLitvínov
Obec s rozšířenou působnostíLitvínov
(správní obvod)
Okres (LAU 1)Most (CZ0425)
Kraj (NUTS 3)Ústecký (CZ042)
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel22 482 (2022)[1]
Rozloha40,714 km²
Nadmořská výška338 m n. m.
PSČ436 01
Počet domů2 359 (2021)[2]
Počet částí obce12
Počet k. ú.10
Počet ZSJ30
Kontakt
Adresa městského úřaduMěstský úřad Litvínov
Náměstí Míru 11
436 01 Litvínov
info@mulitvinov.cz
StarostkaMgr. Kamila Bláhová
Oficiální web: www.litvinov.cz
Úřední web: www.mulitvinov.cz
Litvínov na mapě
Litvínov
Litvínov
Další údaje
Kód obce567256
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Litvínov (německy Ober Leutensdorf nebo též Leitensdorf, do roku 1949 úředně Horní Litvínov) je druhé největší město okresu Most v Ústeckém kraji. Leží na úpatí Krušných hor, 10 km severně od okresního města Mostu, 35 km západně od krajského města Ústí nad Labem a přibližně 100 km severozápadně od Prahy. Zaujímá rozlohu 40,70 km², má 2 186 domů a žije zde přibližně 22 tisíc[1] lidí. Propojená aglomerace Litvínova (vč. Horního Jiřetína, Meziboří, Lomu a dalších) čítá až 40 tisíc obyvatel.[zdroj?]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší zmínka o sídle pochází z roku 1352 pod názvem Lutwinow. Slovo pochází ze spojení starohornoněmeckých slov liut – „lid“ a wini – „přítel“, tedy Liutwin. Z něj vznikl český název L'utvín, později Litvínov.[3] Původně zde byly dvě vesnice – Horní a Dolní Litvínov s tvrzemi – dnešní město se vyvinulo z Horního Litvínova. Roku 1715 zde hrabě Jan Josef Valdštejn založil velkou manufakturu na výrobu sukna, jednu z prvních v českých zemích. Tuto událost dodnes připomíná obelisk, vztyčený ke stému výročí v roce 1815. Císař Karel VI. povýšil 7. května 1715 Horní Litvínov na městečko s právem pečeti a výročního trhu. Provozní budovy manufaktury a pohledy na místo jsou dokumentovány grafickým cyklem Antonína Birkhardta.

V 19. století se v Litvínově rozvinula také hrnčířská výroba a v širokém okolí těžba hnědého uhlí. Městem byl (Horní) Litvínov prohlášen 5. srpna 1852. Roku 1901 sem byla přivedena tramvajová dráha z Mostu.

V letech 1938–1945 byl Litvínov součástí území Sudet odstoupených Německu. Roku 1939 byl v Záluží jižně od města pod názvem STW (Sudetenländische Treibstoffwerke) založen velký chemický závod na výrobu syntetického benzínu z uhlí, dnešní Unipetrol RPA.

Po válce se Litvínov stal celostátně významným střediskem chemického a textilního průmyslu, též křižovatkou dálkových ropovodů. V okolí pokračovala a dále se rozšiřovala těžba hnědého uhlí (hlubinný důl Centrum v Záluží, obří povrchové doly v okolí Bíliny, Mostu a Jirkova), které padl za oběť i původní Dolní Litvínov (koncem 50. let zbořený). V 70. letech 20. stol. vybudována rozsáhlá sídliště (Pod Lesem, Hamr, Janov). Těžební a chemický průmysl vedl k velkému znečištění zdejšího ovzduší a životního prostředí.

V roce 1991 vyšlo první číslo městských novin Radnice. Dnes vychází v nákladu 6 300 kusů pod názvem Radnice – Čtrnáctideník pro Litvínov, Meziboří, Horní Jiřetín a okolí.

V roce 1996 bylo založeno litvínovské Docela velké divadlo.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání 1921 v Dolním Litvínově žilo v 182 domech 2 761 obyvatel, z nichž bylo 1 405 žen. 1 473 obyvatel (53 %) se hlásilo k československé národnosti, 1 254 k německé. Žilo zde 1 457 římských katolíků, 30 evangelíků, 8 příslušníků Církve československé husitské a pět židů.[4] Podle sčítání 1930 zde žilo v 219 domech 2 632 obyvatel. 1 355 obyvatel (51,5 %) se hlásilo k československé národnosti a 1 256 k německé. Žilo zde 1 434 římských katolíků, 51 evangelíků, 21 příslušníků Církve československé husitské a osm židů.[5]

Podle sčítání 1921 v Horním Litvínově žilo v 551 domech 9 429 obyvatel, z nichž bylo 4 866 žen. 1 921 obyvatel (20 %) se hlásilo k československé národnosti, 7 287 (77 %) k německé a dvacet k židovské. Žilo zde 8 226 římských katolíků, 235 evangelíků, 30 příslušníků Církve československé husitské a 127 židů.[4] Podle sčítání 1930 zde žilo v 708 domech 9 810 obyvatel. 2 302 obyvatel (23,5 %) se hlásilo k československé národnosti a 7 279 (74 %) k německé. Žilo zde 7 742 římských katolíků, 303 evangelíků, 48 příslušníků Církve československé husitské a 105 židů.[5]

Podle sčítání lidu, domů a bytů 2011 měl Litvínov 24 905 obyvatel, čímž pokračuje trend poklesu zahájený v devadesátých letech 20. století. 93 % obyvatel (kteří uvedli národnost) se hlásí k české národnosti, 2,8 % činí Slováci, 0,73 ;% Němci, 0,66 % Vietnamci, dále Poláci, Romové, Maďaři aj. 9,08 % obyvatel se deklarovalo jako věřící, 2,5 % jako římští katolíci. Z ekonomicky aktivního obyvatelstva bylo 16,54 % nezaměstnaných.

Vývoj počtu obyvatel a domů města Litvínov[6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 6 342 7 414 10 707 20 473 24 065 23 460 24 136 25 527 24 990 26 842 29 551 29 096 27 397 24 905
Počet domů 758 792 896 1 263 1 467 1 535 1 945 2 627 2 172 2 175 2 118 2 121 2 186 2 292

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Místní části[editovat | editovat zdroj]

V minulosti byl Litvínov rozdělen do devíti číslovaných místních částí, tzv. obvodů.[zdroj?] Dnes se některé z nich označují i arabskými čísly místo římských (např. v názvu osadního výboru Litvínov 8 – Janov[7]).

Litvínov má nyní 12 částí: Dolní Litvínov, Hamr, Horní Litvínov, Horní Ves, Chudeřín, Janov, Křížatky, Lounice, Písečná, Růžodol, Šumná a Záluží.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Železniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Silniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Jižním okrajem Litvínova vede po obchvatu státní silnice I/27, vedoucí od Mostu a dále přes Lom směr Dubí. Z ní se v Litvínově odpojuje silnice II/271 směr Klíny a Mníšek (hraniční přechod do Německa).

Městská hromadná doprava[editovat | editovat zdroj]

MHD v Litvínově je provozována společně se sousedním Mostem (Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova). Síť MHD je na vysoké úrovni a pokrývá celé město a jeho aglomeraci (Horní Jiřetín, Meziboří, Lom, Osek). Tramvajová doprava mezi Litvínovem a Mostem má více než stoleté trvání. Zpočátku měla dráha rozchod 1000 mm, v 50. a 60. letech dvacátého století byla trať přestavěna na rychlodráhu o normálním rozchodu 1435 mm. Trolejbusy jezdily mezi Mostem a Litvínovem v letech 19461959. Jediná dlouhá trať byla zrušena z důvodu nadbytečnosti poté, co byla tramvajová trať přestavěna na moderní rychlodráhu.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Větší města v okruhu Litvínova:

Růžice kompasu Německo Saská Kamenice (~74,1 km) Německo Freiberg (~53,7 km) Česko Ústí nad Labem (~43,9 km) Růžice kompasu
Německo Annaberg-Buchholz (~58,3 km) Sever Česko Litoměřice (~49,6 km)
Západ   Litvínov   Východ
Jih
Česko Chomutov (~25,0 km) Česko Most (~18,2 km) Česko Bílina (~18,8 km)

Společnost[editovat | editovat zdroj]

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Z Litvínova pochází řada celostátně známých hudebníků či kapel – klávesista a zpěvák Lešek Semelka, chlapecká skupina Lunetic, dále např. Iva Frühlingová, Martin Maxa nebo Xavier Baumaxa. Ve městě a okolí rovněž působí řada lokálních kapel.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Zimní stadion Ivana Hlinky

Litvínov patří mezi česká města s významnou hokejovou tradicí, od 60. let dvacátého století se místní klub stabilně účastní nejvyšší české (příp. československé) hokejové soutěže. V posledních letech HC Verva Litvínov v hokejové Extralize postupuje do play-off zhruba v polovině případů. V NHL působilo 26 litvínovských odchovanců – nejvíce ze všech klubů v České republice a na počet obyvatel i nejvíce z celého světa.[zdroj?] Mezi nejvýznamnější hokejové osobnosti spjaté s Litvínovem patří Ivan Hlinka, Vladimír Růžička, Robert Reichel, Martin Ručinský, Jiří Šlégr, dále Viktor Hübl, Robert Kysela, Michal Trávníček či František Lukeš. V sezoně 2014/2015 tým vyhrál českou hokejovou extraligu.[9] Své domácí zápasy odehrává na zimním stadionu Ivana Hlinky s kapacitou 6011 diváků.

Dále zde působí FK Litvínov, který hraje v Přeboru Ústeckého kraje. Ve florbalových soutěžích působí SK Bivoj Litvínov.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Litvínově.
  • Raně barokní děkanský kostel svatého Michaela archanděla je jednolodní stavba s dvouvěžovým hlavním průčelím. Kostel postavený v letech 1685–1694 navrhl významný francouzský architekt Jan Baptista Mathey.
  • Barokní zámek v Horním Litvínově je čtyřkřídlá stavba z roku 1732 (zřejmě z okruhu F. M. Kaňky). V zámku se nachází muzeum.
  • stará radnice z roku 1789
  • barokní děkanství z 18. století
  • barokní trojiční sloup a socha Samsona ve Voigtových sadech
  • Barokní trojkřídlý janovský zámek
  • Valdštejnská hrobka – empírová stavba z dvacátých let 19. století na bývalém hřbitově
  • areál bývalé hornické ozdravovny (později poliklinika) z období druhého rokoka
  • Hlubinný uhelný důl Julius III – Podkrušnohorské technické muzeum v části Růžodol
  • řada secesních domů ve Smetanově a Tržní ulici
  • nová radnice ze druhé poloviny třicátých let 20. století
  • zajímavě řešený urbanistický soubor domů z období nacistické okupace ve čtvrti Osada
  • obytný Kolektivní dům (tzv. Koldům) z let 1949 až 1958 (Václav Hilský, Evžen Linhart) je významnou stavbou padesátých let 20. století tohoto druhu
  • textilní továrna RICO v Šumné, příklad industriální architektury druhé poloviny 19. století
  • Mostecká (Janovská) přehrada z roku 1914
  • Rieckenova vila je památkově chráněná budova v Litvínově. Je součástí areálu bývalé textilní továrny Marbach & Riecken v údolí Bílého potoka v litvínovské městské části Šumná.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelé[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. LUTTERER, IVAN. Původ zeměpisných jmen : etymologický slovník 1000 vlastních jmen, zemí, měst a přírodních objektů z celého světa. [s.l.]: MF OCLC 2987123 
  4. a b Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. 
  5. a b Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613 s. S. 223. 
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2014-12-12]. S. 406, 407, záznam 12. Dostupné online. 
  7. Osadní výbor městské části Litvínov 8 – Janov [online]. Město Litvínov [cit. 2017-03-08]. Dostupné online. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 605.
  9. Hokejový Litvínov se dočkal: historický titul mu vystřelil Lukeš. iDNES.cz [online]. 2015-04-23 [cit. 2022-08-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]